Jak co nejlépe snížit spotřebu energií v domácnosti

Ušetřit na provozu domácnosti se určitě dá. A ani to nemusí být na úkor životního standardu. Stačí jen dodržovat určitá pravidla a cifry na složenkách se můžou snížit.

Největší položku dělají platby za teplo. Jak to zařídit, aby nám neutíkalo? Utěsníme okna a dveře - stačí běžným pěnovým těsněním. Právě kolem nich utíká tepla nejvíce. U dveří pomůže také vyšší práh nebo těsnicí lišta s gumovým páskem. Když se setmí, zatáhneme závěsy a žaluzie. I ty nějaké to teplo zadrží.

Topíme, ale s mírou - každý stupeň teploty nad 20 °C představuje zvýšení nákladů o 6 %. Na termostatických hlavicích u jednotlivých radiátorů nebo na termostatu nastavíme pro jednotlivé místnosti potřebnou teplotu.

Větráme raději krátce, ale intenzivně. Případně můžeme na tu dobu i vypnout topení.

Teplo z radiátorů musí mít možnost volně proudit do místnosti. Neměly by je proto přikrývat závěsy a záclony. Neměl by před nimi stát žádný nábytek.

U ledniček spotřebu nejvíce ovlivníme výběrem správné energetické třídy: A, nebo ještě lépe A+ a A++. Lednička třídy A má denní spotřebu kolem 0,7 kWh, což je zhruba 900 Kč za rok. Stará lednička třídy C má denní spotřebu 3 kWh, což se blíží téměř 4 000 Kč za rok. Za deset let tak dá ušetřit až 30 tisíc korun.

I přes investici do koupě nového spotřebiče tak budeme stále výrazně v plusu. Ledničky A+ by měly být ještě o 25 % úspornější než třída A, A++ dokonce o 45 %.

Výši spotřeby elektřiny ovlivňuje také místo, kde lednička stojí. Určitě nepatří vedle sporáku nebo k radiátoru. Čím vyšší je teplota v místnosti, tím vyšší je spotřeba. Důležité je i nastavení správné teploty přímo v ledničce. Pro běžný provoz stačí v chladničce +5 °C a v mrazničce -18 °C. Každý stupeň níž představuje zvýšení spotřeby o 6 %.

Mrazák pravidelně odmrazujeme. Silná vrstva ledu dokáže zvýšit spotřebu elektřiny až o 75 %.

Plynové a elektrické sporáky s litinovými plotýnkami mají prakticky stejnou spotřebu. Elektrické se sklokeramickou deskou jsou úspornější o 10-30 %. Nejúspornější jsou indukční varné desky.

Plotýnku zapínáme, až když na ni dáme hrnec, a vypínáme ji 5-10 minut před ukončením vaření. Využijeme tak i zbytkové teplo.

Hrnec by měl být velký jako plotýnka. Pro představu: když bude hrnec v průměru o 3 cm menší než plotýnka, stoupne spotřeba zhruba o 30 %. Při vaření používáme poklici.

Aby se voda (např. na brambory) vařila rychleji, uvaříme ji v rychlovarné konvici a tu nalijeme na brambory. Budou hotové mnohem dřív. Tlakové hrnce dokážou uspořit až 50 % energie.

V rychlovarné konvici vaříme jen tolik vody, kolik opravdu potřebujeme.

Nádobí nemyjeme pod tekoucí vodou. Lepší je napustit dřez a nádobí pak jednotlivě opláchnout.

Úspornější je mytí nádobí v myčce. Moderní myčky mají spotřebu jen kolem 15 l vody.

Myčku zapínáme, až když je plná. Když není nádobí silně znečištěno, volíme úsporné programy. Lze tak ušetřit až 30 % elektrické energie.

Pračka by měla být ideálně energetické třídy A. Kromě toho, že má o 25 % nižší spotřebu elektřiny, má navíc výrazně nižší spotřebu vody, některé pračky dokonce jen poloviční ve srovnání se starými.

I pro pračku platí: zapínáme ji, až když je plná. Nejmodernější pračky si prádlo umějí zvážit a podle toho nadávkují vodu.

Moderní prací prášky jsou vysoce účinné i při nízkých teplotách. Méně znečištěné prádlo proto stačí prát na 40, nebo jen 30 °C . Například ručníky není třeba prát na 90 °C, ale stačí jen na 60 °C. Tím snížíme spotřebu energie až o 50 %.

Sušičky prádla mají vysokou spotřebu elektřiny. Na usušení jedné várky prádla spotřebují zhruba 3-5 kWh elektřiny. Prádlo do sušičky dáváme hodně vyždímané, aby se co nejvíce zkrátila doba sušení. Nejúspornější je ale sušení prádla na sušáku.

Na zásobníkovém ohřívači (bojleru) nastavíme teplotu vody na 45-55 °C. Nebude se pak muset zbytečně míchat se studenou. Jednou za čas je dobré ji zvýšit na 70 °C, aby se zničily bakterie.

Úspornější jsou pákové baterie. Ještě lepší je termostatická baterie, kde se nastavuje obvykle 38 °C. Správně teplá voda je z ní za pár sekund. Nehodí se ale všude. Např. pokud máme plynovou karmu, trvá až 2 minuty, než se voda ohřeje. V tomto případě tedy nemá termostatická baterie smysl.

Spotřebu teplé vody snížíme i pomocí perlátoru - provzdušňovacího sítka.

Koupel raději nahradíme rychlým sprchováním. Plná vana znamená 150 až 200 l vody. Při sprchování spotřebujeme zhruba 50 až 60 l vody, při použití úsporné hlavice a se stop ventilem ještě méně. Kompromisem může být vana s menším objemem nebo jen sedací.

Ušetřit vodu můžeme i při splachování WC. Staré systémy spotřebují na jedno spláchnutí 10 l. Nové systémy mají dvě tlačítka, menší na 3-3,5 l vody a větší na 6 l vody. Existují také WC se systémem start/stop - zmáčknutím tlačítka sami regulujeme, kolik vody z nádržky vyteče.

Nejdříve vyměníme klasické žárovky za úsporné - ušetří až 80 % energie.

Ušetříme také díky správnému rozmístění svítidel. Centrální osvětlení místnosti můžeme nahradit bodovými světly, omezíme dekorativní osvětlení.

V místnostech, kde nikdo není, nesvítíme. Nenecháváme také svítit přes noc.

V souhrnu slušnou sumu ušetříme i správným používáním elektroniky.

Většina spotřebičů je dnes vybavena tzv. stand-by neboli pohotovostním režimem. I v tomto režimu však stále odebírají elektrický proud. Vypínáme je proto úplně, např. televizi ne jen dálkovým ovladačem, ale vypínačem přímo na televizi. Elektřinu spotřebovává také třeba nabíječka mobilního telefonu, když ji necháme v zásuvce.

Klasické stolní PC má třikrát větší spotřebu elektřiny než notebooky. Pokud přesto dáme přednost PC, je lepší zvolit k němu LCD monitor. Oproti klasickému monitoru má totiž dva- až třikrát menší spotřebu. V obou případech je lepší počítač i monitor vypínat, i v úsporném režimu totiž odebírá elektřinu.