Článek
Štěpánka Duchková ve svém profesním rozsahu moderuje i odborné konference. Nedávno i o problematice učňovského školství, a tak byla dvojnásob ráda, že brzy bude vše svítit, tak jak má, a budou moci zase pustit i vodu…
Jinak je území za zdí celoroční oázou klidu a v létě - s bazénem, pergolou a zákoutím na grilování - zejména. Koruny stromořadí v ulici rámují příjemně založenou zahradu a celková pohoda připomíná, že to tu bývala vlastně vesnice. S cukrovarem.
Domek barevně i stylem připomíná zmenšeninu trojského zámku a byl postaven spolu se sousedním v roce 1895 pro vedoucí pracovníky zmíněného cukrovaru.
Z nedalekého nádraží je to něco málo přes dvacet minut na Masaryčku. „Vlakem jezdívám ráda. Když jsem bývala pravidelně na obrazovce při zprávách na Primě a lidi mě mívali tak říkajíc pravidelně doma, tak se se mnou dávali i do řeči. Teď už mě občas jenom někdo pozdraví.“
Sochařská dvojice Dana a Martin bydlí a tvoří v bývalé nádražní hospodě
Prostor a pozitivní energie
Citlivá rekonstrukce a modernizace interiérů kouzlo místa umocnily.
„Já jsem se sem přivdala a vše podstatné bylo už hotové a vybavené. Vlastně natolik, že jsem - samozřejmě po dohodě s manželem - spoustu věcí vytřídila. Jsem vyhazovací typ. Co není potřeba, vyhodím. Mám ráda styl bydlení feng-šuej. Nehromadit věci, nechat proudit energii, vyhýbat se ostrým rohům. A to jsme použili i při budování příjezdové cesty i u chodníků v zahradě, které lemují oblouky,“ říká naše hostitelka.
„Ale nejsem příznivcem nějakých věcí mezi nebem a zemí, zůstávám nohama na zemi. Vůbec pro mě není ani vykládání karet a podobné věci. Nikomu ovšem nezazlívám, když má pocit, že mu to pomáhá. Ale to, že energie může hezky plynout, tak to prostě je,“ dodává.
S manželem je paní Štěpánka také na jedné vlně. Možná také proto, že i on, jakožto producent a marketér, je zvyklý pohybovat se ve světě showbyznysu. „Vlastně jsme se díky tomu i seznámili - na mikulášském večírku rádia Impuls, kam jsem byla pozvána, a on tam byl za čerta,“ směje se při vzpomínce naše hostitelka a ke spokojenosti ze společného života na tomto příjemném místě dodává lehkou „stížnost“:
„Máme to tu tak doladěné, že bychom vlastně nemuseli ani jezdit někam na chalupu… Ale manžel je velký sportovec a všichni rádi cestujeme a jezdíme na výlety. Manžel rád plánuje dlouhé výlety na kole a někdy ho musím trochu krotit. Ale máme elektrokola, tak ho stíhám. Sportovci jsme všichni a v okolí vznikla spousta cyklostezek,“ pochvaluje si přece jenom rodinné tempo.
Zeleň zaměstná
K „zahradnickým“ kouskům Štěpánky Duchkové z poslední doby patří i to, že z kuchyně vynesla na zápraží květináček s uschlým koriandrem s tím, že jej později vyhodí. Když si na něj po čase vzpomněla, zjistila, že začal opět růst.
„To se mi podařilo, ale jinak zahradu nechávám na odbornících - samozřejmě hlavně na kamarádce Daně Makrlíkové, která mi pomáhala zakládat zahradu už v mém bývalém bydlišti. Byla to její první oficiální realizace. Tenkrát tam zasadila malou borovičku a dnes je z ní dominantní strom v okolí. Už tam nebydlím, ale jezdívám kolem k babičce.“
Trávu kolem domu seká hlava rodiny. „Manžel to považuje za relax a baví ho to. Čtrnáctiletá dvojčata Honzíka a Adámka zahrada nezajímá, v rámci puberty, vůbec. A když tam mají něco udělat, tak je kolem toho spousta řečí. Ale je pravda, že před časem udělali ze stavebnice domku domek hmyzí,“ usmívá se paní Štěpánka.
V pracovní době se naše hostitelka pohybuje mezi natáčením pro TV Seznam (pořad s populárními hosty - Moje místa) a jiné internetové televize, v Českém rozhlase a také moderuje ony odborné diskuse pro ČTK. Vede i mediální tréninky, připravuje politiky a manažery na vystoupení před kamerou a učí prezentační dovednosti. „Každý den mám tak úplně jiný a to mi vyhovuje.“
Zelený pozemek u domu se pak stává i pro ni výsostným územím pohody a odreagování.
Záda, káva a paráda
„Zahradu mám ráda, ale že bych si na ní strhla záda, to ne. Raději na ní ležím,“ směje se Štěpánka. „Neumím opravdu to co kamarádka Dana, a neumím ani dotahovat věci do konce jako ona. Na prořezávání stromů máme pana Václava.“
Ale bambus si sem nasadila sama: „Dokáže se neuvěřitelně rozrůstat - i daleko od původního místa. Mám ráda jeho ševelení, i když se musí pořád krotit jeho rozrůstání. Také tady máme vzrostlou katalpu - krásně kvete, i když je pod ní celoroční nepořádek… Máme i dvě velké, krásně kvetoucí sakury. Ale když zaprší, druhý den jsou všechny květy na zemi.
Uprostřed léta tu bývá i problém kvůli vosám. Útočí na nás každý rok v srpnu. A nedávno mi v kuchyni kolem hlavy létala sršeň velikosti malé helikoptéry. Kousek od nás je krásný park a tam se jim daří.
Pak máme místo s lehátky u bazénu a ještě zastíněnou pergolu, kde si dávám kávu s kamarádkami.“ To se to pak zahradničí!
David Koller se ve svém domě se zahradou a vinicí cítí spokojený
