Jak na domácí chov krůt a perliček

Krůty pocházejí původně z amerického kontinentu. Indiáni je chovali jak pro okrasu, tak jako užitkovou drůbež. Perličky mají svou domovinu v Africe, do Evropy se dostaly už někdy před 3000 lety.

Dnes jsou oba druhy spojené s představou chovu na maso, ale například krůty byly v minulosti využívány i jako náhradní matky pro vysezení vajec a odchování mláďat jiných druhů drůbeže.

I dnes se krůty chovají pro radost, krásu i užitek, na rozdíl od perliček je jejich druhová variabilita vysoká, byla vyšlechtěna celá řada plemen se zastoupením pestré škály barevných rázů.

„Nesmíme zapomenout ani na to, že se dají v kuchyni využít i krůtí vejce,“ upozorňuje chovatelka Jarmila Sládečková. „Jsou přibližně dvakrát větší než ta slepičí, chuťově jsou si ale velice podobná. I jejich způsob přípravy je stejný,“ popisuje.

Chov krůt a perliček se v mnohém podobá chovu slepic. Jejich výhodou ovšem je, že nejsou tak hrabavé a neničí porost ve výběhu, který pouze spásají.

Krůty i perličky potřebují ke svému spokojenému životu poměrně velkou zatravněnou plochu.

„Mluvíme o čistokrevných plemenech, ne o hybridních formách určených pouze pro výkrm a produkci masa. Krůty i perličky potřebují pro svoji existenci poměrně velký životní prostor. Ten v ideálním případě zahrnuje travnatý výběh, kde je zvířatům zajištěn dostatek pastvy a možnost sběru hmyzu,“ říká zkušený chovatel a člen klubu chovatelů krůt a perliček Václav Nedělka mladší.

Samozřejmě jak krůty, tak perličky potřebují nějaké zázemí, kde tráví noc a mohou se skrýt před případnou nepřízní počasí. Běžně postačuje větší kurník pro drůbež, velikostí dostatečně dimenzován pro krůty a perličky. Na trhu jsou ke koupi už hotové kurníky, speciálně pro krůty navržené.

„Já osobně dřevěný kurník nemám. Výběh mám přímo u bývalého chlívku, ten slouží krůtám jako jejich zázemí. Jedinou úpravou bylo zbudování hřadů, kde krůty v noci spí,“ říká Jarmila Sládečková. Kurník slouží i jako účinná ochrana před nočními predátory.

Chov krůt a perliček nepodléhá žádné povinné registraci. Pouze pokud chcete své svěřence vystavovat, je nutné se registrovat u některé ze základních organizací Českého svazu chovatelů, kde si pak chovatel objednává kroužky.

Pokud chcete chovat perličky, nebudete mít velké dilema, protože existuje jen jeden druh, ale v několika barevných rázech. V případě krůt se rozmyslete, zda je chcete chovat hlavně pro maso, nebo plánujete krůty jen vystavovat a chovat je na okrasu, případně budete kombinovat obě zaměření.

„V České republice jsou v současné době uznána tři plemena krůt. Krůty české, které byly vyšlechtěny na území našeho státu, se zastoupením dvou barevných rázů; šedě divokého bíle lemovaného a divokého bíle lemovaného. Dále tu jsou krůty německé, které se rozdělují podle hmotnosti do tří váhových kategorii. A nejtěžším plemenem jsou u nás uznané krůty naraganset, kde krocan dosahuje hmotnosti 12 až 17 kilogramů, někdy i více,“ vypočítává Václav Nedělka.

S těmito třemi plemeny lze chodit na výstavy, samozřejmě se u nás chovají i některá další plemena. Nejmenším je krůta italská bronzová, která je typická žlutě zbarvenou kůží.

Krůty a perličky lze pořídit z nejrůznějších zdrojů. Nejlepší je jako vždy zajet si osobně k nějakému zkušenému chovateli. Tam dostanete nejen kvalitní zvířata, ale současně také informace a tipy k jejich chovu. Druhou možností jsou chovatelské burzy.

„Na burzách bych ale byla velice opatrná, a pokud je člověk začátečník, měl by si s sebou vzít nějakého zkušeného chovatele,” varuje Jarmila Sládečková. „Jinak se může lehce stát, že si koupíte nekvalitní zvířata nebo křížence nejasného původu,” varuje. V obou případech zakoupíte většinou několikadenní mláďata, která si pak můžete vychovat od malička a mít tak vliv na jejich vývoj a zdraví.

Na výstavách lze pořídit už odrostlejší krůty a perličky, kde jsou navíc posouzeny i jejich chovné kvality odborným posuzovatelem. Tady budoucí chovatel stoprocentně nekupuje zajíce v pytli.

Nejjistější cestou je kontaktovat přímo Klub chovatelů krůt a perliček, který funguje pod Českým svazem chovatelů, sdružují se v něm prověření a zkušení chovatelé. U nich zájemce může získat nejen kvalitní zvířata a všechny potřebné informace o jejich chovu, ale navíc u nich může vidět, jak se krůty chovají a jaké podmínky k životu mají mít.

Jak již bylo uvedeno, krůtám i perličkám svědčí výběh se zelenou pastvou. Patří totiž k drůbeži nazývané také jako pastevní. Přestože pastva je hlavní složkou jejich potravy, potřebují ji doplnit dalšími důležitými látkami a živinami. Živí se totiž i jako všežravci, takže nepohrdnou ani lučním hmyzem. Ale nemá smysl složitě vymýšlet už vymyšlené.

Na trhu jsou běžně k dostání speciální krmné směsi pro krůty a perličky, které obsahují všechny potřebné látky a živiny v ideálním poměru.

Směsi se chovatel nevyhne při krmení mláďat a mladých krůt a perliček. „V takové směsi je zastoupen optimální poměr živin pro správný vývoj mláďat. Především krůťata jsou náročnější na skladbu krmiva a vyžadují vyšší příjem bílkovin a vitamínů v krmné dávce,“ vysvětluje Václav Nedělka.

„Můžeme zmínit například vitamín D, který ovlivňuje správný růst a vývoj kostry. Dále je vhodné zelené krmivo v podobě najemno nakrájených kopřiv, smetanky, jetele nebo řebříčku,“ doporučuje.

Nezanedbatelný je i přísun minerálních látek a tzv. gritu, tedy drceného vápence, případně drcených mořských mušlí atp. Grit slouží jako zdroj minerálních látek. Ten je většinou součástí speciálních krmných směsí.

V zimním období, kdy není k dispozici čerstvá pastva, se krmí najemno nařezanou usušenou trávou. K rozmělnění potravy ve svalnatém žaludku slouží drobné kamínky, které krůty polykají.

Krůty a perličky se vždy chovají v přirozeném hejnu, tedy s jedním samcem a několika samicemi. Perličky lze chovat i s více samci najednou, ale vždy by jejich počet měl být lichý. Je to z toho důvodu, že dva samci spolu vždy soupeří a ten lichý se může věnovat páření se samicemi. Ideální poměr pohlaví v hejnu je 5-10 samic na jednoho samce.

Odchovávat mladé lze uměle v líhni, nebo přirozenou cestou, které dávají chovatelé přednost. Snůška se pohybuje průměrně okolo 20 vajec. Samice pak na nich sedí zhruba 27 dní.

„Dobré je jednou denně krůtu takzvaně z vajec sesadit, tedy vynést ven, aby se napila, nakrmila a vyprázdnila. Jinak další péči krůta na vejcích nepotřebuje,“ radí Jarmila Sládečková.

Krůťata potřebují po vylíhnutí stabilní teplotu okolo 26 stupňů, o kterou se jim stará jejich matka. Ta je také v průběhu následujících týdnů učí všemu potřebnému. „Doporučuji umístit krůtu s krůťaty nejlépe do kryté voliéry, protože malá krůťata jsou v této době nejnáchylnější k prochladnutí,“ upozorňuje Václav Nedělka.

U perliček je vhodnější líhnout uměle, nebo pod náhradní matkou (kvočnou nebo krůtou). Perličky jsou totiž poměrně nervózní ptáci, kteří neztratili svou plachost, a tak by se mohlo stát, že matka prostě vejce opustí nebo zastudí. Mláďata se líhnou mezi březnem až květnem.

Nemoci a paraziti se samozřejmě nevyhýbají ani krůtám a perličkám. Perličky jsou ovšem velice odolní ptáci, a tak u nich v chovech nebývají tak časté zdravotní problémy.

U krůt se lze setkat s několika závažnými onemocněními, jako je tzv. černohlavost krůt, což je většinou způsobeno společným chovem krůt a slepic. Onemocnění lze omezit pravidelným odčervováním krůt a oddělením jejich chovu od chovu slepic a odděleným chovem jednotlivých věkových kategorií krůt. Odčervování by ideálně mělo probíhat v půlročních intervalech.

Dalším závažným onemocněním je kokcidióza, proti které lze už několikadenní krůťata očkovat. Především teplé letní měsíce jsou ideálními podmínkami pro napadení chovu vnějšími parazity. U krůt a perliček jsou to především všenky a čmelíci. Proti parazitům existuje na trhu celá řada přípravků s různou účinností.

„Pokud chce chovatel své svěřence vystavovat, je nutné zajistit u nich podle výstavních podmínek očkování proti Newcastelské chorobě neboli pseudomoru, což doloží dokladem od veterinárního lékaře,“ říká Václav Nedělka.

Hlavní prevencí proti zdravotním problémům je čistota, kvalitní krmení a pravidelná péče. Pak se krůty a perličky mohou dožít až deseti let.