Článek
Pravda, i pro tuto jeho volbu lze použít tradiční vysvětlení, že za vším hledejme ženu. Tedy malířovu partnerku.
Malíř Bob Rakušan
„Na chalupě býváme osmdesát procent času z roku. Jsme tam na kouzelném místě ve vesničce o pár číslech. Uprostřed trojúhelníku mezi Ústím, Litoměřicemi a Děčínem. Pod vyhaslou sopkou. Vesnice má půvab, i když nemá obchod ani hospodu. Nejezdí tam vlak ani autobus. A když na kopci v autě vyhodíte rychlost, tak z kopce dojedete až k Labi. Umíme tam být i přes zimu. Máme tam poslední čtyři roky kotel na dříví, takže jsme tam jako Indiáni.
Dřív jsem seděl pořád za stolem, i s počítačem, protože se hodně věnuji také počítačové grafice. Tak tam teď rozhýbávám se sekerou celé tělo a krásně to také čistí hlavu,“ pochvaluje si v pohodlném - a moderním - křesle pražského bytu Bob Rakušan místo, kam by jednou ještě zásadněji rád přenesl centrum své tvorby.
Velkorysá je i chodba od zápraží. I pro smalt na stěně posloužila jako základ bočnice od starého sporáku.
„I když tento byt nám také vyhovuje a už jenom výhled z okna i balkónu mého pokoje - ateliéru do zeleně je skvělý! Ani to tu nevypadá, že jsme kousek od Evropské třídy.“
Především přítomnost
„Moc nechápu, že se tolik lidí doma obklopuje starými, starožitnými věcmi, které podle mého s dnešní dobou nemají spojitost. Žijeme v 21. století, tak proč nežít podle toho. I současné umění by mělo být v tom smyslu. Proč se vracet?
Jistě může jít o únik z reality, někam o sto let zpátky. Rozumím, že se v tom někdo může cítit dobře a může to být i pohodlné, ale já to mám jinak. Člověk by měl jít trošku dál a v umění zvlášť. Ani v ateliéru nepotřebuji být obklopen nějakými starými předměty. Inspirují mě za prvé lidi, ne tedy nějací zmetci a špína.
Kuchyňská část je zařízená nejen velkoryse, ale hlavně prakticky.
Nemám rád ani temná témata. Ostatně vidíte, že tady mám hlavně světlo a vzdušnost. Pokud tu příliš nekouřím,“ usmívá se náš hostitel na svém oblíbeném místě za pracovním stolem u okna.
„Ostatně pohled na současné umění, ať už výtvarné, nebo třeba divadlo, není dvakrát optimistický. Od devadesátých let mnohé vytlačuje kýč a vkus mnoha lidí je téměř na nulové úrovni. Také mají hluboko do kapsy, takže si koupí spíš plakát než obraz. Opravdové, hodnotné, kvalitní umění je na ústupu a vítězí to, co si žádá uspěchaná doba. A na nějaké kultivování není čas, přitom by to nebylo tak složité, protože máme kolem sebe spoustu památek i galerií... Ale děti z pražského Jižního Města pomalu nevědí, kde je Karlův most, protože se tam s rodiči nedostanou. A jsme u televize a počítačů...“
Nezničitelná předpověď počasí
„Na smaltu mě zaujalo, že je to vlastně nezničitelná technologie. Vezměte si cedule s názvy ulic. Koneckonců je to stará egyptská technika. Problém je, že každá barva se pálí zvlášť, takže to musí jít do pece několikrát a to vše prodražuje.“
Část ze série smaltů Předpověď počasí, která byla k vidění i na výstavě v Galerii Vyšší odborné průmyslové školy a Střední průmyslové školy v Praze na Žižkově.
Už víme, že Boba Rakušana v tvorbě inspirují jako první lidé. Za druhé příroda. Ne jinak tomu bylo v roce 1992, kdy se zase jednou vydal na moře.
Část ze série smaltů Předpověď počasí, která byla k vidění i na výstavě v Galerii Vyšší odborné průmyslové školy a Střední průmyslové školy v Praze na Žižkově.
„Zavřel jsem šuplata s prací a léta se toulal na vlnách moře jako skipper na plachetnicích (námořník Bob naučil mnoho posádek jezdit na jachtě nejen na motor, ale i v pořádném vichru - pozn. aut.). Šťastně jsem nakonec zase přistál, vyměnil štětce a plátno za smalty a železný plech. Žádná tvorba v aťasu, ale práce ve smaltovně. Poslední téma, které jsem zrealizoval ve svých smaltových obrazech, je předpověď počasí, která mě na moři provázela prakticky po celou tu dobu, mimo jiné i v angličtině jako jmenovkyně rockové skupiny Weather Report.“
Zátiší se štětci
Moře barev
„Do tohoto bytu jsem přišel takříkajíc k hotovému,“ přiznává výtvarník zásluhy na vyladění interiéru v novém bytovém domě své partnerce, paní Jarmile. Přes novostavbu tu došlo i k úpravě vnitřních dispozic čtyřpokojového bytu.
Hlavně v největší místnosti s kuchyňským koutem. Kuchyň je celá nově uzpůsobena představám kuchařky. Například sporák uprostřed ostrůvku neobstál.
Prostor pro moderní a pohodlné posezení.
Nepřehlédnutelná je příjemná výmalba a hra s jemnými barvami po celém bytě. Ale ani na těch si absolvent Vysoké školy umělecko-průmyslové nedělá zásluhy.
Bob Rakušan se dlouhé roky věnoval i užité grafice, designu. Zakázky pro firmy a podniky ho ušetřily, jak říká, boje o skývu chleba.
„Až když jsem se začal pokoušet živit volným uměním, tak jsem pochopil, co to je budovat si jméno a jak prorazit. Bohužel nejde jen o to, co a jak člověk dělá. Dnes na sebe umělec upozorní spíš tím, že se třeba na nějakém festivalu vyčůrá do fontány,“ konstatuje s mírným úsměvem Bob Rakušan.
Balkon a výhled do zeleně jsou předností ateliéru, jedné z místností v pražském bytě.
Jaro si určitě užije vzdálen pražského třesku - na samotě, na severu Čech. Jak je poslední roky zvyklý. Pokud neplachtí po moři a na vlnách představivosti.
