Chov okrasných vodních ptáků vám udělá radost a přiblíží vás přírodě

Existuje nepřeberné množství okrasných vodních ptáků, které lze chovat. V přírodě jich po celém světě žije asi 160 druhů, v zajetí se jich chová kolem 140 druhů plus mnoho jejich barevných mutací. Ale vybírat jen podle toho, který vodní pták se mi líbí nejvíc, je krátkozraké a může dříve nebo později přinést nemalé problémy oběma stranám - ptákům i chovateli.

Jako první určitě zapomeňte na nápad, že by se dala zahrada bez vodní plochy ozvláštnit vodními ptáky. Jak už z jejich označení vyplývá, potřebují vodní plochu jako základní podmínku ke svému životu.

„Laika jistě napadne, že čím větší druh ptáka, tím potřebuje větší vodní plochu, ale tak to vůbec není,“ říká Ludvík Kropáček, který vodní ptáky chová na své zahrádce na severu Moravy. „Je třeba znát jednotlivé druhy a jejich nároky a podle toho volit ty nejvhodnější podmínky, co mám k dispozici,“ radí.

Třeba husy nebo husice přes svou velikost nejsou na potřebu vody tak náročné a raději se popásají v jejím okolí. Kachny a kachničky jsou na vodě asi nejzávislejší.

Většina okrasných vodních ptáků se na vodě páří, ale především mají vodní hladinu jako místo úniku před predátory různého druhu, včetně člověka.

Hlavně pro bezpečnost chovaných ptáků je nutné, aby měli svůj životní prostor alespoň oplocený.

„Celá plocha, kde ptáci žijí, by měla být buď zasíťována jako voliéra, nebo alespoň dobře oplocená,“ upozorňuje Jaroslav Němec, jeden z našich nejzkušenějších chovatelů a člen vedení Klubu chovatelů bažantů, okrasného vodního ptactva a holoubků.

„Plot by měl být asi metr vysoký, buď z pletiva s okem širokým maximálně tři centimetry, nebo z latí s rozestupy mezi sebou maximálně tři centimetry širokými. Ideální je na plot umístit elektrický ohradník, aby se tak zabránilo vstupu nezvaných predátorů, například kuny nebo lišky.“

Možnost zakrytí celého výběhu je nutné zvážit, než si vodní ptáky přinesete domů. Praktická je také podezdívka oplocení s alespoň 20 cm hlubokými základy, která brání snadnému přístupu například potkanů.

Většina u nás běžně chovaných vodních ptáků žije v páru, proto je nutné si je tak pořídit. Počítejte také s tím, že většina ptáků se pase okolo své vodní plochy, jejich počtu musí odpovídat i plocha na jejich pastvu. Každý druh má trochu jiné nároky, a proto je dobré vše předem prodiskutovat se zkušeným chovatelem nebo se obrátit přímo na chovatelský klub.

V žádném případě se nepokoušejte jakékoliv ptáky odchytávat v přírodě. Kromě toho, že je to nezákonné, nebyl by to ani nejlepší nápad třeba kvůli možnému přenosu nejrůznějších nemocí.

Nakoupit ptáky můžete hned několika způsoby. Vodní ptáci jsou na prodej na chovatelských burzách. Kupovat je na inzerát, nebo dokonce si je nechat inzerentem poslat domů, není úplně nejlepší nápad. To pak kupujete skutečně zajíce v pytli.

„Nejlepší je vyhledat zkušeného chovatele ve svém okolí, který začátečníkovi poradí, jak dál,“ radí Jaroslav Němec. „Já doporučuji tuto variantu nákupu, protože u chovatele uvidíte, z jakého prostředí ptáci pocházejí, čím jsou krmeni a můžete dostat přímo na místě plno důležitých tipů a rad,“ říká.

Pro úplného začátečníka jsou nejvhodnější nenáročné druhy. Sem patří třeba kachničky karolínské a mandarínské. Kromě toho, že jejich samci jsou krásně zbarveni, nejsou náročné na péči a krmení.

„Kachničky karolínské jsou ideálním druhem pro začátečníka. Pro jeden pár stačí skutečně miniaturní vodní plocha, přibližně dva metry čtvereční, a k tomu ještě zatravněný výběh přibližně třikrát větší,“ radí Ludvík Kropáček. Pokud nebydlíte na horách, kde v zimě klesají dlouhodobě teploty hluboko pod nulu, pak není ani nezbytné kachničky přes zimu zvlášť chránit.

Samozřejmě nejlepší je, pokud máte na pozemku přírodní rybníček nebo tůňku. Ne každému se to ale poštěstí, odpovídající vodní plochu je pak třeba ptákům vybudovat.

Existují různé možnosti - od vybetonovaného bazénku, přes foliová jezírka, až k pevným platovým jezírkům. Vždy musí být ale jezírko zapuštěné do země, vhodné je zpevnit mu břehy, aby se nadměrně nezanášelo.

„Velikost je třeba přizpůsobit množství chovaných ptáků, a protože se voda znečišťuje hlavně v teplých dnech, musí se často vyměňovat nebo je třeba zajistit její filtraci,“ říká Jaroslav Němec.

Ideálním případem jsou jezírka průtočná, tedy ta, jež mají neustálý přítok a odtok vody. Hloubka je závislá na velkosti chovaných ptáků. Těm menším stačí 30-50 cm a větší potřebují až metrovou hloubku vody.

Na zimu je třeba většinu druhů umístit minimálně přes noc do nějakého prostoru, kde ptáci budou schopni snášet venkovní nízké teploty. „Já používám starý chlívek, kde bylo nutné pouze pokrýt podlahu suchou slámou, aby ptáci nebyli ve vlhku,“ vysvětluje Ludvík Kropáček. Stejně poslouží například větší kurník, jednoduchá nezateplená bouda apod.

Pokud budete mít ptáky delší dobu uzavřené v zimovišti, je třeba jim zajistit alespoň malou vodní plochu pro plavání. Jinak totiž nastane situace, že bez vody si nebudou ptáci instinktivně promašťovat peří a po vypuštění ven skočí do vody se suchým peřím, které nasákne a ptáci se tak mohou i utopit.

Základní potravou vodních ptáků jsou vodní rostliny, pastva na březích, případně drobní vodní živočichové. V zajetí je vždy dobré, aby měli přístup k čerstvé pastvě. I tak ale většinu jejich krmení zajišťuje hlavně chovatel.

„Základním krmivem jsou zrniny, převládá pšenice. Doplňkovou stravou jsou granulované speciální směsi pro kachny. Vyrábějí se různé, pro různá roční období,“ radí Jaroslav Němec a doplňuje: „Samozřejmostí pro husy, husice, labutě i některé kachny je nejlepší možnost pastvy, nebo je třeba jim alespoň doplňovat stravu zeleným krmivem, jako je salát, listy květáku, zelí, kedluben a podobně.“

V zimě postačí přikrmování kompletními granulovanými směsmi.

Jinak je další péče o ptáky minimální. Nemají žádná povinná očkování a ani odčervení většina chovatelů pravidelně neprovádí. Největší problémy tak u chovu tvoří napadení ptáků predátory, jako jsou lišky nebo kuny a případně onemocnění, z nichž nejznámější je tzv. ptačí chřipka.

Jak nemoci, tak zamoření parazity lze výrazně omezit právě zasíťováním výběhu, aby tam divoce žijící ptáci měli co nejmenší přístup. Ti jsou totiž hlavními přenašeči zdravotních problémů.

Také ptáci v zajetí se samozřejmě rozmnožují. Pro začátečníka to může být překvapení, když se mu najednou jeho pár kachen mandarínských rozroste až o 15 kachňat. Pokud chovat nechcete, pořiďte si dva nebo více kačerů, kteří se bez větších problémů snášejí v jednom hejnu i bez samic. Pokud naopak chcete chovat, je dobré ptákům vytvořit vhodné podmínky pro zahnízdění.

„Každý druh vyžaduje trochu něco jiného. Některé druhy si samy najdou místo a postaví hnízdo, ale většině je třeba připravit hnízdní budky. O jejich provedení a velikosti je dobré se poradit se zkušeným chovatelem,“ říká Ludvík Kropáček.

Registrace chovu není nutná u domácích druhů. Naopak chovy mimoevropských druhů a druhů na seznamu CITES registrovat nutné je. Jestliže se rozhodnete pro chov evropských druhů, registrace se provádí na odboru životního prostředí městského nebo krajského úřadu.

Chov okrasného vodního ptactva přináší mnoho krásného, ale je to i závazek. Nezapomeňte, že většina druhů kachen a hus se dožívá až 15 let věku, tak dlouho se o ně budete muset starat. Proto je dobré mít k dispozici i náhradního „opatrovníka“ v případě vaší i krátkodobé nepřítomnosti.

„Chov okrasných vodních ptáků má v podstatě stejné důvody jako chov ostatních ptáků a zvířat. Tedy udělat si radost tím, co jsem si vybral jako koníčka a přiblížit si přírodu a svět do svého blízkého okolí,“ uzavírá Jaroslav Němec.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: