Hlavní obsah

I prasátko chované doma na gauči vyroste

Novinky, Roman Mašín

Když se řekne prase, představí si většina lidí kouřící jitrnice na stole nebo třeba hon na přemnožené divočáky. V posledních letech se ale některá prasátka stala také domácími mazlíčky. Jako se všemi živými tvory i s prasátky bývají problémy, navíc jejich chov je spojen s mnoha nesmyslnými legendami, s jejichž pravdivostí by se měl každý, kdo si chce chrochtajícího kamaráda přivézt domů, seznámit.

Foto: Gabriela Ječménková

Z prasátka může vyrůst stejný kamarád jako ze psa, nebo kočky.

Článek

Nejčastěji se v domácnostech chovají kříženci malého vzrůstu. Tato prasátka mívají většinou černou barvu, ale jsou i šedé, zcela růžové, bílé, hnědé i vícebarevné varianty. Naprostou legendou, a velmi nebezpečnou, je, že se dají pořídit opravdová miniprasátka. Taková neexistují.

I tak populární a veřejnosti známé vietnamské prase může dosáhnout v dospělosti hmotnosti až 200 kg. Fotky s malými, takřka kapesními prasátky, které lákají ke koupi, jen zájemce matou, protože to jsou snímky selat a nikoliv dospělých jedinců.

„Plno lidí prodejcům uvěří, že bude mít prasátko v dospělosti maximálně 12 kilogramů. Když pak vyroste v takřka metrákového jedince, končí vyhozené někde u silnice, na sídlišti nebo v jitrnicích,“ říká chovatelka Gabriela Ječménková.

Největším problémem je dnes to, že se objevila řada množitelů, kteří chtějí na popularitě chovu prasátek v domácnosti co nejvíce vydělat. A tak se záměrně lživými informacemi snaží sehnat si co nejvíce kupců.

Foto: Gabriela Ječménková

Velikostní rozdíl po dvou letech.

„Lidé na ulici mi často říkají, vy máte krásné prasátko, my bychom taky chtěli, ale takové to malinké, co nevyroste," vypráví své zkušenosti Gabriela. „Když jim odpovím, že taková prasátka v ČR nejsou, tak se na mě dívají jako na hlupáka s tím, že to viděli v televizi či v internetové inzerci.“

První rada tedy zní - vždy navštivte seriózního chovatele a od něj načerpejte co nejvíce zkušeností. A zapomeňte na prasátka velikosti králíka, taková opravdu neexistují.

Připravit domácnost

Když už se budoucí majitel seznámí s realitou a má dostatek informací o svém budoucím domácím mazlíčkovi, měl by domácnost pro chov prasátka vhodně připravit.

Obecně se ví, že prasata jsou velice inteligentní zvířata. Říká se, že jsou schopna komunikovat na úrovni čtyřletého dítěte. Ne jinak je tomu i u prasátek, která se chovají v domácnosti. Má to své výhody i nevýhody:

1. Prasátko se doma naučí velice rychle základní hygieně, tedy vyměšovat buďto do nějakého svého koutku, vybaveného podobně jako třeba kočičí záchod, nebo při pravidelném venčení na procházce.

2. Prasátko se ale také velice rychle naučí otevírat lednici, spíž nebo si vylézt na židli, aby dosáhlo na pochoutky připravené na stole. Také odpadkové koše jsou pro prasátka neodolatelným lákadlem.

3. Samozřejmě, i prasátko má rádo hru, a tak okusuje a ožužlává vše, co má v dosahu, tedy i věci, které majitel jako hračky určitě nepořizoval.

4. Zahrada je pro prasátko nejlepším terénem pro jeho přirozenou potřebu rytí a je mu jedno, zda na zahradě máte anglický trávník, zeleninovou zahrádku nebo záhon květin.

5. Výchova prasátka a jeho socializace je klíčovou věcí, které by majitel měl věnovat všechnu energii a trpělivost. Čím dříve se začne, tím lépe. Předně si prasátko musí zvyknout na svůj pelíšek a na základní hygienu.

„Pokud nechcete později spát v posteli s dospělým prasátkem, nedovolte mu nikdy se v posteli usadit,“ varuje prezidentka Českého klubu majitelů prasátek chovaných v domácnosti Martina Katzerová.

6. Zvíře je třeba navyknout i na postroj a vodítko, na kterém bude chodit ven. Prasátko si velice rychle zvykne na své jméno a také soužití s dalšími domácími zvířaty nebývá problém, pokud se jejich seznamování dělá trpělivě a pomalu.

Ve výchově musíte být důslední, prasátko díky své vrozené inteligenci rychle a okamžitě využije jakoukoliv nedůslednost ve výchově ve vlastní prospěch.

Foto: Gabriela Ječménková

Prasátko se může naučit chápat různágesta. Například takto lze naznačit, že majitel pro ně už nemá žádné pamlsky.

Nejdůležitější rady pro budoucího majitele prasátka
1. K chovu prasátka v pronajatém bytě nebo nemovitosti si vždy vyjednejte souhlas majitele.
2. Prasátka nezvládají chůzi po strmém kluzkém schodišti. Selátku můžete pomoci, dospělé prasátko nezvládnete.
3. Prasátko vyžaduje pravidelné venčení.
4. Výchova prasátka vyžaduje velkou trpělivost a důslednost. Jednou prasátku ve výchově ustoupíte, a už to tak zůstane napořád.
5. Prasátka, obzvlášť samice v říji, mohou být velice hlučná.
6. Prasátka jsou stádová zvířata, potřebují proto společnost. Musíte mít dostatek času se jim věnovat, hlavně v prvních měsících jejich věku. Zanedbávané prasátko se může stát nepříjemně agresívním.
7. Socializace a výchova jsou velice důležité. Nesocializované a nevychované prasátko dokáže velice nepříjemně člověka napadnout a pokousat ho.
8. Nezanedbávejte hygienu, veterinární péči a očkování.
9. Prasátko si vždy pořizujte od seriózního chovatele.
10. Nejlepší a nejdůvěryhodnější informace dostanete od zkušených majitelů nebo v klubu. Info na www.prasatkovdomacnosti.cz

Je to všežravec

Prase je všežravec, proto si s jeho potravou nemusí dělat majitel těžkou hlavu. Častým problémem je, že si lidé myslí, že snížením dávek potravy zamezí růstu prasátka. To je úvaha zcela mimo realitu. Velikost prasátka je dána především jeho genetickou výbavou, a tak nedostatečné krmení způsobí jen podvýživu a zdravotní problémy, a velikost nijak neovlivní.

Těžko dát univerzální návod na velikost krmné dávky, je individuální. „Obecně lze říci, že zdravé prasátko by mělo mít kostru i svalstvo dobře vyvinuto, tělesné tvary jsou mírně až středně zaoblené, nelze nahmatat pánevní kosti ani obratle na páteři,“ říká Martina Katzerová.

„Krmnou dávku je třeba rozložit do tří denních dávek, podávaných pravidelně. I když je prasátko všežravec, není naším cílem ho vykrmit, hlavní část by měla tvořit kompletní krmná směs pro prasátka chovaná v domácnosti případně syrová zelenina a ovoce s nízkým obsahem cukru, v létě pak tráva. Ostatní potraviny a krmiva berte pouze jako doplněk stravy.“

V zimních měsících lze základní krmení doplnit travními granulemi, které ovšem nesmí obsahovat žádné další látky, jako např. léčiva. Prasátku můžete dát i syrové kuřecí a hovězí maso, rýži, suché pečivo, vločky, luštěniny, obilný šrot, tvaroh, sýry, jogurt apod. Vše jen v omezeném množství.

Jako pamlsky za odměnu je nejlépe používat speciální pamlsky pro prasátka. Nikdy nekrmte prasátko krmnými směsmi pro koně, králíky a jiné hlodavce.

Zcela nevhodné jsou také veškeré cukrovinky, solené oříšky, bramborové lupínky, slané sušenky, uzeniny a další masné výrobky. „Také čokoláda je pro prasátko velice nebezpečná, protože obsahuje látky, po nichž může uhynout,“ zdůrazňuje Martina Katzerová. „Mezi největší jedy pro prasátko patří takzvané bílé jedy, a to cukr, sůl a bílá mouka.“

Pořekadlo „špinavý jako prase“ v případě domácích prasátek vůbec neplatí. Prasátka, na rozdíl od jiných domácích mazlíčků, nejsou cítit, na jejich kůži ani srsti nebyly prokázány žádné alergeny. Přesto se prasátka doporučuje mýt každý den. Po umytí je třeba jejich kůži ošetřit vhodným jemným olejem. Nejlepší jsou dětské šampony a dětské olejíčky.

Návštěva veterináře

Prase je kopytník, ale domácí mazlíček toho zcela jistě nenachodí tolik, jako jeho v přírodě žijící příbuzní, je proto třeba pečovat o i jeho spárky. Minimálně jednou týdně se musí namazat vazelínou, alespoň dvakrát ročně navštivte veterináře, aby je upravil.

Také péče o uši je důležitá, ty se doporučuje čistit tamponem také v týdenních intervalech. U samců je důležitá také pravidelná úprava řezáků a špičáků. I to by měl dělat zkušený veterinář.

Foto: Gabriela Ječménková

Spárky prasátka potřebují pravidelnou údržbu.

A když už jsme narazili na veterináře, přestože je vaše prasátko domácím mazlíčkem, lepší, než veterináře se zkušenostmi se psy a kočkami, je vyhledat spíše toho, který se zabývá hospodářskými zvířaty nebo přímo veterináře se specializací na prasátka chovaná v domácnosti. Mezi nemocemi vašeho mazlíčka a jeho příbuznými, chovanými na maso, totiž není žádný rozdíl.

Veterináře chovatel potřebuje minimálně 2x ročně, kdy ze zákona musí prasátko přeočkovat proti červince. Z preventivních důvodů, když prasátko někoho třeba i nechtěně poraní, je dobré naočkovat ho i proti vzteklině. I odčervování by mělo být součástí veterinární péče, stejně jako je tomu u psů a koček.

Rozhodnutí o kastraci je zcela na majiteli. Pokud nechcete odchovávat další generace prasátek, pak se kastrace samic doporučuje co nejdříve jako prevence onemocnění reprodukčních orgánů.

Mít prasátko v domácnosti je trochu legislativní problém. Prase bez ohledu na to, zda je chováno ve velkochovu, chlívku, venkovním výběhu nebo spí v posteli s majiteli, je u nás podle zákona hospodářské zvíře. Musí mít tedy prokázaný původ (vlastně jakýsi rodokmen), být registrováno, označeno a jeho chov je omezen například místními vyhláškami. Prasátka v domácnosti tyhle podmínky v drtivé většině nesplňují.

Foto: Gabriela Ječménková

Disciplína je při výchově prasátka důležitá. Pokud mu dovolíte vlézt do postele, počítejte s tím, že už do ní poleze pořád.

Pokud tedy někde nemáte registrované vaše domácí prasátko, přestupujete zákony ČR. Jak z toho ven? Český klub majitelů prasátek v domácnosti uzavřel dohodu s veterinárními orgány, že bude prasátka chovaná v domácnosti registrovat a označovat mikročipem, jak je to běžné u jiných domácích zvířat.

Legenda jménem miniprasátko

Jedna americká společnost nabízí údajně opravdová miniprasátka, která v dospělosti neváží víc jak 17 kg. Může se tak zdát, že miniprasátka opravdu existují. Má to však svá ale - nikde na webových stránkách této společnosti, jež vystupuje jako firma, nenajdete adresu farmy, kam by se zájemci mohli na miniprasátka přijít podívat. Prasátko stojí mezi 3500 - 5500 dolary, tedy mezi 85 000 - 135 000 Kč. Navíc je nutné prasátko krmit speciálním krmivem. Ani tak ovšem společnost nezaručuje, že majiteli nevyroste více, než očekával a takové případy nelze u společnosti reklamovat.

Když si tedy prasátko do domácnosti pořídíte, vždy ho registrujte u výše zmíněného klubu, tím jeho chov jako domácího mazlíčka zlegalizujete.

Výběr článků

Načítám