Článek
Místo mu doporučil kamarád a našel tu i dobré sousedy – i když mu někteří vyčítají, že svého swingového foxteriéra Dášenku (Dášu) venčí bez vodítka. („Beru ji s sebou všude, i do místní hospody a bývá se mnou i na pódiu. Je zvyklá a strašně hodná.“)
Z koncertů, nejen jeho kapely – big bandu Original Vintage Orchestra, kde je kapelník, aranžér i sólista – se sem vrací rád a po bydlení v Praze se mu nestýská ani po deseti letech.
„Postupně to tu zařizuji jako chalupu. Během rekonstrukce jsem věděl, že tu chci dřevěná špaletová okna, žádný plast, aby byla zachována původní atmosféra. K práci na zahradě jsem se – kromě opěrné zdi – ještě vůbec nedostal, a to se ještě brzy pustím do přístavby, kde budu mít hudební zázemí,“ pochvaluje si vývoj svého života čerstvý pětačtyřicátník.
Postupný proces
„Jsem z centra Prahy – z Karláku – a svého času mě to tam najednou přestalo bavit. Zachtělo se mi bydlet v domku se zahradou, už kvůli narození syna, kterému je dnes jedenáct. Určitě bych uměl žít třeba i v Dejvicích – na Hanspaulce, ale nic jsme nezdědili, takže řešením byla koupě staršího domku v dostupné vzdálenosti za Prahou.
Takže jsem tady pár let budoval, pak jsem si dal z celkového vyčerpání pauzu a teď chytám druhý dech. Ale baví mě to pořád! Jednu stěnu v obýváku – naproti krbu – jsem si nahodil doslova vlastníma rukama (v rukavicích) a jsou na ní záměrně přiznané stopy po prstech. A už je čas na vybudování hudebního zázemí, abych synkovi s klávesami a počítači nezabíral kus jeho pokojíku v podkroví,“ usmívá se absolvent gymnázia a konzervatoře Jaroslava Ježka a vzpomínaných stipendií v zahraničí.
„Jazz performance a jazz composition, ani bambusová flétna mi, pravda, při nahazování omítky nepomohly. Navíc jsem na zednické práce poměrně nešikovný a moc je nesnáším. Takže spoléhám na firmy a v mém věku si už raději objednám mix, než abych házel lopatou. Navíc jsem si zakázal točivé stroje, které všichni chlapi v sousedství mají. Ale mě by jeden článek (na prstě) přišel draho. Pravda, jednu přímočarou pilku tu mám.
Navíc jsem takový bytový kluk a interiér mě zajímá více než exteriér. Přiznávám, že je tu znát i ženská ruka – jsem šťastně zadaný.“
Blízko publiku
Na dálnici je to od stavení čtyři kilometry. „Do Prahy dojedu snadno, ale bydlet zpátky v centru bych už opravdu nechtěl. Dokonce jsem úřadu Prahy 2 vrátil ateliér. Už mě to tam opravdu nebavilo,“ přiznává muzikant, který už v osmnácti hrál v synkopickém orchestru Ondřeje Havelky a dnes má i svoji další kapelu Petr Kroutil orchestra (jazzový kvintet).
„Swing hraji od dětství. Poslední dobou se bavím předělávkami hitů třeba Tří sester nebo Visacího zámku (s Visáčem plánujeme na květen společný koncert v Lucerně). Režisér Jirka Vejdělek nám moderuje pravidelné koncerty mého big bandu Original Vintage Orchestra v Klubu Lávka v Praze a jsem rád, že už máme své publikum. Teď pro změnu aranžuji do swingové podoby polku Škoda lásky....“
Venkovský poklid si Petr Kroutil při svém pracovním a swingovém rytmu užívá tak, že vstává kolem desáté, dopoledne cvičí, odpoledne skládá a končívá o půlnoci.
„Mezitím mi volají různí lidé, fakturuji…“ K celkové pohodě mu tu přispívá i život bez televize. „Odhlásil jsem ji. Proč bych se měl dívat na čtvrthodinové reklamy?“
Nepál a kmínový chléb
Z vesnické chalupy zůstaly jen původní šedesátkové zdi. „Většinou kámen, tu a tam cihla. Jsou tu nové izolace, podlahy a teď je tu opravdu sucho a teplo. Přístavbou i s velkou garáží se to tu podstatně zvětší. Když je tu na návštěvě máma, tak nemůže usnout tím klidem.“
Dřevěné stropy, polena do kamen pod oknem, Dáša schoulená v pelíšku – prostě je tu Petrovi zjevně blaze. A k tomu ještě artefakty dovezené z Nepálu.
„Amerika mě bere hudebně, ale že bych si odtamtud něco dovezl do interiéru, to ne. Ale oslavil jsem tam narozeniny hamburgerem s hranolkama,“ usmívá se Petr hlavně při vzpomínce, že byl na jednom pódiu se skvělými muzikanty, včetně Roda Stewarta. „Když jsem rok žil v Bostonu, byl jsem zoufalý po kmínovém chlebu.“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.