Dream Team - Mistři dílny: Hodí se do butikového hotelu lustr ve tvaru šišky, nebo vážky?

Po již tradičním rozlosování dvanáctky soutěžících do dvou družstev tak, aby všude byl stejný počet mužů a žen, se modří a červení seznámili s novým hostujícím porotcem, který jim i zadal výrobní úkol.

Pan Jiří Ambrož, ředitel butikového hotelu v Horní Bečvě v Beskydech, chtěl pro hotelovou restauraci vyrobit vhodný lustr. Soutěží měli k dispozici fotografie prostoru, do nějž měli své dílo vytvořit.

Jeho základními stavebními prvky jsou přírodní kámen, dřevo, sklo, pohledový beton, zeleň a přírodní designové doplňky. „Půjde o noblesu, čistotu a eleganci, tak aby si hosté lustr zapamatovali,“ přidala svůj tip porotkyně Kamila Douděrová.

Úkol obě družstva plnila ve zkráceném, pětihodinovém limitu. Červený tým se rozhodl pro lustr ve tvaru obrovské, ze stropu zavěšené vážky, podle návrhu Ivany. Oproti původní verzi se pak rozhodli ozvláštnit vážku řadou malých visících žárovek (namísto původně zamýšlených LED pásek) a spoustou dalších malých vážek, symbolizujících roj nočního světla.

Také modří zvolili tvar přírodního objektu, ovšem více ve stylu glamour – jejich obrovská svítící šiška měla být seskládaná z mnoha plátků z různých materiálů, různě odrážejících světlo.

Ve skladu, kde nezbývalo než se spokojit s deseti minutami, šly proto oba týmy především po dřevě, dřevěných deskách, žárovkách a elektroinstalačním materiálu.

U červených se ujal velení Roman, který je prý zvyklý vyrábět různé druhy osvětlení, a protože ví, co a jak, rozdával svým kolegům úkoly a pokyny. Zatímco Michal vyřezával mečovou pilou z jednoho velkého hranolu dřevěného masivu základní tvar těla vážky a cizeloval ho bruskou, Vendula na pásové pile jemně vykružovala siluety desítek (cca 30 ks) drobných vážek z tenké laminované MDF desky.

Tvar křídel zůstal v gesci autorky projektu – Ivana vytvořila papírovou šablonu, poté ji překreslila na MDF desku a pomohla vyříznout a zbrousit Lexovi. První pár blanitých křídel s rozpětím dva metry má krásně vyřezávanou ozdobnou žilnatinu, druhý, o něco menší pár, má výplet z provázků. Pájení drátků a elektroinstalační práce připadly v oboru nejzkušenějšímu Romanovi.

Z mohutného dřevěného těla velké vážky vedou desítky elektrických kabelů, na jejichž konce bylo třeba namontovat objímky a žárovky. Žárovky a hejno malých bílých vážek jsou zavěšené v různých délkách, nepravidelnost umocňuje dojem roje.

Červení plánovali, že vážka bude mít tmavou patinu, ale půvab přírodního dřeva nakonec zvítězil, a tak zůstalo protáhlé tělo i oba páry křídel bez barevného nátěru.

Modří pracovali většinou pod taktovkou Míry, a to i přesto, že autorem vybraného návrhu byl Adam. Spolu nejprve ohnuli kovové obruče do kruhů. Svařování měl na starost Adam, u toho mu asistoval Pavel, který navíc vyklepával tvary do dokonalosti.

Pět kovových obručí (největší s průměrem 130 cm) spojených přivařenými kovovými tyčemi tvoří kostru celé konstrukce a kopírují podlouhlý tvar šišky. V horní části je kovové kolo zakončeno do kříže s háčkem na zavěšení. Na jednotlivé obruče jsou pak přidrátovány plátky kapkovitého tvaru z různých materiálů ve smyslu zdřevnatělých šupin šišky.

Zcela na vrchu jsou z mědi, dále pak ze dřeva, z kovu a z plexiskla. Milada, která jejich tvar rozkreslila na OSB desku, jej pojmenovala jako „polokulatý kosočtverec“. Gabriela a Pavla se pak pustily do vyřezávání šupin z vybraných materiálů.

Jednotlivé plátky bylo potřeba také zbrousit; dřevěné pouze po okrajích, plocha zůstala přírodní, bez jakéhokoli ošetření. Kovové plátky brousil velice pečlivě Míra s Pavlem i po ploše, totéž pak udělali na radu porotce Šimona Cabana i s plexisklem.

Poté, co kovová kostra dostala nátěr v černé barvě, byla připravena na zavěšení. Zbývalo vnitřek lustru osadit žárovkami a připevnit plátky, které mají v horní části vždy dvě díry na protažení drátu tak, aby vynikla silueta šišky.

V průběhu výroby absolvují zástupci z modrého i červeného týmu tzv. rychlou výzvu kutila Pepy Libického. Obvykle jde o snadné úkoly, kde jde především o manuální zručnost a čas.

Vítěz pro svůj tým může získat nějaký čas navíc ve skladišti, deset minut času navíc pro výrobu anebo pomocné ruce Pepy. Význam těchto drobných vítězství se tentokrát plně projevil.

Zatímco modrému týmu dal jejich lustr při zapojení před porotou nejvíce zabrat z hlediska jeho váhy a skončili takřka na vteřinu přesně se sirénou ohlašující konec vymezeného času, červení nestíhali navazovat malé vážky ani zapojovat množství žárovek.

Za to, že vůbec mohli přistoupit ke kompletaci, vděčili Romanovi, Lexovi a Vendule, kteří postupně vyhráli ve všech třech výzvách Pepy Libického. Kdyby se nedostali alespoň na minutu do skladu, odkud nutně potřebovali elektrický kabel, svůj lustr by vůbec nedokázali zapojit.

A vhod jim přišlo i deset minut času navíc na práci, neboť ještě půl hodiny před koncem neměli smontovanou ani základní kostru vážky, nemluvě o padesátce na ní navěšených žárovek a malých vážek… Minuty navíc je zachránily před úplným fiaskem.

Vážka, která se nakonec přece jen rozsvítila, nadchla zejména porotkyni Kamilu. „Moji představu, jak ozvláštnit prostor, naplňuje víc,“ pochválila dílo. Naproti tomu myšlenka lustru ve tvaru šišky podle mínění poroty příliš původní není.

„V našem díle jsme se snažili snoubit glamour s přírodou, kdy šišky jsou dominantou lesů a hor,“ prezentoval výsledek kolektivní práce modrých Adam. Té dala porota nakonec přednost, ačkoli očekávání pana Ambrože nesplnil ani tento návrh.

„Je mi hrozně líto klienta, kterého jste dle mého soudu úplně ignorovali,“ bilancoval Šimon. „Mně nezbývá než zhodnotit, co se mi líbí, bez ohledu na to, v jakém je to prostoru. Pak se mi tedy víc líbí ta banální šiška, protože je svým způsobem hezká, i když ji můžeme vidět v každém e-shopu. Není to nic originálního.“

Pořad Dream Team – Mistři dílny můžete sledovat každé pondělí ve 20:15 na Primě.