Z Prahy do hor aneb Kde tráví víkendy Katka Neumannová

„Do hor z města utíkám, jak jen můžu. Mám tu úžasné zázemí, přírodu i klid a vše, co mám ráda. Poslední dobou ale trávím většinu volného času s dcerou Luckou, která hraje tenis, a o víkendech býváme hlavně na turnajích. Tak je to někdy trošku časová křeč. Od pondělí do pátku jsem normálně zaměstnána na ministerstvu obrany.“

Jestli jsme zvyklí používat výraz dvojdomek, tak Katku Neumannovou jsme navštívili ve dvojchalupě propojené restaurací. V patře jedné části pobývají rodiče naší hostitelky a ona s dcerou v prostorném podkroví. V druhé části je penzion.

V Písku Katka vyrůstala až do třetího ročníku gymnázia.

„Sem nás s bratrem rodiče brávali odmalička. Když jsem začala být úspěšná v lyžování, měla jsem na Zadově i tréninkové místo, a to už mě kouzlo místa lapilo úplně. Dlouho tu byla stavební uzávěra, ale když se naskytla možnost stavět, už to vzalo rychlý spád. Jsem ráda, že i ochranáři chválí, jak sem stavba zapadla.

Kolem Churáňova je samozřejmě chráněná příroda a je to dobře. Odbornou diskusi o ochraně Šumavy a boje s kůrovcem bych nechala na expertech, nehledě na to, že ani oni se neshodnou. Rozhodně bych se nepřivazovala ke stromům a myslím si, že tato krajina má být chráněna a zároveň zůstat přístupná turistům a dávat místním i práci.

Vidím Šumavu na jedné straně s krásnými zákoutími, ale se zákazem vstupu a na druhé straně vidím kusy mrtvé Šumavy s popadanými stromy - smutný pohled. A také znám místa ze zahraničí, kde do nejkrásnějších koutů přírody vedou řízené turistické trasy využívané lidmi, kteří se přírodou potěší, a přitom jí neublíží.

Vidím tu paradoxy, které jsou pro mne, jako pro laika, nepochopitelné, a netroufám si tvrdit, která strana má pravdu. Určitě by bylo dobré, kdyby tu zůstávali bydlet i mladí lidé a jejich děti.“

Penzion dnes částečně vlastní s bývalým partnerem a o provoz se stará nájemce, takže sem Katka jezdí opravdu na chalupu.

„Babička se stará o skalku a o vaření, takže si tu mohu užívat třeba vyjížďky na kole. Jsme v etapě, kdy dcera potřebuje můj servis kolem tenisu. Ona má ambice veliké a já mám zkušenosti se sportem, abych měla nadhled. Pravda ale je, že vtažena do toho jsem a snažím se jí pomáhat, aby nedělala zbytečné chyby.

Snažím se na ni přenášet i návyky obecně platné pro sport, který je vždy o tvrdé práci, ale i odpovědnosti a trvalém přístupu na vysoké úrovni a poctivosti nejen v tréninku, ale i při regeneraci. Potkáváme občas rodiče, kteří přenášejí na děti své ambice a myslí si, že rozhoduje titul mistra republiky v žákovském věku. Přiznávám, že když tu jsem, tak na zahrádce spíš sekám trávu. Pletí je sice potřebné, ale na mě moc statické a nevyžívám se v něm. Když už tu jsem, tak si raději zajezdím na kole nebo zaběhám.“

Už od prvních představ o výstavbě bylo jasné, že nepůjde o nějakou modernistickou architekturu, ale o novostavbu odrážející místní, původní charakter šumavských chalup. Jednoznačné zadání bylo i dřevo, dlažba v interiéru a teplé barvy.

„Je to práce architekta Romana Svojanovského, Ivo Junka a šikovných truhlářů. Na práci se dřevem se podílely asi tři firmy a po dvanácti letech obývání a provozu bych v zásadě nic neměnila.

Když tu v pátek večer za sebou v podkroví zavřu dveře, je mi tu vždy moc dobře. Nemám tu žádné designové kousky, které se časem omrzí.“

V Praze Katka bydlí poblíž Divoké Šárky, v přízemním bytě moderní novostavby, s přímým vstupem na zahradu a také v kontaktu s okolní přírodou.

„Spojují se tam výhody bytu a bydlení v baráčku. A kousek od metra. Je to už můj třetí byt v Praze, takže jsem si vyzkoušela různé styly. Vlastně tam mám podobný interiér jako tady, i když v městském, modernějším stylu - ale přírodní barvy, dřevěné podlahy…“

„Teď se tu cítím dobře, ale na trvalý pobyt to tu zatím nevidím, nedovedu si to představit. Během některých ročních období tu bývá vlastně smutno. Jsem zvyklá na kontakt s lidmi a teď je pro mne ideální ta kombinace. I když zrovna nyní bych si Šumavy přála víc.“

Autem z Prahy tu jsou za dvě hodiny. „Bývaly doby, kdy jsem to jezdívala podstatně rychleji, ale to už je také minulost. Na dálnici se nudím, ale baví mě jízda v zatáčkách. Řídím hodně a ráda. Ale už nezávodím - v poslední době většinou vozím Lucku, psa a nákupy.“