Hlavní obsah

Zrekonstruované prvorepublikové vile vnukla podobu výtvarnice Petra Šafářová

Právo, Zdeněk Smíšek

Už deset let se výtvarnici Petře Šafářové potvrzuje, že s manželem udělali dobré životní rozhodnutí. Po roce v Austrálii se vrátili domů, do Prahy Kunratic a s jejími rodiči zrekonstruovali a rozšířili prvorepublikovou vilku, kde Petra vyrůstala. A dokonce se jim podařilo před čtyřmi lety přikoupit i sousední parcelu!

Foto: Václav Jirsa, Právo

Z obytného podkroví je vstup nejen do ložnic, ale i na dvě terasy orientované do zahrady.

Článek

Nádherné, klidné a inspirativní místo v zeleni! Až se člověk nediví, že se absolventka hotelové školy už nevěnuje svému původnímu oboru a přeškolila se, třeba i na keramických kurzech, na výtvarnici.

V přízemí domu má atelier a i díky tomu také čas na dvě dcery. A na zahradě dostatek místa pro umisťování svých artefaktů. Od moderních soch po zahradní stolky, židle nebo moderně barevné - staré umyvadlo s nádechem Provence.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Rekonstrukce vilky z třicátých let znamenala vlastně výstavbu nového domu.

Babička by měla radost

„Vždycky jsem inklinovala k výtvarnu a k vytváření něčeho rukama. Babička byla švadlena a mě bavilo i navrhování oděvů. Při pobytu v Austrálii, kam jsme s manželem odjeli ještě jako bezdětní kvůli zdokonalení se v angličtině, jsme bydleli také u sochaře. To prostředí mě natolik oslovilo, že jsem se rozhodla věnovat se umění naplno. Cestování nabíjí, poznávání různých mentalit a kultur je inspirativní a já si prostě vybavila své dětské představy,“ vzpomíná Petra Šafářová.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Kuchyni vévodí přírodní materiály.

V současném tvůrčím období se soustředí, ve spolupráci s kovářem, na navrhování nábytku - stolků, židlí, lavic. Originálně vymyšlené tvary doplní hrou barev v mozaikách. Každá kolekce má jedinečnou atmosféru. „Propojování materiálů a funkčnosti mě na tom vlastně baví úplně nejvíc.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Zahradní nábytek tvoří naše hostitelka nejen pro svoji radost i potřebu, ale také pro zákazníky.

Rodinná souhra

Uměním bylo i vytvoření nové podoby domova. Naše hostitelka na sebe vzala (částečně) roli architektky i vizionářky dotahující věci do posledního detailu. Stavařské věci, včetně volby materiálů, zase měl na starosti šikovný tatínek.

„Má své výhody být s rodiči v jednom domě, i když se samostatnými vchody. Máme své soukromí a přitom jsme všichni rádi spolu. Naši jsou pohodáři a je to tu pohoda."

Foto: Václav Jirsa, Právo

V přízemí se domem prochází do zahrady přes přijímací salonek vedle ateliéru.

"Dům z roku 1930 koupila prateta a moji rodiče začali před lety dům částečně přestavovat. Až když jsme se vrátili z Austrálie, dohodli jsme se na zásadní přestavbě. Naučila jsem se číst dokumentaci a začala jsem si sama malovat a vymýšlet. Opravdu jsem tomu intenzivně věnovala rok života. I když manžel neměl při svém zaměstnání příliš času se osobně angažovat, spolehl se na mě a dal mi volnou ruku. Máme stejný vkus a rádi stejné věci, takže problém to myslím nebyl. Vždy jsme se shodli.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Už při dostavbě podkroví majitelé věděli, kde budou jaké niky ve stěnách.

Už při výstavbě věděli, kde bude jaká polička, nika nebo úložný prostor. „Vždy jsem si něco vymyslela a táta mi řekl, jestli je to reálné, nebo ne.“

I když na snažení zedníků dohlížel zaplacený stavební dozor, drželi i pravidelné čtvrtky jako kontrolní den, kdy se všichni sešli. „Díky času, který jsme do toho investovali, jsme tu všechno uhlídali, i když diskuse a konflikty se nám samozřejmě nevyhnuly.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

V celém prostoru se moderní prolíná se starým.

Petra Šafářová ráda vymýšlí i uspořádání zahrady. „Včetně barevného (bylinky jsou prostě nádherné). Ale musím přiznat a uznat, že o údržbu zahrady se stará moje maminka. To je ta pravá zahradnice!“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Výtvarnice Petra Šafářová

Společný klid a retro

Přestavba musela být tím více promyšlena, čím výraznější mantinely dávala původní dispozice - od rozvodů vody po omezení prostorové. „Tím větší mám radost, jak jsme to vymysleli a cítíme se tu dobře. Chtěli jsme mít v podkroví otevřený obytný prostor. Abychom byli v kontaktu s dětmi, i když vařím nebo je tu návštěva. Přitom tu má manžel i pracovnu, sice malou, ale jen pro sebe," vysvětluje Petra Šafářová.

Foto: Václav Jirsa, Právo

„Máme tu rádi přírodní materiály i za tu cenu, že jsou třeba hůře udržovatelné. Proto máme dřevěnou desku i na kuchyňské lince.“

"Klid si člověk může užít i na dvou terasách. Na té se vstupem z kuchyně často jíme a trávíme letní večery. O přednostech zahrady nemluvě! Mám na ni přímý vstup z ateliéru v přízemí,“ dodává výtvarnice.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Terasa je další bytový prostor.

Petra Šafářová vytváří vedle moderních objektů i předměty (např. keramiku) inspirované dřívějšími časy. Rovněž i v interiéru propojuje nové se vzpomínkami na dětství.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Socha, jedna z ukázek tvorby Petry Šafářové, se jmenuje Pohyb. Ani opracování kamene ale není pro Petru překážkou.

„Miluju retro styl. Obzvláště si vážím šicího stroje, na kterém šila moje babička, máme ušák, který je dokonce po mé prababičce. A nebo nástěnné hodiny, které když bijí, připomínají mi dětství a zvuk parket v Dušní ulici, kde prateta bydlela. Asi to mám po ní, už ona milovala starožitnosti a vyznala se v nich. Mám ráda předměty s patinou, na kterých je vidět, že se používají a mají svou historii.“

Související témata:

Výběr článků

Načítám