Jak se starat o štěňata a na co si dát pozor

První týdny života štěňat jsou u všech plemen podobné, ale jen některá mají tak blízko k přirozeným instinktům a chování psovitých šelem jako např. československý vlčák. Jsou plemena, jejichž štěňata se vyvíjejí pomaleji, a tak ne všechna následující fakta a rady se na ně dají použít.

Narození štěňat je pro chovatele velkou událostí. Někdo odchovává štěňata venku v dobře vybaveném kotci, někdo přímo doma. První hodiny a dny po narození většinou není třeba žádná speciální péče. Fena se o své potomky postará sama.

Štěňata v prvních hodinách života nasají od matky mlezivo, což je prvotní mléko, které se od později produkovaného mateřského mléka liší. Jsou v něm obsaženy všechny důležité látky, které v prvních dnech posilují především imunitu mláďat. Proto by jedinou starostí chovatele mělo být, zda se všechna štěňata u matky nakojí.

Přestože jsou štěňata ještě hluchá a slepá, místo, kde jsou bradavky, ze kterých teče mléko, poznají bezpečně a instinktivně po čichu. Štěňata československého vlčáka se rodí s průměrnou hmotností okolo 350 g.

Druhý týden života štěňat je ve znamení větších aktivit. Proto je dobré mít pro ně připravenu ohrádku, aby při svých prvních nesmělých průzkumných cestách nedošla k úhoně. Koncem druhého týdne také štěňata začínají reagovat na zvuky, začínají slyšet. A v neposlední řadě se jim pomalu otevírají oči - objevují svět i vizuálně.

„V této době je dobré, aby chovatel štěňata intenzivněji socializoval, tedy aby je bral do rukou, mluvil na ně a štěňata si tak přirozeně zafixovala člověka jako člena své smečky,“ říká hlavní poradkyně chovu československých vlčáků v ČR Dana Matušincová.

To je velice důležité pro celý jejich budoucí život. Špatně socializované štěně se snadno v dospělosti stane bázlivé a plaché. A jsou to právě bázliví psi, kteří na člověka zaútočí nejpravděpodobněji. Nikoli z agresivity, ale ze strachu.

Pokud má fenka 3-4 štěňata, rostou rychleji, než když jich má osm. Na přelomu druhého a třetího týdne stoupá u feny potřeba tvorby mléka. Štěňata v té době dosahují už hmotnosti přes jeden kilogram. V tomto kritickém období je proto nutné kojící feně zvýšit přísun živin a hlavně vápníku, protože jinak si ho její tělo začne brát z kostí a hrozí jí vážné zdravotní problémy.

V tomto věku jsou už také štěňata československého vlčáka připravena přijímat pevnou stravu. „Nejlepší a nejpřirozenější je strava nejbližší té, kterou konzumují mláďata psovitých šelem v přírodě – tedy syrové maso,“ radí Dana Matušincová.

Štěňatům už vyrážejí zoubky, ale samozřejmě ještě nejsou schopna si maso ukousnout, proto se jim vše mele. A protože je důležité, aby měla v potravě co nejkomplexnější směs všech důležitých látek, je dobré jim namlít i kosti a vnitřnosti.

Nejsnadněji se takto mele drůbež, protože na rozemletí vepřové nebo hovězí kosti už byste museli mít opravdu silný a velký mlýnek. K tomu není na škodu míchat i třeba tvaroh nebo jogurt se syrovým vejcem.

Ve třetím týdnu se také štěňata poprvé preventivně odčervují. A v neposlední řadě je dobré je seznamovat s cizími lidmi. Takže občasná návštěva známých, kteří si se štěňaty pohrají, není vůbec na závadu.

Štěňatům už jsou čtyři týdny a začínají se pomalu projevovat jejich charaktery, jejich individualita. Prvním projevem je nářek, když volají svou mámu, která se odešla sama nažrat nebo vyvenčit. Všichni už umí zdatně výt a když spustí koncert osmi štěňat, je to opravdu zážitek.

Na denním pořádku začínají být potyčky. Jsou zatím sice nesmělé, ale už lze vysledovat jedince dominantnější, a ty, kteří se raději podřídí, aby měli pokoj.

Štěňata začínají běhat a máma už je pomalu začíná i vychovávat. Tedy usměrňovat jejich občasné příliš divoké hry, třeba s jejím ocasem.

Zoubky štěňatům také povyrostly, a protože jsou jako jehličky nejen tenké, ale i ostré, občas se mámě bolestivě zakousnou i do struků. Pokud je má od zoubků nadměrně poškrábané a pokousané, měl by je chovatel ošetřit, ale pouze po poradě s veterinářem. Mazání hojivými mastmi může ohrozit zdraví štěňat, protože je budou olizovat. Na zklidnění se doporučuje obklad z tvarohu, vychlazený v lednici na správnou teplotu.

Štěňata už pomalu přestávají přijímat mateřské mléko, protože sama fena už je od sebe odhání. Pevná strava proto tvoří většinu krmné dávky. Zoubky jsou plně prořízlé a posilují se žvýkací svaly, štěňata jsou schopna si sama maso utrhnout a rozžvýkat. Pokud jim chovatel dá například celé kuře, po několika hodinách z něj zbude jen kostra.

Kosti ještě mládě ukousnout nedokáže, kvůli přísunu vápníku a fosforu je proto třeba je stále ještě mlít. Kdo nemá potřebný mlýnek, může využít toho, že podobné složení jako kosti mají vaječné skořápky. Ty je nutné před nadrcením v hmoždíři nebo v elektrickém sekáčku tepelně zpracovat, například nechat zhruba 10 minut péct v troubě na sto padesát stupňů. Tak zkřehnou a lze je pak rozdrtit na prach, který štěňata lépe stráví.

Po dvou týdnech nastává druhé preventivní odčervování, které se už opakuje po 3-4 týdnech až do půl roku věku štěněte.

Pátý týden je z hlediska socializace štěňat přelomový. Dříve se právě v tomto věku štěňata československého vlčáka dávala novým majitelům. Dnes platí evropská norma, že štěně může odejít od matky nejdříve ve věku 50 dnů (v Německu dokonce minimálně 15 týdnů) bez ohledu na plemeno a jeho specifika. Pokud tedy štěňata zůstanou i po pátém týdnu u chovatele, je nutné se jejich socializaci věnovat naplno, velice intenzivně a se znalostí věci.

Pokud chovatel neporušuje zákon a nedá štěňata novým majitelům už v tomto věku, čeká ho plné zapojení do výchovy štěňat. A to opravdu na plný úvazek, tedy 24 hodin denně. Především je nutné štěňata zvykat na cizí lidi, aby se jich nebála.

„Pokud přijdete k chovateli, který štěňata dobře socializuje, budou vás vítat už u dveří. V opačném případě nejprve zalezou do nejtemnějších koutů místnosti a teprve po delší době se k vám ti nejodvážnější opatrně přiblíží,” konstatuje Dana Matušincová.

Denní rozvrh štěňat sestává z času na žrádlo a pití, her, potyček a spánku. Přestože jim chovatel dává dostatek potravy, matka instinktivně už od pátého týdne jejich věku občas přijde a vyvrhne jim obsah svého žaludku. To může být pro někoho nechutné, ale je to nejpřirozenější chování. Štěňata tak dostávají už natrávenou, a tedy pro ně snadno stravitelnou potravu.

V šestém týdnu také štěňata dostávají své první očkování a současně i čipy pro zápis do plemenné knihy.

Štěňata rostou jako z vody a jsou stále sebevědomější. Už do svých vesměs kousacích her zapojují nejen sourozence a ruce a nohy chovatele, ale také svou mámu.

V tomto věku jsou rovněž dobře znát rozdíly ve stavbě těla, barvě, velikosti i hmotnosti štěňat. Ta se u československého vlčáka pohybuje mezi 6 až 8 kilogramy. V této době, pokud se chovatel rozhodl štěňata nechovat venku v kotci, musí být připraven na přítomnost skutečně demoliční čety, protože štěňata vše okusují, na všechno lezou, trhají polštáře, závěsy apod.

V osmém týdnu jsou štěňata podruhé očkována. Až do tohoto věku se fena neustále stará i o čistotu - jakoukoli loužičku nebo hromádku, kterou štěně upustí doma, okamžitě uklidí. A začátkem týdne čeká štěňata odchod od matky k novým majitelům.