Fasádní barvy a omítky umí více než zdobit

Fasádní nátěry i omítky vzdorují díky speciálním složkám nepřízni povětrnostních vlivů, nečistotám a biotickému napadení. Nebývají ani náročné na údržbu, řada z nich je samočisticí.

„Problém špinění fasádních povrchů má řešení v použití moderních technologií. Například omítky na bázi nanotechnologie dokážou při běžné intenzitě a frekvenci dešťových srážek udržet fasádní povrchy čisté,“ říká Dominik Hanko ze společnosti JUB.

Před volbou odstínu fasádního nátěru/probarvené omítky zohledníme barvu střechy, rámů oken, vchodových dveří i vrat do garáže nebo doplňkového fasádního obkladu. Podle architekta Aleše Brothánka se trend přiklání k tlumenějším barvám, např. ke světlejší šedé, která navozuje atmosféru klidu. „Výraznější barvy stále nacházejí využití u rozsáhlejších bytových komplexů, kde napomáhají orientaci,“ říká.

V době klimatických změn zaznamenáváme zvyšující se teploty a budova s tmavou obálkou se může stát prakticky neobyvatelnou, navíc zahřívá své okolí.

Negativní dopady použití tmavých barev eliminují technologie – přehřívání fasádních povrchů zabraňují omítky s IR odrazivými pigmenty nebo s obsahem aerogelu a pěnového skla. Popraskání ploch vlivem objemových změn předcházejí mikroarmované omítky s karbonovými a čedičovými vlákny.

Akrylátové fasádní barvy nabízejí výhodný poměr kvality a ceny. Jsou pružné, mají nízkou nasákavost vody, snadno se nanášejí, jsou nenáročné na mikroklima v době aplikace a nabízejí nejširší barevnou škálu. „Jsou vhodné pro nátěry většiny pevných, suchých a zkarbonatovaných, tedy stejnoměrně vyzrálých, fasádních podkladů,“ podotýká Dominik Hanko.

Silikonové varianty si ve srovnání s akrylátovými déle zachovávají nižší nasákavost vody, jsou více paropropustné a méně se špiní. „Na druhou stranu bývají dražší a nejsou k dispozici v příliš široké barevné škále. Hodí se do náročnějšího klimatu, znečištěného prostředí a pro vysoké objekty bez přesahů střechy,“ objasňuje Dominik Hanko.

Silikátové nátěry nabízejí nejvyšší paropropustnost. Jsou nehořlavé s přirozeným fungicidním účinkem. Výběr barevných odstínů je omezený, v době nanášení vyžadují sucho a teplotu nad 8 °C. Využívají se pro obnovu historických staveb a podobně jako vápenné barvy zachovávající nádech staré fasády.

Běžné tenkovrstvé omítky rychle zevšední, a tak trh nabízí nová designová řešení. Na novostavbách se uplatňují dekorační techniky, probarvené omítky a kombinace obkladu a omítky, díky čemuž věrohodně napodobíme cihly, kámen, dřevo, což je i ekonomicky výhodné. „Vyrábíme třeba imitaci betonu, jíž nechybí pro něho typické prohlubně. Ty jsou u skutečného betonu vnímány jako nedokonalost, avšak zde jsou vytvořeny záměrně, aby podtrhly autenticitu materiálu,“ popisuje Miroslav Trojan ze spoelčnosti Weber.

K lehce extravagantním vychytávkám se řadí spojení omítky s kousky slídy třpytícími se na slunci. Efektu dosáhneme foukáním flitrů do čerstvé fasády. Na své si přijdou i milovníci klasické staré architektury – historizující fasáda dokáže staromódní design věrně napodobit a spojit s moderním zateplením.

Způsob mytí závisí na ošetřovaném materiálu, míře znečištění a na podmínkách, které je nutné dodržet. „Čištění párou či suchým ledem umožňuje ekologicky a nedestruktivně ošetřovat historické památky z kamene nebo ze dřeva, ale také pečovat o novodobé budovy zatěžované městskými zplodinami,“ popisuje Lukáš Rom z firmy Kärcher.

Odstraňování sprejových nápisů je vždy poměrně obtížné a nemusí se povést dokonale. „Někdy pomůže znečištěnou plochu vyčistit vysokotlakým čističem a po důkladném oschnutí zbytky nápisu přetřít původní fasádní barvou,“ radí Monika Linghartová z Hornbachu.

Fasádu stavby ale dokážou potrápit i ptáci, kteří ve vnějším tepelně izolačním systému ETICS zanechávají hlavně v době hnízdění nevzhledné prohlubně. Poškozená místa stačí ošetřit lokálně adekvátní náhradou.