Článek
S rekonstrukcí domu nikdo moc dopředu nepočítal, Braňo se proto obrátil na kamaráda, který pracuje v realitní kanceláři, aby mu rychle pomohl najít něco jiného. Adresa ho zaujala, Vinohrady má rád, protože na něj působí poněkud „francouzsky“, byt vyhovoval, a výhled z něj už přímo nadchl! A to ještě netušil, že schody, po kterých bude denně běhat, jsou dotýkané velkou hereckou osobností, že dům, do kterého se nastěhoval, patřil herci Svatopluku Benešovi, který tu žil dlouhá léta.
A co v tom domečku
V cihlovém domě na rozloze kolem sedmdesáti metrů čtverečních našel Braňo Polák prostorný obývací pokoj spojený s ložnicí, velkou předsíň s vestavěnými skříněmi a vstupem do koupelny a WC, a jednoduše a moderně vybavenou kuchyni. Vybarvení bytu bylo naštěstí velmi střízlivé, šedou keramickou dlažbu v provozních částech bytu doplňují v obýváku s ložnicí perfektně zachované a ošetřené parkety, stěny byly bílé. Bonusem je terasa, která směrem na jihovýchod a jihozápad nabízí panoramatický výhled na Prahu.
Praha jako na dlani
Tu také nový uživatel považuje na největší plus, a ona bezprostředně ovlivnila rozhodnutí pronajmout právě tento byt. „Mám Prahu jako na dlani,“ říká Braňo, „navíc vidím na celou zahradu. A když se jen trochu nakloním, dívám se na vilu bratří Čapků, na trávník v zahradě, po které kdysi chodil Miroslav Horníček. Kdo ví, možná má v sobě toto místo nějakého komediantského ducha.
Rozhodně se mi tu líbí, v domě potkávám milé lidi, žádné odcizení, jsem v centru a přitom je tu úžasný klid, ráno slyším zvony z kostela, ptáky, je to tu taková vesnice uprostřed města.“
Úpravy s designérem
V pronajatém bytě si člověk moc změn dovolit nemůže, ale něco přece… Braňo má velmi rád přírodní materiály, a nepotrpí si na přílišnou zdobnost, vzory. Dává přednost střídmosti, jednoduchosti. Vlastní kuchyni jednou bude zařizovat úplně jinak, všechno ostatní mu ale vyhovuje.
Aby se cítil dobře a v pohodě, obklopil se předměty, které jsou mu blízké, a které se dají snadno stěhovat dál. Je tu pár zajímavých soch, jednu darovali synovi rodiče za dokončení školy, další si přivezl z dovolených. Proutěný koš připomíná dětství na Slovensku a babičku.
Punc originality
Ke světlému dřevu podlahy zvolil pro nábytek hodně tmavou hnědou jako příjemný kontrast, ale hned po této dílčí úpravě si rozumně pozval bytového designéra, aby mu pomohl interiér v mezích možností a nulových stavebních změn sjednotit a vyladit. „Nápad s tapetou tedy nebyl můj, já jsem předtím tapetám moc neholdoval,“ vysvětluje Braňo, "ale on mi navrhl do kuchyně velké květiny, a do obývacího prostoru vymyslel tapetu s motivem zebry.“
Uživatel bytu profesionálovi uvěřil, nechal ho práci dokončit, a výsledek byl i pro něj nad očekávání příjemný. Byt získal punc originality. Velké květy v kuchyni „ladí“ s rozevlátými rybkami v akváriu a rozsvěcují poměrně nudný prostor, zebrová tapeta v pokoji se vysloveně hodí, ladí barevně, aniž by nevhodně prostoru dominovala.
„Myslím, že mám docela cit pro zařizování bydlení, ale volba profesionálního designéra byla dobrá,“ komentuje Braňo: „Oni vidí věci s odstupem, nechal jsem mu v podstatě volnou ruku, a vidíte! Udělal mi z toho pěkný byteček, ve kterém se cítím skvěle.“
Jak jdou dny
Každou možnou chvíli tráví uživatel bytu na terase. Jeho láska k zeleni a květinám se projevuje, z terasy se s teplejšími dny a příchodem léta stává malý prales…
Někdy se počet obyvatel rozroste o synka a přítelkyni, jindy Braňo odcestuje za rodinou. A někde mezi cestami, prací a odpočinkem pluje sen o domě. „Tím snem je dům ve tvaru U na pobřeží, obklopený zelení, s výhledem na moře, ve středu bazén, z ložnice je možné vidět východ i západ slunce… znám každý detail, ve snu se v něm často procházím.“
V reálném snění si herec, který má v sobě pořád ukrytého kluka z malé slovenské vísky, plánuje pro rodinu vesnický domek poblíž velkoměsta. Zatím tak trochu kočuje, když je v Praze, a zrovna nepracuje, sedí na terase, kde v dobrém počasí snídá, obědvá i večeří, dívá se na zeleň pod sebou, a představuje si, že jednou bude mít z domku výhled na potok či les… Portrét synka nad postelí mu připomíná, že naplnění snu se na nějak moc dlouho odkládat nebude.
Zaujalo nás
Výrazná tapeta se vzorem zebry byla použita na stěnu, která je celá lehce uskočená a tvoří jakousi mělkou niku. Použití světlé hnědé barvy na lem stěny vytvořilo určitý odstup, tapeta „nekřičí“, nedominuje, ale harmonicky se propojuje s interiérem.
Vladimíra Storchová, časopis PANEL PLUS