Článek
Téměř metrové zdi by tam mohly vyprávět. Už proto, že se prý jedná o dům s nejstaršími základy v okolí. Tedy v Třeboradicích, na severovýchodním okraji Prahy, středověk pamatujících. Historie Dalibora Jandu, jak známo, zajímá a stejně tak naši čtenáři znají jeho zahradu vyzdobenou i sochami Karla IV. nebo Ferdinanda I. K tomuto koníčku prý ale dceru ještě nezískal.
Pevné zdi domova
„Táta tady, co pamatuji, pořád něco buduje a přistavuje. Naposledy jsme pro mne upravovali pokojík v přízemí. Má strop z více oblouků a původně to byla snad stáj pro koně. A taky přistavěl hned vedle koupelnu. Pozemek je tu prostorný, tak to nebyl problém. Navíc jsme tu nejen stavěli, ale i bourali, takže se prostor ještě zvětšil.
Ale traktůrek na sekání trávy nemáme, protože je tu spousta stromů. V létě často i já vlaju za sekačkou s pojezdem. Někdy mi připadá opravdu dost rychlá. Musím říci, že jsem po tátovi vztah k zahradě nepodědila. K tomu jsem přímo nucena! Zatím mě zahradničení nebere, prý to přijde až časem. Teď mě spíš baví posedět v pergole,“ směje se při vzpomínce na letní čas Jiřina, když nám ukazuje svoje nové království. Táta má svou hudební pracovnu hned přes chodbu.
A za ní je vnitřní bazén. „Letos jsme si na vánoční svátky nahřáli vodu na třiatřicet stupňů a trávili tu svátky - v bazénu, relaxováním. Poslední roky nás už ani v létě neláká dovolená někde u moře. Poznali jsme dost hotelů v mnoha letoviscích a zjistili jsme, že tady si odpočineme nejvíc. Nemluvě o tom, že táta opravdu nesnáší létání,“ mrkne spiklenecky na svého průvodce.
Hudební tvář
Dalibor potvrzuje: „Když během roku najedeš po Československu (máme téměř stejný počet vystoupení v Česku jako na Slovensku) nějakých čtyřicet tisíc kilometrů, tak pak rád zůstaneš doma.“
To už si ale povídáme nad kávou v obývacím pokoji v podkroví. I ten byl postupně přistavován a dělicí příčka (její část posloužila i jako noha jídelního stolu) naznačuje, kde býval dříve štít domu.
„Nedávno jsme se tu dohadovali s jedním řemeslníkem, kterého jsme si pozvali na položení pár metrů plovoucí podlahy. Ale chtěl prkna řezat na místě, že nebude chodit do schodů, tak jsme se s ním rozloučili,“ přidává na kutilskou notu Dalibor a nad přístupem některých lidí k jejich práci mává rukou.
„Jestli se někdy odstěhuji, tak až budu mít vážnou známost a budeme chtít bydlet sami, to určitě. Časem,“ konstatuje zpěvačka mající na kontě i samostatná vystoupení a sólové album s příznačným názvem Tvář.
„Nedělá mi problém být pohromadě s rodiči. I proto, že jsou, myslím, tolerantní. Samozřejmě si někdy lezeme na nervy. Je to logický. Vlastně všichni spolupracujeme a jsme opravdu často pohromadě. I v autě při cestách na koncerty.“
„Je dobrý, že se věnuje tomu, v čem jí můžu poradit. Víš, jak to je,“ dodává otec Dalibor. Manažerka obou je paní Jandová.
Proměny v čase
Z malé místnosti (pracovny s centrálním mozkem rodinné firmy - počítačem) pro změnu v patře je novým oknem kouzelný výhled i na sousední kostelík.
„Tady se psala tisíciletá historie, prý tu mají být i nějaké chodby vedoucí až do Brandýsa,“ nezapře patriota Dalibor. Naproti tomu zcela zjevný je současný rozvoj této části Prahy 9 a až překotná výstavba bytových domů v okolí, kde se ještě před pár lety táhla do dálky pole, lány. Naštěstí na kouzlu tohoto místa to nic nemění a snad ani měnit nebude. Povídání s Jiřinou Annou nás vrací zpátky do členitého interiéru.
„Koupelna je moje hobby. Trávím v ní dost času a ráda se čvachtám ve vaně. Zato kuchyni a vaření moc nedám. Když už, tak je mojí specialitou čína, jinak to nechávám na mámě.“
Při dalších a poměrně nedávných změnách dispozic interiéru nezůstala stranou ani kuchyň. Tam, kde byl původně sprchový kout, je dnes takříkajíc varná zóna - sporák s digestoří a ještě skříňky s pracovní plochou. Skříňky malé, ale zato s výsuvnými policemi sahajícími až do rohu. Místnost se tak opticky zvětšila a kolem kulatého jídelního stolu pod oknem je dost místa.
Nová kuchyňská linka celý prostor ještě více pozvedla a šedivá výmalba stěn místnost ozvláštila. Je jasné, že i tady je příjemné posezení. S výhledem do pestré zahrady a přes zeď a silnici i na ty ostatní v sousedství.