Článek
Na východním okraji Prahy postavil pan režisér dům už před třinácti lety a dnes mají všechny sousední zahrady v klidné ulici už vzrostlé stromy. „Ještě chceme zasadit jabloně,“ dodává Karel Janák při pohledu do nedávno doladěné zahrady, a potvrzuje tak všestrannost rodinných zájmů.
Žena mnoha profesí
Janákovi tvoří nebývale všestranný pár. Považte: on má vystudované fyzikální inženýrství na Fakultě jaderného a fyzikálního inženýrství. („Ale režisérem jsem chtěl být asi od sedmé třídy. Chodil jsem do hereckého kroužku, bavilo mě to, ale došlo mi, že je lepší ovlivňovat postavu jako režisér a řešit i další věci, včetně kamery a hudby. To mě chytlo, i když jsem upřednostnil – s větší šancí na přijetí – přihlášku na technickou fakultu a FAMU vystudoval až po ní.“)
Mám rád klasické pohádky a rád je dávám do nových souvislostí, hrajeme si s nimi.
Aby to nebylo málo pestré, tak Karel Janák před tím vystudoval střední školu strojírenskou – obor strojní konstrukce. Průsečíkem technického vzdělání a fantazie se stal mimo jiné i tento dům, který si sám navrhl a architektovi předložil „3D model“ pečlivě postavený z kostiček Lega!

Pracovna v mezipatře je od nejobývanější části domu oddělena prosklenou stěnou.
Romana Goščíková je vystudovaná herečka a dnes se věnuje i svému divadlu. Koupila značku Divadla Radka Brzobohatého, takže je majitelkou divadla v pronajatých prostorech na známé adrese u Václavského náměstí v Praze. Je tam i principálkou a samozřejmě herečkou. V televizi produkovala seriál Agrometal a nyní pracuje na komediálním seriálu s detektivní zápletkou.
A nepřekvapí, že s divadlem režijně spolupracuje i manžel. Současně nejúspěšnějším představením (divadlo má na repertoáru i vážné, dramatické kusy) je Freddie – Concert show. Jak říká pan režisér a autor scénáře – „výchovný koncert“ se skladbami skupiny Queen a životními etapami Mercuryho.
„A další mojí oblíbenou ,profesí‘ je i výchova Ondráška,“ dodává paní Romana.
Sdílená pracovna a brouzdaliště
Takže nepřekvapí ani fakt, že ve velkém domě mají velkou a společnou pracovnu se dvěma stoly proti sobě. Překvapivé je její dispoziční řešení. V koutě jsou rohová okna s výhledem do zahrady i klidné ulice a prosklená je i vnitřní stěna, přes kterou je vidět do obývacího pokoje s kuchyní o úroveň níže. Navíc má díky členitosti podlaží i střech pracovna relaxační zákoutí v mezipatře s pohodlným posezením na matracích.
Profese tvůrců se jim samozřejmě promítá i do života v domě. Paní Romana s lehkým a mírně šibalským úsměvem připouští, že je to právě ona – profesionální organizátorka, kdo nyní komunikuje s řemeslníky. V současné rodinné sestavě je tu čekají už čtvrté Vánoce a dům si už vyžádal průběžné opravy (repasování dřevěných oken s novým nátěrem a jsou tu nové, dřevěné podlahy, které nahradily původní dlažbu) a další vylepšení. „Do jedné koupelny chceme vestavět saunu. Doladíme zahradu, kde máme hlavně trávník.“

Jídelní stůl u prosklených dveří na zahradu je předělem mezi obývákem a kuchyní.
Hned u terasy je nový bazén. I k němu se váže veselá historka, kterou nevymyslíš: „Déle, než jsme plánovali, tu byla přes zimu vykopaná jáma a hromada hlíny, takže jsme museli malého o to více hlídat. Firma se vrátila až na jaře. Ale my to měli vymyšlené, že součástí bazénu bude brouzdaliště pro Ondru. Než se vše dokončilo, tak se Ondra naučil plavat.“
Klíč k pohádkám pana režiséra
O fantazii pana režiséra (i technických schopnostech) nelze pochybovat nejen kvůli modelu domu z Lega. Ostatně dokládá je i jeho nová pohádka Klíč svatého Petra (odvysílaná 24. prosince v České televizi).
K dějové pestrosti režisér podotkl: „Je to už čtvrtá pohádka, na které jsem spolupracoval se scenáristou Petrem Hudským, který umí vzít klasické pohádkové motivy a hraje si s nimi tak, že jim dává originální zápletky… A tak je náš vodník vlastně civilní postava a svatý Petr si je nucen při otvírání nebeské brány pomoci šperhákem,“ dodává se svým typickým a častým úsměvem autor už osmi oblíbených pohádek – např. Korunní princ, Princezna a půl království i Jak si nevzít princeznu.
„Mám rád klasické pohádky a rád je dávám do nových souvislostí, hrajeme si s nimi. Tři oříšky pro Popelku je pořád nádherná pohádka, ale také není úplně klasická. Popelka je v ní moderní holkou, klasický dnešní ženský charakter. Žádná čekatelka na prince, ale je aktivní a nenechá na sobě dříví štípat. I když je to pohádka ze sedmdesátých let, tak je moderní i dnes.“