Jak bydlí výtvarnice Petra Šafářová

V Praze-Kunraticích si s rodinou vybudovala domácí i tvůrčí zázemí. Když potřebuje klid na práci, zavře se ve svém ateliéru, z kterého má výhled i přímý vstup do pohodotvorné zahrady.

S dalšími zahradami a vzrostlými stromy v sousedství. Kouzlo a klid místa umocňuje Petřina tvůrčí ruka – zahradní stolky a židle od „dvorního“ kováře s mozaikami z její dílny, venkovní umyvadlo v letní kuchyni vyvedené nezaměnitelným rukopisem naší hostitelky, svícny, ale i sochy!

„Zima není moje období a na jaro jsem vždy natěšená. Mám ale ráda teplo, léto je mi úplně nejbližší. Také milujeme cestování, a jak můžeme, jedeme.“

Ještě než se stali Šafářovi manželským párem, byli spolu rok v Austrálii. A tam „potkala“ Petra tu intenzivní inspiraci k tomu, aby se stala výtvarnicí-keramičkou. Do té doby si spíš myslela na oděvní návrhářku, protože se od babičky brzy naučila šít.

„Dcerám už je deset a třináct, takže je bereme na cesty s sebou. Ale když jsme byli na tři neděle v Brazílii a Peru, tak jsme raději neriskovali a jeli jen s manželem. Je dobré, když člověk nasává jiné kultury, cestování obohatí po všech stránkách. A nejen jako inspirace pro moji tvorbu,“ pochvaluje si Petra Šafářová, do jejíchž výrobků často vstupují motivy s citrony, pomeranči, květinami a vůbec přírodní barvy.

„Je pro mne zásadní, že tu mám zázemí, protože neumím přeskakovat od jednoho k druhému. A tady v pracovně se dostávám do nevysvětlitelných vln, které mě někam odnášejí, a pak se při návratu musím zase přehodit do reálu. Nerada ty nálady střídám po krátké době. Přitom mi stačí pustit si v ateliéru hudbu, začít pracovat a jsem v jiném světě.“

Na druhé straně ke své tvorbě přistupuje prakticky.

„Nápad na první umyvadlo jsem dostala, když jsem ho potřebovala do své zahrady. Až pak mi došlo, že by to mohlo být zajímavé i pro jiné. Chtěla jsem něco zajímavého, jiného a přitom praktického a hezkého. A to mě právě baví. Asi to mám po svém tátovi, který je opravdu šikovný, a už odmalinka jsem vnímala, že mu šlo, na co sáhl. Kombinace praktického a přitom pozvednutého na umělecké dílo mě zajímá. A myslím, že je to i důležité nejen pro mne.“

Dnes už není pochyb, že si to uvědomují i Petřini zákazníci. Mnohdy z Rakouska. Nejdál si její objekt našel cestu až na Havaj…

Zahradní nábytek, kameninová umyvadla, nástěnné hodiny, svícny, hrnky, džbánky atd. vytváří Petra Šafářová ze speciální sochařské hlíny s ostřivem (kamínky různých velikostí), kterou si nechává dovážet z Itálie. Glazury vznikají několika výpaly v peci vystavěné na míru.

Hotové dílo je pak mrazuvzdorné. A kovové části od kováře jsou pozinkované a ještě nalakované, takže jsou nereznoucí a nezničitelné – jen s tou správnou patinou. „Taková lavička vám může na zahradě dělat parádu celoročně, i když je ošklivé počasí.“

I v tomto případě Petra ví, o čem mluví – na zahradě mají i letní kuchyň. „Pravidelně zahajujeme sezónu grilováním kuřete na bylinkách v alobalu. To už je rituál!“ usmívá se s tím, že miluje i čas u nich na chatě, kam s dětmi nezajíždí na pravidelné víkendy, ale raději třeba o prázdninách na celý měsíc.

„Chatu máme kousek od Prahy, zastrčenou v lese u Kamenného Přívozu. Není to dřevěná chatička, máme tam veškeré pohodlí, ale výlety vlakem podél Sázavy nás také baví. U chaty není žádná silnice a člověk nikdy nemusel mít strach, když děti jen tak vyběhly ven.“

„Zahrada mě i tady doma moc baví, ale bohužel nemám čas na její údržbu, takže já vše vymýšlím a maminka to realizuje. Jen občas se úplně neshodneme, co už je třeba ostříhat a co ještě ne,“ pochvaluje si naše hostitelka soužití se svými rodiči v domě, který je zrekonstruován a dostavěn vlastně jako dvojdomek.

Původní vesnické stavení ve starých Kunraticích by první majitelé asi dnes nepoznali, ale vše je uspořádané ke spokojenosti dnešních majitelů. Včetně zastřešené terásky s krbem v přízemí i těch v patře, přístupných z obýváku a kuchyně v podkroví.

„Kytky miluju a mám je všude. A taky bylinky. Ráda vařím a z kuchyně si ráda dojdu na terasu pro čerstvé. Mám vůbec ráda vše propojené a myslím, že je to tak správně. Člověk má příjemné věci vnímat všemi smysly. A když něco dělám, tak to neumím polovičatě. Když člověk může, měl by věci dělat pořádně,“ konstatuje Petra Šafářová a dodává:

„Mám v hlavě nové věci a už plánuji, čím rozšířím svůj sortiment praktických kolekcí do interiérů a zahrad. Teď mám například rozpracovaný velký stůl pro osm lidí. Nedávno jsem dodělala zdobnou studnu s pumpou. Nechybí patinované kohoutky pro možnost připojení hadice na zalévání. To byla také výzva, jaké mám ráda!“