Fretka je domácí šelmička

Mrštná malá šelma je domestikovanou formou tchoře tmavého. Ale není třeba se obávat, pořekadlo „smrdí jako tchoř“ je v tomto případě hodně nadsazené. Samozřejmě i fretka neztratila své pachové žlázky, jejich obsah však vypouští jen v opravdu krajním případě, když se cítí vážně ohrožena.

Jako každý živý tvor i fretka má svůj specifický pach těla, který se ovšem nesmí zaměňovat s výměšky pachových žláz. Podobně je cítit pes, kočka nebo i člověk. Samice fretek jsou pak méně cítit než samci.

Existují chovatelé, kteří nechávají fretku volně pobíhat po bytě, podobně jako třeba kočku. Je to samozřejmě možné, ale v takovém případě jsou nutné zásadní úpravy bytu.

Znamená to zajistit, aby fretka nemohla nikam zalézt (např. za nábytek), odstranit nebo dostatečně zabezpečit všechny kabely, šňůry apod., zajistit všechny skříně, aby si je fretka nemohla otevřít, okna zajistit dostatečně pevnými a hustými sítěmi a také nezapomenout na to, že při otevření venkovních dveří fretka může vyběhnout ven.

Takové úpravy bydlení je málokdo ochoten udělat, proto se fretky chovají v dostatečně velkých klecích (cca 1,5 x 1 x 0,7 m), které lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Klec by měla být vybavena miskou na potravu a napáječkou na vodu. Fretka musí mít také v kleci svůj pelíšek, který se dá vyprat.

Důležitý je i záchod, nejlépe vybavený tzv. kočkolitem, tedy pach a vlhkost pohlcujícím granulátem. Šelmička se na něj naučí chodit vykonávat potřebu stejně jako třeba kočka chovaná v bytě. Fretka se potřebuje denně několik hodin proběhnout, a tak je dobré mít takový záchod v každé místnosti, kam fretku budeme pouštět.

Fretka by měla mít k dispozici i nějaké věci, kterými se zabaví. Klasické jsou kartonové roury, jimiž může prolézat, závěsný hamak, v němž se ráda pohoupe a vůbec cokoliv, čím může prolézat.

„Fretky jsou přirozeně zvídavé a rády okusují různé předměty ze svého okolí, hlavně ty vyrobené z plastu nebo pěny,“ upozorňuje Ilona Magdaléna Šliková, předsedkyně Klubu chovatelů a příznivců fretek, „nedáváme jim tedy na hraní gumové pískací hračky.“

Pokud budete s fretkou chodit i ven na procházky, je nezbytný speciální postroj a vodítko. Dále hygienické potřeby, jako kleštičky na zastřihávání drápků, šampon, ručník, kapky do uší a vatové tyčinky. Pro transport např. k veterináři pak také přepravku.

Fretka je živý tvor, potřebuje pravidelnou péči. Je třeba se připravit na to, že nemůže svůj život trávit pouze v kleci, i kdyby byla klec sebevětší. Fretka je navíc velice sociální, a tak potřebuje kontakt s chovatelem nebo jinými fretkami.

Je to lovec a šelma, jejími hlavními zábavami je lov a kousání. Lovit bude buď hračky, které jí nabídnete, nebo přímo ruce a nohy majitelů.

Kousání u fretky tedy není agresivita, ale zcela přirozený projev jejích instinktů. Tyto projevy není u mláděte dobré násilně tlumit, protože tím si chovatel zcela zbourá svůj budoucí vztah s fretkou a ztratí její důvěru.

Fretka také umí velmi dovedně otevírat nejrůznější skříně a zásuvky. Nedejte se mýlit její velikostí, je schopna se dostat takřka kamkoliv. Fretka patří mezi šelmy žijící v norách, norování je tak její vrozenou schopností.

Květináče i truhlíky jistě upraví podle svých představ, které se diametrálně liší od představ majitele. Toto její nutkání lze omezit častými vycházkami ven, kde si může hrabat podle libosti.

„Z dosahu fretky je třeba odstranit i všechny gumové předměty, pokud máte pračku s předním plněním a fretka se k ní dostane, je nutné zkontrolovat hadici a těsnění pračky,“ varuje Ilona Magdaléna Šliková.

Chov fretek zatím nepodléhá nějakému propracovanému systému, jako třeba chov psů a koček. Proto fretku s průkazem původu zatím nekoupíte. Jsou sice registrované chovatelské stanice, nicméně jejich registrace nijak nezaručuje kvalitu nabízených mláďat.

Existují tak asi jen dvě vhodné cesty, jak si fretku pořídit. Za prvé vyhledat nějakého spolehlivého a důvěryhodného domácího chovatele. Zajděte si na nějaké setkání majitelů fretek, kde si s chovateli můžete popovídat a seznámit se s nimi. Tak nejlépe získáte reference a můžete se snadněji rozhodnout pro toho pravého.

Druhou možností je navštívit fretčí útulek. Ano, dnes už existují i útulky pro fretky. Tady pořídíte již dospělou fretku, která má všechny hygienické a sociální návyky, ušetříte si tak hodně nervů s výchovou mláděte. U začátečníků to bývá největší problém. A navíc se nemusíte bát, v útulku začátečníkovi zcela jistě nesvěří nějaké problémové zvíře.

U fretek je podle zákona povinné očkování proti vzteklině. Navíc se očkuje například i proti psince, to je zvlášť důležité, když s fretkou chodíte ven. Na trhu už jsou většinou pouze kombinované vakcíny, proto se očkuje současně s psinkou minimálně ještě proti parvoviróze. Některé vakcíny však mohou způsobit fretce vážné zdravotní komplikace. Před kterými je třeba mít se na pozoru, najdete na stránkách Klubu chovatelů a přátel fretek.

Pravidelnou veterinární prohlídku by fretka měla absolvovat jedenou ročně, současně s očkováním. Jinak častým problémem jsou znečištěné zvukovody, přerostlé drápky nebo nevyprázdněné anální žlázky.

Zkušený chovatel si s těmito úkony dokáže poradit sám, pokud si nejste jisti a nemáte zkušenost, je lépe je svěřit veterináři.

Fretka je šelma, nejpřirozenější potravou pro ni je syrové maso a vnitřnosti. Samozřejmě nepohrdne ani syrovými vejci, ovocem nebo zeleninou.

„Syrová vejce jsou pro fretku hodnotným zpestřením stravy kvůli nemalému množství vitamínu E, jenž obsahují. Pozor však na syrový vaječný bílek, který obsahuje ovumocoid a advidin způsobující alergie,“ říká Ilona Magdaléna Šliková.

„Stejně tak fretce nikdy nedáváme kravské mléko, které obsahuje laktózu, fretka po něm trpí průjmem.“ Je důležité, aby strava fretky byla vyvážená, a tak je třeba si něco o potravě fretek nastudovat.

Jednodušší, i když dražší variantou krmení, jsou speciální granule pro fretky. Dají se koupit ve specializovaných obchodech. Obsahují ideální směs všech potřebných živin a vitamínů, které zvířátko potřebuje.

Pochopitelně už dnes existují granule různých kvalit a cen. O tom, jaké jsou nejvhodnější, je nejlepší se poradit se zkušeným chovatelem nebo přímo v Klubu chovatelů a přátel fretek.

Závěrem je důležité si uvědomit, že fretka se běžně dožívá deseti let a jejím pořízením se majitel stává odpovědný za její pohodu a šťastný život. Proto, stejně jako u každého jiného živého tvora, si předem dobře rozmyslete, zda jste ochotni a schopni na tak dlouhou dobu fretku přijmout jako dalšího člena své rodiny.