Faraónský pes - uctívané i nenáviděné plemeno

Faraónského psa můžeme objevit už na malbách ve starém Egyptě. Původně to zřejmě byli psi lovečtí, ale časem získali takovou oblibu, že se stali zvířaty doslova kultovními. Vždyť egyptský bůh-strážce zemřelých Anubis je zobrazován právě s hlavou faraónského chrta.

Psi byli v tehdejší době ve velké oblibě a byli dokonce po smrti mumifikováni a pohřbíváni se všemi poctami. Nakonec ale z Egypta zcela zmizeli, údajně byli usmrceni na příkaz královny Kleopatry.

„Název faraónský pes - Pharaoh hound obdrželo toto plemeno od Angličanů, kteří vytvořili jeho první oficiální standard,“ vysvětluje Jana Kydalová, předsedkyně Klubu faraónských psů v ČR a pokračuje: „Záminkou jim byla mimořádná podobnost se staroegyptskými chrty.“

Faraónský pes tedy není původní uctívané plemeno, ale podle některých teorií z něj vzdáleně pochází. Kromě něj existují ještě další podobná plemena jako např. sicilský chrt a ibizský a kanárský podenco. Všechna se vyznačují chrtovitým vzhledem a charakteristickými velkými a vztyčenými ušními boltci.

Dnešní faraónský pes pochází z ostrovů Malta a Gozo, kde po staletí působí jako pracovní plemeno, využívané místními rolníky zejména na lov králíků. Ve své domovině se nikdy netěšil zvláštním privilegiím, naopak, musel svému majiteli poskytovat užitek, aby se mu vyplatilo držet si smečku těchto psů.

V první polovině dvacátého století přicházeli s těmito psy na Maltě do styku Angličané a uvědomili si potenciál tohoto plemene, které se neuvěřitelně věrně podobá psům vyobrazeným na egyptských nástěnných malbách a rytinách. Několik jich importovali do Británie a vytvořili první standard plemene.

Díky atraktivnímu a ušlechtilému vzhledu se velmi brzy stalo z pracanta z venkovských oblastí Malty exkluzivní a obdivované výstavní plemeno. V zemi svého původu však dodnes plní roli loveckého psa, je zde také nazýván Kelb tal fenek, což znamená králičí pes.

Do České republiky dovezla první faraónské psy koncem osmdesátých let minulého století Dagmar Nebeská, z jejíž chovatelské stanice Ebendag pocházejí první odchovy tohoto plemene u nás.

Faraónský pes je na první pohled atraktivní plemeno. Každý zájemce o něj by si měl ale uvědomit, že to jsou psi velice temperamentní, se silným loveckým pudem, rychlostí a houževnatostí, tedy vlastnostmi, pro které byli po staletí chováni. Musíme jim proto dopřát příležitost k vybití této energie vhodným způsobem.

„Původním posláním tohoto plemene je lov zvěře štvaním, což je způsob lovu v našich zeměpisných šířkách zakázaný. Nejlépe se tedy uplatňují ve sportech, které jsou náhradou těchto aktivit, jako jsou psí dostihy nebo coursing. Někteří majitelé se svými psy absolvují i canicross nebo dogtrekking,“ říká Jana Kydalová.

Už na první pohled to ale není pes například pro zimní kynologické sporty. Samozřejmostí je každodenní dostatek pohybu na vycházkách.

Kdo by si chtěl faraónského psa pořídit, měl by si o něm nejprve sehnat alespoň základní informace. Není to pes pro celodenní lenošení na gauči, ale ani třeba pro tradiční sportovní výcvik.

„Faraónského psa můžu doporučit aktivním, sportovně založeným, vyrovnaným a tolerantním lidem, kteří nevyžadují po svém psovi stoprocentní poslušnost, k lidem, kteří jsou schopni akceptovat specifickou povahu tohoto plemene. Nehodí se pro ty, kteří uplatňují vůči psům dril, ani pro lidi, kteří chtějí psa na zahradu nebo do kotce,“ vysvětluje poradkyně chovu Klubu faraónských psů Ivana Varousová.

Jeho vrozené povahové vlastnosti jsou silný lovecký pud a temperament. Faraónský pes je velice závislý na svém pánovi, naopak k cizím lidem může být značně odměřený.

V každém případě je velkým riskem pro majitele pouštět ho v přírodě na volno. Jeho lovecký pud je opravdu někdy až extrémně silný, a tak se může stát, že pes i přes volání majitele zmizí v dáli za zvěří. Na rozdíl od „pravých chrtů“ využívá faraónský pes při lovu nejen zrak, ale i sluch a čich.

Podmínky pro chov faraónských psů nejsou nijak náročné. V našich klimatických podmínkách musí být tento pes držen v bytě nebo v domě. Vzhledem k velkým vztyčeným ušním boltcům a krátké srsti bez podsady nemůže pobývat dlouho venku v mrazivém počasí. Pohyb je v takovém případě třeba omezit na kratší dobu ve svižném tempu.

Stejně jako jiná plemena, i faraónského psa je dobré pořídit si z registrovaného chovu. Informace o chovatelích podá Klub faraónských psů, který jejich chov v ČR řídí. Výchova začíná už od štěněte a musí být klidná, ale důsledná s použitím motivace psa. Štěně tak postupně naučíme základní pravidla chování doma i venku.

„Dril a výcvik v základním smyslu slova nejsou pro toto plemeno vhodné, naopak mohou napáchat škody na psychice,“ varuje Ivana Varousová. Pokud chce majitel se psem později začít například závodit, ať už v klasických chrtích dostizích nebo dostizích terénních - coursingu - je vhodné odmala motivovat štěně k „lovu“. Například kouskem králičí kůže, přivázané na provázku nebo střapečkem, která se při dostizích používá jako návnada, za níž psi běží.

Většině faraónských psů je však schopnost štvaní vrozená a nemusí se ji nějak speciálně učit. Podobně jako u jiných plemen, také u faraónských psů platí, že u štěňat všeho s mírou. Přestože se jedná o psy temperamentní, fyzické přetěžování jim může uškodit.

„Faraónský pes je přátelský k dětem, kterým je veselým a vnímavým kamarádem. Mějte ale na paměti, že je to temperamentní plemeno, zejména ve štěněcím věku, a mějte vždy děti i psy pod dohledem,“ radí Jana Kydalová.

Kromě toho, že faraónské psy může majitel vystavovat na psích výstavách a sbírat s nimi ocenění, jsou pro ně hlavní aktivitou psí dostihy. V ČR je mnoho příležitostí si se psem zazávodit. Existují klasické dostihy, kdy psi běží po oválné dráze. Takové speciální dráhy jsou v Česku tři.

Velice atraktivní, a to i divácky, jsou přírodní dostihy, kdy je dráha různě lomená a běží se v terénu. Tato disciplína, imitující skutečný lov, se jmenuje coursing, pořádá se celá řada závodů po celé republice.

„Mladí psi si mohou vyzkoušet svou loveckou náruživost tréninkově na zkrácené dráze už od věku 12 měsíců,“ vysvětluje Ivana Varousová a doplňuje: „Od 15 měsíců již může pes oficiálně skládat dostihovou licenci, od 18 měsíců může začít závodit.“

„Faraónský pes je velmi inteligentní a vynalézavý, v mladém věku, ale často i později, také poněkud hyperaktivní, proto je život s ním trošku náročnější, avšak zajímavý, plný zážitků a překvapení. Laskavou a důslednou výchovou, společně s dostatečnou fyzickou aktivitou, ale získáme mimořádného společníka, se kterým se nikdy nebudeme nudit,“ uzavírá Jana Kydalová.