Článek
Ve svých dvaadvaceti letech ale má již jasné plány i do vzdálenější budoucnosti. Už podle pečlivě zrekonstruovaného bytu je patrné, že má svůj styl a ví, co chce.
„Hodně nám pomohl přítelův tatínek, který se ve stavařině vyzná, a nechali tu hodně potu. Děda je pro změnu elektrikář… Já jsem spíš vybírala design. Přítel chtěl koberce, tak je má – téměř všude.“

Muzikálová herečka Alžbeta Betka Bartošová
Bytem prochází výmalba v odstínech hnědé a bílé a nepřehlédnutelné jsou i citlivě zvolené kliky na nových dveřích s dřevěnými zárubněmi.
Polštářová pohoda
„Jen v ložnici máme tmavší odstíny, i skříní, protože jsem někde vyčetla, že i podle feng-šuej to tak má být. Bavilo mě o zařizování i takto přemýšlet. Dokonce jsem i sama přiložila ruku k dílu a dotvořila jsem koupený lustr! Papírovou kouli jsem polepila papírovými formičkami na muffiny.“
Jak nápad vznikl, jsme mohli pochopit, když nám Betka ke kávě nabídla vlastnoručně pečené zákusky.

Kuchyňská linka s muffiny v centrálním prostoru bez oken sedí jak šlehačka na dortu.
Hezký byt! Z dalšího vyprávění naší hostitelky vyplynulo, že sem rádi chodí na mejdánky i kamarádi. Kytara čeká opřená v koutě a sezení v obývacím pokoji je zvoleno tak, aby se tam vešlo co nejvíce lidí.

Jídelní kout vedle kuchyňské linky navozuje lehce slavnostní atmosféru.
„Mám ráda útulné prostředí a nemohla bych mít, jak je teď moderní, všechno hranaté, sterilní – nejlépe bílé a skleněné, kovové… V tom bych se asi zbláznila! Mám ráda svíčky a teplé, zemité barvy (vlastně se do takových barev i oblékám). A všude hodně polštářů.“
Vyzpívané štěstí
Po zkušenostech z Divadla Broadway Betku Bartošovou čeká premiéra i v Kalichu s klasikou – Horečkou sobotní noci. Stíhá ale jezdit i na představení do libereckého divadla a dokonce i do Bratislavy!

„K rodičům domů se moc nedostanu. V Praze jsem třetí rok. Od patnácti jsem studovala konzervatoř v Bratislavě. V tomto – našem – bytě jsme rok. Chtěla bych v Praze zůstat, našla jsem tu lásku i práci. Partner Matěj Cichra je tanečník, ale studuje fakultu tělesné výchovy a sportu a k tomu je ještě fotbalový rozhodčí, tak je fajn, že máme i společná představení v divadle,“ pochvaluje si Betka.
„Už ve školce jsem zpívala a vždycky mě někdo někam strkal, abych tam zazpívala. Při výběru střední školy jsem si zvolila herectví a na muzikálu mě těší právě propojení herectví i zpívání. Chci se v tom pořád zdokonalovat. Každá role mě baví a její zkoušení také.

Elegantní je i ložnice.
Mám to štěstí, že už jsem si zahrála různé charaktery. Dorotku v Katu Mydlářovi, která je něžná. Potom Mylady ve Třech mušketýrech, Radu v Cikáni jdou do nebe… Ve francouzském muzikálu Romeo a Julie na bratislavské Nové scéně dokonce hraji matku Kapuletovou!“
Tanec kolem sporáku
Všestranná herečka se realizuje i v kuchyni. „Tu jsem si zařídila také podle svých představ. Je normálně koupená, nakreslená podle plánku. Mám ráda českou kuchyni a chutnají mi těžká jídla jako knedlo vepřo zelo. Ale přiznávám, že to ještě neumím dělat a chodíme na něj k babičce přítele. U ní jsem také poprvé ochutnala pravou svíčkovou. Takovou u nás nikdo neumí,“ prozrazuje dietní hříšky Betka, o postavu pečující poslední dobou hlavně jógou.
„Začala jsem s ní nedávno, moc mě to cvičení chytlo.“

Praktický pracovní kout mnoho nepotřebuje.
V Púchově sice Betka vyrůstala s rodiči v bytě, většinu času ovšem ráda trávila u babiček na vesnici, kde bývala celá rodina přes léto.
„Příroda, ta mi tu chybí. A doháním to právě, když zajedu k našim. Cesta autem trvá přes čtyři hodiny, ale je tam dobré i vlakové spojení. Určitě bych jednou chtěla domek se zahradou, potřebuji se pořád v něčem realizovat. Bavila by mě i zahrada. Rodiče to také tak udělali, přestěhovali se do domku a mají to tam moc hezké. Také by mě to bavilo. Ale je to ještě daleko. Také bychom chtěli psa, ale teď a tady to není možné.“ Je hezké mít mnohé před sebou!