Článek
Brzy po nastěhování se sice pustili do velké rekonstrukce, nenechali téměř panel na panelu - a když byli zhruba v polovině prací, svoje plány na nový útulný byt poněkud pozměnili a rozhodli se, že budou bydlet ve studiu. A povedlo se! Takový obývací pokoj jinde nenajdete!
Hlavním vybavením obýváku je špičkově zařízené pracoviště zvukového mistra (tedy Jaroslava), ale nechybí ani tradiční sedací kout.
Jaroslav je původně stavební inženýr a navíc je nejen na sebe náročný puntičkář, byt se proměňoval sice pomalu, ale nejpečlivěji, jak to jen šlo. Od naprosto přesného vyrovnání podlah a částečné změny dispozice bytu až po dokonalé využití každého místa (např. i stoupačky v kuchyni jsou zamaskovány úzkou knihovnou).
Zedník i architekt od dětství
„Mě už jako kluka bavilo rýsovat a lepit modely různých staveb. Dokonce i moji rodiče postavili náš domek v Horšovském Týně podle toho, jak jsem ho tenkrát jako žák šesté třídy navrhl, včetně přesných výkresů půdorysů - a architekt to pak po mně vlastně jenom překreslil. Dodnes si vybavuji, jak táta nadával, kolik peněz si pan architekt vzal za to, že moje plánky obtáhl tuší na pauzák...
Hudební salon je připraven přivítat hosty.
Ten dům jsme dostavěli, když jsem byl v deváté třídě - a já byl vlastně zároveň s tím i tzv. vyučeným zedníkem, protože můj strýc zedník mě za ty tři roky naučil všechno, co stavba rodinného domu obnáší - od betonování a zdění po omítání a štukování. Od patnácti let jsem si pak - už jako student průmyslovky - chodil slušně přivydělávat s partou fasádníků. To byla tehdy nejlépe placená zednická práce,“ usmívá se při vzpomínce na své stavařské začátky Jaroslav.
A hned dodává, že přeměny na profesionálního hudebníka nelituje, protože dnes by ve svém původním oboru asi nevydržel. „Jak naše stavebnictví poslední roky sleduji, jsem rád, že u toho s mojí perfekcionistickou povahou už nejsem. Dnes mi to často připadá tak, že prvotním cílem mnoha stavebních firem je ošidit klienta.
Podoba panelové pohody.
Začíná to už ve fázi projektu, kdy se hlavně vymýšlí, jak vše udělat co nejlevněji a nejrychleji - a tak ani není čas dořešit potřebné konstrukční detaily. Následně se hledá, jaké nejlevnější materiály použít tak, aby to klient nepoznal, a vše pak končí nekvalitní prací dělníků, kteří často ani nejsou vyučeni ve stavebním oboru. Pro příklady takové práce určitě nemusíme chodit daleko - stačí se zeptat téměř kohokoli, kdo v poslední době něco stavěl,“ podotýká.
Nepřestávající klíčení
Hudební skupina KLÍČ letos oslavuje sérií koncertů třicet let od založení kapely - v kompletní, původní sedmičlenné sestavě (skupina totiž v roce 2002 ukončila koncertní činnost a manželé Marianovi vystupují v posledních letech jen sami dva).
Oblíbené prvky z přírodního dřeva, včetně všech dveří, dotvářejí atmosféru precizně zařízeného bytu v panelovém domě. Vítejte v centru bytu (pohled z předsíně). Některé stěny pokrývá koberec.
„Zároveň připravujeme i vydání nového KLÍČového alba.“ Pohled na téměř půl metru vysoký stoh notových partů připravených pro muzikanty vzbuzuje úctu.
„Na nové desce dělám už skoro dva roky, z toho rok a půl jsem psal partitury. Ale teď už naštěstí zbývá jenom ji natočit - takže už za rok…“
Studia a studio
Původní byt 5+1 se odstraněním některých příček a přemístěním kuchyně do jednoho z pokojů proměnil v originální bydlení. A dnes vlastně už jenom pro dva, protože syn Jakub studuje v Německu (magisterský obor diferenciální geometrie) ve zvláštním mezinárodním ročníku pětadvaceti nejtalentovanějších mladých matematiků z celého světa.
A vzhledem k jeho oboru se už asi domů za prací nevrátí, na což si pyšní rodiče začínají zvykat. „Vlohy k matematice zdědil po Jardovi,“ usmívá se zpěvačka - a také učitelka - Pavla.
Vstup do kuchyně je obložen dřevem.
Bydlet tu Marianovi začali před čtrnácti lety a nahrávací studio dokončili v roce 2004. V jednom z malých pokojů je teď zvukově dokonale odizolovaný a vytlumený nahrávací prostor s mikrofony (aby do nahrávek neproniklo žádné rušení od sousedů).
Uprostřed zvětšeného obývacího pokoje je pracoviště zvukového mistra (vizuální spojení s interprety zajišťuje kamera), ale je tu i sedací kout, koncertní digitální křídlo a jídelní stůl. Možnost praktického a pohodlného posezení je také v kuchyni.
Z bývalého pokoje se stala kuchyň.
V ložnici se Jaroslav ještě chystá dokončit obložení stropu. Na místě původního druhého WC je prostorná šatna, dětský pokoj (s nábytkem na míru) zůstává stále připraven i pro občasné návraty dospělého syna. Původní projektant panelového domu by asi nevěřil vlastním očím.
„V daném stavu spokojeně bydlíme už osm let, ale úplně všechno tu ještě konečnou podobu nemá,“ nepřekvapuje svým konstatováním kapelník a stavař Jaroslav.
