Garsonka, která je ideálním královstvím pro samostatnou slečnu

Naši slečnu k odchodu z domova nic naléhavě nenutilo, má pohodovou rodinu a dobré zázemí. A také velice rozumné rodiče, kteří dávají přednost tomu, aby se dítě včas osamostatnilo, zejména když o tom samo začne snít.

V soužití čtyřčlenné rodiny se dalo najít snad jediné mínus: rozměry panelákového bytu rodičů nejsou nafukovací, a když obě dcery dospěly, začalo být trochu těsno, zvlášť když se každý potřeboval rozložit se svou prací u počítače. A tak se devatenáctiletá Helena začala poohlížet po něčem, co by finančně utáhla, a co by se jí také zároveň líbilo.

Helena sice pracuje, ale pořád ještě studuje, nebyla tedy partnerem pro banky, které by byly ochotné poskytnout jí při práci na smlouvu úvěr. Vlastní byt, byť s hypotékou, nepřicházel tedy v úvahu. Naše slečna se tedy rozhodla pro pronájem. Představovala si pro začátek malý byt se snadnou a rychlou dostupností do centra a s nějakou zelení v dosahu, aby měla kde venčit pejska. Nepoznamenaný dlouhým užíváním, raději rovnou nový.

Sledovala inzeráty, prohlížela internet. A právě tam našla nabídku realitní kanceláře, která ji zaujala. „Jednalo se o novostavbu z roku 2006. Vyhovovalo mi moderní vybavení bytečku, byl v podstatě celý zařízený ve stylu, který mi nevadil, což se moc často nestává,“ komentuje Helena.

Garsonka o rozměru 34 m² tak vlastně předčila původní očekávání. Stačilo složit do kufrů a krabic svršky, doplňky a knihy, popadnout pejska, a mohlo se okamžitě bydlet bez starosti o zařizování, které nese další a nemalé finanční výdaje.

Dům stojí ve Vršovicích, takže do centra je to skok, okolní blízké sady zase velice ocenila malá fenečka. Jen na jeden problém obyvatelka garsonky vzpomíná: „Zpočátku mi docela vadilo, že do bytu nejde celý den sluníčko, ale velmi rychle jsem pochopila, že můžu být naopak ráda, protože v malém prostoru bytu je pořád teplo. Kdyby tam pařilo ještě sluníčko, musela bych asi pořídit klimatizaci.“ Takhle je v bytě snesitelně a jako bonus navíc ušetří uživatelka garsonky v zimě za topení, protože ho téměř nezapíná.

Oceňuje také výborné zabezpečení domu s kamerovým systémem: „Než se člověk dostane dovnitř, prochází troje dveře, a všechny jsou na klíč. Má to snad jen jednu nevýhodu: Když přijde návštěva, musím sejít dolů a všechny ty dveře odemknout. Mám ale jistotu, že stejně jako vítaná návštěva se do domu nedostane ani nikdo nežádoucí.“

Z předsíně s velkými úložnými skříněmi se vchází do koupelny, kombinované s WC, a do obytného prostoru nepravidelného tvaru. Předsíňové úložné prostory mají zrcadlové dveře, takže odraz opticky zvětšuje prostor. Byt má plovoucí podlahy a plastová okna s malinkým balkonem – jedná se spíš o malé místo mezi sklem a zábradlím, které brání při otevření eventuálnímu pádu.

Koupelna je opatřena dlažbou neutrální barvy, shodnou s obklady, kromě WC byla vybavena umyvadlem a sprchovým koutem. „Normálně dávám přednost vaně,“ komentuje Helena, „ale zatím mi to stačí.“

Není to vlastně nuda přijít do hotového zařízeného bytu, zvlášť pro mladého člověka, říkám si... Ale mladá dáma je přesvědčivá, a hlavně velmi spokojená: „To, že je byt hotový, mi nevadilo, naopak, mělo to svoje výhody. Nemusela jsem se starat o to, jak byt zařídit, mohla jsem se dál plně věnovat studiu a práci, jako bych se ani nestěhovala. Líbil se mi, takže jsem neměla ani potřebu něco měnit, jen jsem si sama rozvrhla pokoj a posunula rozkládací sedací soupravu kvůli lepšímu využití prostoru a praktičnosti.“

Dřevotřísková kuchyně byla pořízena v Ikea, je lakovaná a leštěná. „To není zrovna praktické,“ podotýká Helena, „je na ní vidět okamžitě každá šmouha, ale zabírají dobře švédské utěrky.“ Většina zabudovaných spotřebičů je od značky Baumatic, uživatelka si velice pochvaluje sklokeramickou varnou desku s dotykovým displejem.

Jinak k vybavení garsoniéry patřila kromě varné desky ještě trouba, mikrovlnka a chladnička. Nová obyvatelka si dokoupila drobné spotřebiče, jako je varná konvice či toustovač.

A police? Ano, police tu přibyly. Helena si nechala policový systém na televizi udělat na zakázku od truhláře. Červenou barvu, která bytu dominuje, si tedy sama nezvolila, ale nic proti ní nemá: „Kdybych byt zařizovala sama, asi bych po ní stejně sáhla, je mi jednadvacet, momentálně dávám přednost výraznějším, živým barvám, navíc jsem někde slyšela, že červená barva se do kuchyně doporučuje, a tenhle tón by mě určitě zaujal.“

V malém bytě není příliš místa na stolování, tady se využívá pultík, navazující na kuchyňskou sestavu, ukotvený do stropu, což Helena vítá: „Je to praktické řešení, a nabízí možnost pořídit drobné úložné plochy, kterých je pořád nedostatek - mám aspoň kam uchytit košíček na ovoce.“

K sezení u vyšší jídelní plochy slouží nastavitelné židle. Jsou podle názoru uživatelky velmi praktické, lehké, snadno omyvatelné a navíc pohodlné. Rozhodně dobře vypadají a do interiéru se hodí.

Rozkládací sedací souprava stejné značky, jako ostatní nábytek, má snímatelný prací povrch, takže se snadno udržuje v čistotě i s malým psím mazlíkem. Po rozložení se ukáže pevná a dostatečně vysoká matrace, spaní je překvapivě komfortní a pohodlné. Také rychlé skládání a rozkládání si Helena pochvaluje, i když přiznává, že z počátku jí to tak lehké nepřipadalo.

Vedle sezení – postele jsou další úložné prostory, tady mají vestavěné skříně dveře z mléčného skla. Přesto obyvatelka s místem na věci pořád trochu zápasí, protože, jak přiznává, má velice pestrý a rozsáhlý šatník.

Malý červený stolek si dokoupila v souladu s dominantní červenou barvou. Podařilo se jí tak prolnout červenou z kuchyňského prostoru do části obývací, která byla původně celá jen světlá. K doladění pomohly i červené polštáře, umístěné na pohovku.

Řešit se nemuselo ani osvětlení v bytě, dokoupena bylo pouze lampička za televizi a jedna lampička na čtení.

Shrňme si, co tento způsob bydlení mladé ženě umožnil? Za vyšší nájemné (10 tisíc měsíčně + energie) mohla bydlet ihned, neztrácela čas, energii, ani další peníze při vybavování bytu. Mohla plynule bez problémů studovat a přitom pracovat, takže při daných poplatcích bez dalších výdajů byla schopná pravidelně šetřit (zvlášť, když je doma u stolu kdykoliv vítána, takže se dá ušetřit občas i za jídlo).

Výsledkem je blížící se stěhování do bytu, tentokrát už 2+1 v podkroví. Adresa je sice méně atraktivní, a byt zcela prázdný, zato nájemné bude mnohem nižší. Helena už má nějaké úspory, zkušenosti, o trochu víc času a hodně chuti pustit se do vlastního kreativního zařizování. Po bydlení na zkoušku začne naostro.

Už teď ví, že se jí bude stýskat po dobrém zabezpečení celého domu a po vybavení kuchyně (nejraději měla varnou desku), ve které se moc dobře vařilo. Ale při její schopnosti stát na vlastních nohou, si jistě brzy pořídí stejnou, možná i lepší.