Jak si moderátorka a bylinkářka Simona Berková splnila sen o bydlení

Voňavá všehochuť proniká otevřenými dveřmi na prosklenou terasu, která k domu bezprostředně přiléhá a zvětšuje jeho obytnou plochu.

S malebným výhledem na turistickou perlu jižních Čech se tu krásně sní, stoluje i povídá o životě, zahradě a samozřejmě o bylinkách, které jsou v téhle domácnosti srdcovou a každodenní záležitostí.

Rodinný dům stojící v mírném svahu na konci ulice s trefným názvem Bylinková je ze tří stran obklíčen pečlivě udržovaným pažitem, na němž si vyšlapují sněhobílé kachny a který si v hustotě a sytě mechovém odstínu nezadá s živým plotem z tújí.

„Túje sem zahradní architektka vysázela jako první, aby umocnily pocit soukromí,“ prozrazuje Simona a dodává, že se dají využít i v homeopatii při bolestech hlavy nebo když z těla chceme vyloučit cizí látku.

Před stálezelenou hradbou vynikají pestré růže a žlutokvěté mochny (Potentilla fruticosa) se zlatě olistěnými tavolníky (Spiraea japonica), jež se slévají do ostrůvků v trávníku, a také ve svahu pod terasou, kde ruj vlasatá (Cotinus coggygria) Royal Purple předvádí své vínové listy.

Bez povšimnutí nelze projít ani kolem kvetoucích levandulí, jež odkazují na majitelčinu oblíbenou francouzskou destinaci Provence. Kromě těch lékařských (Lavandula angustifolia) se pyšní víc než metr vysokým, málo známým druhem se zubatými listy (L. x allardii). Je citlivý na mráz, ale za sklem v zimní zahradě, kde roste ve volné půdě, nikoli v nádobě, se mu skvěle daří.

Dosud nejznámější zahrada nese název Kouzelné bylinky. Vznikla v návaznosti na stejnojmenný televizní seriál, který Simona moderovala, a navštívit ji až do konce září můžete i vy. Dvacet šest vyvýšených tematických záhonů nadchne každého, kdo se chce dozvědět, jaké bylinky jsou bezpečné pro děti, prospěšné pro ženy či sportovce, co posílí imunitu nebo usnadní spánek. Na své si přijdou gurmáni i ti, kteří se zajímají o aromaterapii či mytologii.

Nejnovějším počinem činorodé Simony a jejího manžela Jaroslava je rozsáhlá relaxační zahrada. Tady se můžete procházet pod košatými korunami ovocných stromů a kochat se barvitou směsí trvalek, léčivek a křehkou krásou motýlích křídel.

Zahradničení v souladu s přírodou je pro Simonu Berkovou stejně samozřejmé, jako že ráno vyjde nad obzorem slunce.

„Jakmile se objeví mšice, přiletí sýkorky a pečlivě je sezobou,“ pochvaluje si Simona, která spoléhá i na pomoc ježků a žab z nově založených jezírek. Každé jaro také připravuje kopřivovou jíchu.

„Obsahuje spoustu dusíku, který bylinkám prospívá. Nesmíte to ale přehnat, jinak rostliny přerostou a stanou se paradoxně náchylnějšími.“

Uprostřed vegetační doby rostliny preventivně proti nemocem postřikuje výluhem z přesličky. Pokud se přesto zvlášť u rostlin z čeledi slézovitých objeví na listech rez, jednoduše je odstřihne a spálí.

„Úžasně mi voní šalvěj muškátová, hojně se používá v aromaterapii. Pochutnávám si na bezovém vínu a osvěžujícím, po citrónech vonícím čaji z meduňky a aloisie. Nedám dopustit na pelyněk estragon se sladkou, jemně hořkou chutí. Stejně jako hořčinami nabitý pelyněk pravý podporuje trávení. Po šálku čaje se člověk cítí lehce jako pírko,“ říká milovnice zdravého životního stylu, která by si na pustý ostrov neopomněla vzít posilující mateřídoušku, bohatou na minerály, vitamíny a železo, či šumavskou bylinku hořec žlutý, který se používá na stavy beznaděje a mentální vyčerpanosti.

Jestli existuje bylina, která by si zasloužila větší pozornost a uznání, pak je to krom konopí také jablečník (Marrubium vulgare), míní Simona. Zmínka o něm se objevuje už ve středověkém Mattioliho herbáři.

„Kdysi u nás rostl poměrně hojně. Doplatil ale na ptačí chřipku. Rozšiřovala ho totiž domácí drůbež, která dříve pobíhala volně po okolí.“ Lístky téhle všestranné rostliny po rozemnutí lehounce voní po jablcích, ovšem rozhodně tak nechutná, vždyť obsahuje ještě víc hořčin než pelyněk pravý!

Na litr a půl čaje proto stačí jediný lísteček. A co umí? Podporuje zažívání, správnou funkci srdečního systému, jater, ledvin, žlučníku, působí proti parazitům v tlustém střevě a dezinfekčně v močovém měchýři.

Bylinky používá Simona každý den. Celoročně popíjí nejrůznější čaje, jednodruhové i ve směsích, které sama vymýšlí. Čerstvé je přidává do pokrmů, třeba jako bylinkovou sůl. Z domácích i exotických druhů vyrábí tinktury, masti či odvary do koupele.

„Po koupeli z levandule se vám budou zdát nádherné sny. Stačí pět minut povařit levandulové lístky, odvar scedit a nalít do vany s horkou vodou.“

Z esenciálních olejů Simoně učarovala směs omamně vonící šalvěje muškátové, růže a ylang-ylang. „Když ji smíchám s krémem a nanesu na obličej, připadám si jako bohyně.“