Ač původním povoláním elektrikář, dceři na zahradě postavil pergolu jako profesionál

Pan Tomáš pracoval celý život jako elektrikář. Když na dveře zaklepal důchod, začal hledat, čím si volný čas ukrátit. A našel.

„Dcera na své zahradě chtěla postavit pergolu, ovšem tovární výrobek 'na klíč'. Nabídl jsme jí proto, že jí pergolu postavím sám. Nejprve jsem si však u ní musel získat důvěru, že to zvládnu (ani sám jsem o tom nebyl úplně přesvědčen). V zimě jsem tedy postavil maketu 1:10 a bylo rozhodnuto,” píše pan Tomáš.

Během zimy si navrhl kompletní a podrobné plány včetně rozpisu materiálu. Ve svých plánech nepoužil ani jeden prefabrikovaný prvek, jediné, v čem se inspiroval u prodávaných hotových pergol, byl úhel sklonu střech.

Na jaře následujícího roku se náš čtenář pustil do práce. Plány, které si přes zimu připravil, se ukázaly jako skvělý nápad. Bez nich by se při stavbě neobešel. Poprvé v životě míchal beton a postavil základy. S tímto typem práce neměl dosud žádné zkušenosti a stejně tak v truhlařině byl naprostým laikem.

„Jelikož jsem puntičkář, dal jsem si za cíl, že na celé stavbě nesmí být vidět jediná kovová hlava vrutu, šroubu nebo hřebíku, a opravdu se mi to povedlo,” pochvaluje si.

Stavba pergoly panu Tomášovi nakonec trvala 3 měsíce. Veškeré práce totiž musel zvládnout sám.

„Nebyl nikdo, kdo by podržel prkno nebo trámek, na vše jsem byl zcela sám, což respektovalo vymýšlení různých lešení, na řadu přišly i kladky, protože v 66 letech chybí i trochu té síly,” vysvětluje náš čtenář.

Jako bývalý elektrikář si ale pan Tomáš uměl v jedné věci dobře poradit. Na zahradě není rozvedena elektřina ze sítě. Proto si navrhl a vytvořil kompletní solární systém z panelů a měniče. Panely jsou umístěné na střeše vedle stojícího zahradního domku. Provoz veškerých strojů a zařízení, jako jsou míchačka, cirkulárka, hoblovka či ruční elektrické nářadí díky tomu zajišťovalo pouze slunce.

„Ač mi to někteří nevěří, pergola byla moje první práce se dřevem. Nyní slouží celé rodině na oslavy, nebo jen tak na víkendy. Já v ní sedávám denně,” uzavírá spokojeně náš čtenář pan Tomáš.