Článek
A v době, kdy vrcholily přípravy na premiéru muzikálu Fantom Londýna. Původní dílo hudebního skladatele Radima Smetany a libretistů Michaela Prostějovského, Pavla Bára a Lumíra Olšovského, který je i režisérem, je tak vlastně nebývalým pražsko-ostravským projektem.
Herečka Martina Šnytová
„Mám z toho velkou radost. S Lumírem jsem se setkala už při práci na muzikálu Divotvorný hrnec a v operetě Čardášová princezna. Spolupráce s ním se mi moc líbí. Při režii přesně ví, co chce, a také respektuje, že všechno nejde hned. Možná i proto, že je sám herec.“
Dvě místnosti - dvě okna
„Jednou z výhod tohoto bydlení je, že o dvě patra níže – ve stejném bytu – bydlí sestra. Vždycky jsme měly k sobě hodně blízko. I když jsem studovala ve Frýdlantu nad Ostravicí a potom konzervatoř v Ostravě. To jsem bydlela nedaleko odtud v třípokojovém bytě, takže se ke mně v době studií přistěhovala sestra i sestřenice. A od té doby jsme se vlastně od sebe nehnuly,“ usmívá se Martina a hned přiznává, že se zařizováním a barevným laděním dvoupokojového bytu jí pomáhala maminka, pro kterou je to koníček s úspěšnou praxí v bytech přátel i v různých studiích.
Plakát je ze švédského obchodu, nalepené květinové motivy jsou z prodejny, kde přece prodávají kávu… Jako malá si Martina pořád dokola pouštěla film My Fair Lady. Tak teď má na zdi portrét Audrey Hepburnové.
„Vlastně jsme spolu probraly mé představy a to, jaké se mi líbí barvy – mám ráda hnědou a krémovou. A když jsem se jednou vrátila z divadelní zkoušky, bylo tady hotovo! Teď mám ráda světlejší odstíny, ještě nedávno tu byly tmavší koberce, polštáře a jiné doplňky, ale loni jsem udělala tuto proměnu.“
Do bytu ve zrenovovaném domě je vstup z pavlače nad dvorem se vzrostlými stromy. Vlastně je to jen malá předsíň, koupelna s WC, podlouhlá kuchyň a prostorný pokoj s vysokými stropy ozvláštněnými betonovými „trámy“.
Z obýváku vedou jedny dveře – do kuchyňky s jídelním pultem. Praktické posezení stačí.
Moderní a střídmý styl vybavení neupírá nic na romantičnosti a útulnosti příbytku. Však to také svědčí i dalšímu důležitému obyvateli – ruské modré kočce Fialce. „Brala jsem ji už jako koťátko na různé návštěvy a cesty, takže je zvyklá na změnu a nebojí se ani hostů.“
Nezaprášená opereta
Martina Šnytová se narodila v Čeladné a už jako akční a nestydlivé dítě každé návštěvě na požádání zazpívala i zatancovala. Volba umělecké školy proto rodiče nepřekvapila. „Vždycky jsem tíhla k operetě. V Ostravě má tradici a pro mne to není nic takříkajíc zaprášeného. I opereta se dá dělat současně a při zachování původního charakteru pak vznikne krásné představení."
"A vyprodané jsou u nás i moderní muzikály. Ve Fantomovi Londýna jsem byla obsazena do role Evelyn, která je sestrou jedné z prostitutek. Těšila jsem se, že budu mít korzet s výstřihem, ale zase nic – upnutá jsem až ke krku! Ale zato mi autoři ještě dopsali krásnou, pětiminutovou píseň,“ směje se naše hostitelka.
Světlé tóny hnědé se doplňují s bílou. Skříní v bytě mnoho není.
Hned se také při „otázce osob a obsazení v bytě“ svěřuje, že jí radost udělalo i nedávné zasnoubení s olomouckým hercem Ivanem Dejmalem, který do Ostravy dojíždí často. Nejen proto, že získal Martinino srdce, ale zároveň i angažmá v ostravské činohře. Navíc patří k těm šikovným hercům, kteří mohou zpívat i v muzikálech.
„Známe se už z konzervatoře. Chodil na hodiny zpěvu k mé paní profesorce Elišce Pappové. Později jsem hostovala v olomouckém divadle v muzikálu Někdo to rád horké. Ivan mi hrál partnera a nakonec jsme se dali dohromady i opravdu.“
Kočičí hrad, ze kterého je dobrý výhled na hrnce.
Poštovní, Stodolní, Komeňák
Z Poštovní ulice se v centru Ostravy dá dojít všude pěšky. I na projížďku na kolečkových bruslích do Komeňáku, jak místní říkají Komenského sadům.
Ale Martina stejně tak ráda odpočívá a relaxuje v bytě. „Zvykla jsem si tu a vždy se sem těším. I když si ráda vyjedu s kamarády na hory a čerstvý vzduch, jsem spíš městský typ. Moc ráda nakupuji. Ale když mám někdy den volna, ráda jezdím na Čeladnou, na hotel Miura, navštívit maminku a jejího přítele Richarda. Při této příležitosti si dám v restauraci svůj oblíbený steak z pravé argentinské svíčkové a svůj výlet završím návštěvou hotelového spa. Večery občas trávím v divadelním klubu, anebo v Sherlock's pubu na Stodolní ulici.“
Při stěhování před čtyřmi lety byl byt už zrekonstruovaný, takže stačilo vymalovat a nakoupit nábytek, vybavit kuchyňku...
Pavlač je příjemným prvkem příbytku.
„Ráda vařím. Hlavně zapékám. Když nevím co, tak cokoliv posypu sýrem a v troubě to zapeču. Moje nejoblíbenější rychlovka je, když si nakrájím cibulku, nějakou dobrou šunku, rajčátka, pak přidám ještě trochu protlaku a do této směsi třeba kukuřici nebo hrášek, předvařené brambory a vše naskládám do mé oblíbené zapékací mísy, přidám mozzarellu a je to. Ale jinak u nás vaří hlavně Ivan.“
