Článek
Moštujeme jen zdravé ovoce, nejčastěji jablka nebo hrušky. Může být i padané, nevadí ani, bude-li potlučené. Nikdy by ovoce nemělo být nahnilé, plesnivé nebo zkažené. Jablka by neměla být ani moc kyselá, protože mošt by byl trpký. Z přezrálých je zase mdlý.
Před zpracováním ovoce omyjeme. Moštovat můžeme buď sami doma, nebo s ním můžeme zajet do moštárny.
Co a jak, když moštujeme doma
Kdo má bohatou úrodu jablek a hrušek, pořídí si domácí moštárnu: drtič na ovoce a lis ve tvaru soudku.
Drtič rozdrtí dužninu ovoce tak, aby se snadno uvolňovala. Vyrábějí se lisy ruční, elektrické na vrtačku a elektrické. Jelikož jablka bývají tvrdá, vyplatí se drtič poháněný motorem.
Rozdrcené ovoce se přesype do lisovacího koše, vyplněného lisovací plachetkou, do níž se zabalí. Plachetka slouží jako hrubý filtr vytlačované šťávy, a rovněž ke snazšímu vyndávání vymačkané drtě z koše.
Lisy se vyrábějí v různých velikostech, od malých stolních na 3 l ovoce (maliny, rybíz), až po velké např. na 30 l ovoce. Vybírat můžeme mezi lisy ručními a hydraulickými. Pomocný hydraulický přítlak bývá u víceobjemových lisů.
Vylisovaná šťáva představuje 50 až 75 % z hmotnosti ovoce. Obsah cukru a kyselin v jablkách či hruškách je natolik příznivý, že mošt již nemusíme dodatečně upravovat. Vymačkaná drť se hodí ke krmení domácích zvířat a nebo ke zlepšení kvality kompostu.
Jedeme do moštárny
Druhou variantou je využití moštáren v okolí. Ceny se pohybují od 3 do 6 Kč/kg zpracovaného ovoce. Do moštárny je dobré předem zavolat a domluvit se. Obvykle fungují od září do listopadu, některé až do prosince.
Není ale moštárna jako moštárna. V některých naše jablka smíchají s ostatními a dostaneme jen odpovídající množství moštu. Tím ale ztrácíme kontrolu nad kvalitou jablek, z nichž se mošt vyrábí.
Určitě se vyplatí najít moštárnu, kde budou šťávu lisovat přímo z našich jablek. Někde chtějí přivézt ovoce již umyté, jinde ho před lisováním sami umyjí. Z některých moštáren si budeme muset odvézt vylisovanou ovocnou drť, jinde ji za příplatek zlikvidují sami.
Praktickou novinkou, kterou některé moštárny nabízejí, je obal „bag in box“ – v papírové krabici je obal ze speciální potravinářské fólie se stáčecím ventilem. Při stáčení se dovnitř nedostává vzduch, po vylisování prochází pasterizací. Trvanlivost moštu v tomto obalu je 6 měsíců. Obvykle jsou boxy 5litrové, cena se pohybuje kolem 150 Kč. Obal je plně recyklovatelný.
Jak mošt zužitkovat a uchovat
Čerstvě vylisovaná šťáva je opravdu lahodná. Vydrží ale jen několik dnů. Zvláště v teplém počasí začne rychle kvasit. Nejlepší je mošt úplně čerstvý. Kdo má tu možnost, může moštovat ovoce postupně po menších dávkách.
Získáme-li větší množství šťávy najednou, můžeme její životnost prodloužit hned několika způsoby:
Zamrazení v PET lahvích je nejjednodušší. Tak je mošt po rozmrazení vždy čerstvý. Tímto způsobem ho ale neuchováme příliš velké množství, protože jsme limitovaní velikostí mrazáku.
Pořizujeme domácí moštárnu
ruční lis na 6 l ovoce – od 2200 Kč
ruční lis na 30 l ovoce – od 4300 Kč
hydraulický lis – od 6000 Kč
drtič na ovoce ruční – 3600 Kč
drtič na ovoce na vrtačku – 6600 Kč
drtič na ovoce elektrický – 10 000 Kč
(Pozn.: ceny jsou orientační)
Pasterizace, tedy tepelné zpracování, je nejběžnějším způsobem prodloužení trvanlivosti moštu. Jak na to? Mošt se nalije do lahví nebo demižonu (musí být čisté, aby se mošt nezkazil) a zazátkuje se. Mezi zátku a hrdlo dáme drátek, aby mohl unikat vzduch, a zahřejeme ho na teplotu 75 °C, čímž se zneutralizují kvasné i plísňové bakterie, současně ale nedochází k ničení vitaminů. Po vychladnutí se hrdla se seříznutými zátkami namočí do horkého parafínu. Mošt uložíme na chladné místo, např. do sklepa. Tento způsob je jednoduchý a rychlý.