Čím a jak měřit délky a úhly

Pomůcek pro měření délek a úhlů existuje celá řada, vedle své konstrukce se liší také přesností. Délková měřidla se řadí do různých tříd přesnosti podle toho, do jaké odchylky se vejdou.

V jednotlivých třídách jsou určeny maximální povolené odchylky v milimetrech z celkové délky měřidla. U dvoumetrového měřidla je přípustná odchylka v první třídě plus minus 0,3 mm, ve druhé třídě 0,7 mm a ve třetí třídě přesnosti už 1,4 mm.

Povolená odchylka se zvětšující se délkou měřidla neroste lineárně, až do třiceti metrů se v přepočtu na jeden metr zmenšuje (3,1 mm; 6,3 mm a 12,6 mm), ale u 50metrového pásma jsou maximální povolené odchylky naopak disproporčně větší – 10,1 mm v první, 20,3 mm ve druhé a 40,6 ve třetí třídě. Třída přesnosti by na každém metru měla být uvedena, podle normy se značí římskou číslicí I až III.

Tyto odchylky se u ocelových pásem měří při teplotě 20 °C a při tažné síle 20 N. V praxi se při různých teplotách, případně tahu může velikost odchylky měnit. Např. při rozdílu teplot 30 °C se ocelové měřidlo o délce 8 metrů zkrátí nebo prodlouží o 3 mm. Pro běžné účely a při práci v poměrně stabilní teplotě dílny jsou tyto rozdíly zanedbatelné.

Stejně tak třídy přesnosti je možné v kutilské praxi brát s rezervou. Pořád lepší třetí třída než měřidlo bez uvedené třídy přesnosti s pochybným původem.

Když se řekne „Podej mi metr,“ většina kutilů sáhne po ocelovém pásmu se samočinným navíjením, které se vyrábí v různých délkách, běžně od dvou do deseti metrů.

Mohlo by se zdát, že čím delší pásmo, tím lepší, není špatné mít v rezervě pár metrů navíc pro strýčka Příhodu. Dlouhá pásma jsou však logicky těžší a manipulace s nimi obtížnější. Proto byste se měli vybavit především metrem o takové délce, s níž nejčastěji pracujete.

Běžný „dvoumetr“ je lehký a skladný a pro většinu prací dostačující. Ceny se v závislosti na přesnosti, délce a provedení pohybují od několika málo desítek až po více než tisícovku korun.

Svinovací metry se vedle délky liší také šířkou pásma, která spolu s jeho prohnutím zajišťuje odolnost proti „zlomení“. Většinou tedy platí, že čím je pásmo širší, tím více ho můžeme vysunout, aniž by se bez opory ohnulo.

Najdete také různá řešení koncového háčku, brzdy, stupnice a také pouzdra, kterému se někdy říká kapsle nebo také domeček. Vyjmenování různých vychytávek, kterými se výrobci snaží odlišit od konkurence a zpříjemnit práci obsluze, by vydalo na celý samostatný článek.

Dříve velmi rozšířené, dnes pro některé práce stále oblíbené skládací metry spojují výhody pevného měřítka a svinovacího metru. V rozloženém stavu jsou pevné, ve složeném pak kompaktní. Manipulace s nimi je ale o poznání zdlouhavější než se svinovacím ocelovým pásmem.

Výhodou je, že při rozložení do maximální délky jsou stabilní, nelámou se a nepřetáčí. Jednotlivé části, které představují určité délkové úseky (většinou 20 cm), jsou vyrobené ze dřeva, plastu či hliníku a vzájemně spojené kovovým kloubem. Ten zajišťuje pohyblivé spojení a současně lehké zajištění ve složené i rozložené poloze.

Přesnost těchto metrů jen výjimečně dosahuje druhé třídy, ani to není potřeba, protože tato měřidla používají většinou truhláři, tesaři či stavaři, kteří takovou přesnost nevyužijí.

U kutilů jde spíš o věc zvyku, někomu může více vyhovovat svinovací metr a skládací vůbec nepoužije, či naopak.

Velmi přesná jsou různá pevná kovová měřidla se stupnicí, lepší je mechanicky vyrytá než jen natištěná. Vyrábějí se také v různých délkách, šířkách i tloušťkách a jsou šikovná pro různá drobnější měření v ploše, kde by nám u svinovacího metru překážel koncový háček a u skládacího metru vadilo kaskádovité uspořádání. Podle pravítek se navíc dá rýsovat, případně kontrolovat rovinnost povrchů. Pro dílnu stačí většinou měřítka o délce 500 mm.

Čas od času kutil narazí také na nutnost změřit průměr válcového předmětu, nebo také rozměry nějaké drobnější součástky či tloušťku plechu, pak je k nezaplacení posuvné meřítko lidově zvané šuplera.

Běžná je přesnost měření na pět setin milimetru, přesnější měří na 0,02 mm. Naměřená hodnota se odečítá buď na tzv. noniové stupnici, nebo na ručičkovém či číslicovém zobrazovači. Mechanické ukazatele se obejdou bez baterií, číslicové displeje nabízejí rychlejší odečítání a lepší čitelnost hodnot.

Ještě přesnější měření, ale s omezeným rozsahem, nabízejí mikrometry, změny rozměrů se měří úchylkoměry. Oba tyto přípravky většina kutilů nevyužije, smysl mají pouze při filigránské práci, většinou s kovy nebo při nastavování strojů.

Běžný úhelník vám dovolí nakreslit linku kolmou k hraně předmětu, případně pod polovičním úhlem 45 stupňů, ale není určen k měření úhlů. K tomu jsou zapotřebí úhloměry se stupnicí, z níž můžete odečíst hodnotu, která definuje vzájemnou polohu pohyblivých ramen.

To se hodí, když chcete zjistit, jaký úhel svírají dvě různé plochy, nebo naopak, když je do potřebného vzájemného úhlu potřebujete ustavit.

Trochu jinou úlohu plní pokosníky, které žádnou stupnici nepotřebují, protože slouží pouze jako šablona k přenesení nějakého obecného úhlu. Mohou být pevné (jako úhelník), ale častěji jsou nastavitelné. Při povoleném kloubu se přiloží ke dvěma plochám svírajícím určitý úhel tak, aby ramena pokosníku na tyto plochy přiléhala (byla rovnoběžná), kloub se zajistí proti otáčení a takto získaný úhel se přenese na jiný předmět, kam se obkreslí.

Některé pokosníky mají alespoň orientační stupnici úhlů, případně ještě středovou rysku, která nastavený úhel půlí, což se dá využít při nastavení pokosové pily pro řezání rohových spojů tam, kde není přesně pravý úhel.

Škála všelijakých prostředků pro měření délek i úhlů je velmi široká, v poslední době i do hobby segmentu proniká laserová technika v podobě měřičů vzdáleností nahrazujících klasická navíjecí pásma, nebo digitálních úhloměrů s laserovým promítáním – obě pomůcky se hodí především na stavbě.

Záleží jen na vás, který přípravek si vyberete, stejně nakonec zjistíte, že v drtivé většině případů využíváte jeden či dva z nich. Vedle svinovacího metru to může být také nějaké univerzální pravítko ve tvaru trojúhelníku, které zastane práci měřítka, příložného úhelníku, úhloměru i rejsku.