Článek
Podzimní práce na zahrádce jsou pomalu u konce, nečas nás vrací domů a my si můžeme vylepšovat interiér. Někdy k proměně stačí malá změna, třeba nové látky na polštářích, barevné závěsy, veselá výmalba, dekorace stěn samolepicími fóliemi apod. Kdo se ale pustí do větší realizace, musí kroky předem dobře promyslet.
Každou místnost, kterou chceme vybavit novým nábytkem, je šikovné překreslit si na milimetrový papír v určitém měřítku (třeba 1 metr ve skutečnosti může znamenat 2 cm na papíře). Zvolené kousky nábytku rovněž nastříháme v daném velikostním poměru. Je to praktická pomůcka - jasně totiž vidíme volné nebo naopak hůře průchodné části v místnosti. Abychom nábytek chytře rozmístili, musíme vědět, jaká platí ergonomická pravidla.
Zařiď podle toho, jak žiješ
Při vybavování místnosti vycházíme z její celkové velikosti (výška, šířka), sledujeme velikost a umístění oken, orientaci oken (sever/jih). Nízké stropy lze opticky zvýšit (tapeta s vertikálním proužkem), vysoké naopak snížit (tmavší výmalba).
Důležité je znát zvyklosti rodiny, k čemu bude daná místnost sloužit, a její chod si představovat do detailu (např. otevřu dveře, udělám dva kroky, potřebuji si pověsit kabát, přitom v cestě nesmí být žádná překážka, etc.).
Zamyslíme se i nad tím, jak dlouho a v kterou denní hodinu budeme v dané místnosti pobývat. Mladý pár, který se vrací z práce navečer, klidně může mít obývací pokoj s kuchyní severně orientovaný a cítí se v něm dobře. Stejný prostor ale potřebuje např. maminka na mateřské dovolené dovybavit více světelnými zdroji (stropní svítidlo, nástěnná, lampa). V obytném prostoru se pohybuje celý den a málo světla by jí vadilo.
V interiéru jsou jasně vymezené zóny klidové a komunikační. Ty druhé nás zajímají, protože trasám, kudy se často pohybujeme, nemá stát nic v cestě. A ještě jedno dobré pravidlo: jakýkoliv kousek nábytku, třeba i malý doplněk (váza, odkládací stolek) nekupujme bez rozmyslu. Do obchodu se vypravíme pouze s metrem v kapse a opravdu stále měříme, měříme a měříme. Pak se nám nestane, že velikost stolu je naddimenzovaná a my nemůžeme pohodlně odsunout židli, protože naráží do stěny…
Ergonomické zásady
- Minimální průchod mezi nižšími předměty v komunikační zóně je 55 cm. Průchod jen pro dolní část nohou (křeslo, konferenční stolek), kudy se neprochází často (není komunikační zóna) postačí 40 cm.
- Minimální průchod v úzkém místě komunikační zóny (mezi otevřenými dveřmi a rohem stolu) je 80 cm.
- Do potřebného prostoru pro odsunutí židle od stolu (vzdálenost stolu ode zdi) se musí vejít jak židle (cca 40 cm), tak člověk, který k židli přichází (37 cm). Celkově tedy potřebujeme pro odsunutí židle 77 cm, pohodlný je už metr za židlí.
- Při vstupu do místnosti neumisťujeme jakékoli předměty, které navodí pocit překážky. Po otevření dveří dáme sedačku, stolek apod. až do minimální vzdálenosti 150 cm.
- Pro komfortní sezení u stolu potřebuje každý člen rodiny mít 70-75 cm široký prostor (ruce volně položené na stole).
- Minimální potřebný prostor kolem jídelního stolu je od stěny či jiného kusu nábytku alespoň 60 cm, pohodlný 75 cm.
- Minimální vzdálenost jídelního stolu od kuchyňské linky je 120 cm, vhodně 150 cm (musí projít dva lidi).
- Do pojízdných skříněk s uloženými věcmi musíme vidět. Nedáváme je tedy výše jak do vzdálenosti 125 cm od podlahy.
- Od televize sedíme ve vzdálenosti, která je 3x až 4x větší než samotná velikost úhlopříčky televize.
Tři dobré rady
1. Hranatý stůl vždy zabírá méně místa než kulatý. Kulatý stůl pro 6 osob potřebuje kolem sebe pomyslný čtverec o délce jedné strany až 366 cm.
2. Při koupi stolu sledujeme, kde jsou umístěné nohy. Židle pořizujeme vždy zároveň se stolem a ujistíme se, že se k němu pohodlně sedá.
3. Při koupi samostatně stojícího botníku do předsíně pozor! Obvykle jsou mělké a pánské boty do nich nelze postavit kolmo (musíme je tedy dávat diagonálně, ztrácíme místo a bot se vejde málo).