Článek
Už ten výhled okny až k podlaze a samotná adresa stojí za to! „Jak říkávají architekti, nejdůležitější jsou tři věci – poloha, poloha a zase poloha,“ konstatuje paní režisérka.
Když na internetu objevila nabídku k bydlení v právě dokončované rezidenci, byla si jista správností volby a brzy se pustila do realizace díla.
Marie Poledňáková
Prospěšná změna plánů
„Vzhledem ke svým zkušenostem s vytvářením filmových bytů ve spolupráci s architekty a spolu s vlastní, docela bohatou praxí z dosavadního zařizování bydlení jsem si věřila. Určitě bych dokázala celý byt zařídit sama, ale tlačil mne termín takzvaných klientských změn, po kterém už nebylo možno do ničeho v bytě zasahovat. Nejvíc tzv. hořela koupelna.
S mladými designéry se mi spolupracovalo opravdu dobře. Pravděpodobně asi dodnes netuší, že jsem na place mívala přezdívku Železná lady.
Věděla jsem, že nestačím vůbec zjistit, jaké jsou možnosti na trhu, a tak jsem oslovila mladé designéry, jejichž návrhy se mi zalíbily na internetu. Vizualizací nové koupelny mě doslova nadchli, a tak jsme se velmi rychle dohodli i na dotvoření celého interiéru bytu,“ pokračuje Marie Poledňáková, která je při natáčení zvyklá spíše oznamovat své představy a tentokrát byla připravená naslouchat.
Tyrkysové doplňky kontrastují s převládající bílou a propojují celou tuto část bytu.
Skleněná deska za linkou je stejně šedá jako výmalba stěny. Další nepřehlédnutelný detail. I lampy si po konzultaci s designéry našla paní režisérka na internetu sama.
A dílo v koordinaci s párem mladých designérů Martinou Šimkovou a Jozefem Počilem z ateliéru Cadface se podařilo. V každém detailu, od barevného ladění přes vybavení kuchyně až po výběr povlečení v ložnici!
Dodatečných úprav je hodně, ale návštěvníka při jejich přirozenosti ani nenapadne, že měl byt původně vypadat jinak.
Jídelní stůl je originál realizovaný podle designérů, kteří dotvářeli celý interiér.
Vše má svou cenu
„Ve filmu S tebou mě baví svět hrál svoji roli reálný pavlačový byt, který měl takové kouzlo, že nebylo třeba nic vymýšlet a dotvářet. Naproti tomu ve filmu Líbáš jako Bůh je byt, který se divákům tak líbil, že se mě často ptali, kde jsme ho našli a kdo v něm bydlí. Ve skutečnosti jsem ho nechala podle svých představ postavit v ateliéru,“ vzpomíná s úsměvem paní režisérka.
Útulnost a kompaktnost celku umocňuje i fakt, že skříňky v obývací části jsou stejné jako v kuchyňské lince.
„Mojí další užitečnou zkušeností z filmování je také věčný zápas s rozpočtem. Ten je na začátku daný a musíte se do něho vejít. Chce to pořádnou přípravu a invenci, aby bylo za méně peněz co nejvíc muziky. Podobně jsem postupovala i při zařizování tohoto bytu.
Navíc mám zkušenost, že to nejdražší nemusí být vždy to nejlepší a už vůbec nemusí vytvářet styl bydlení. Designéři dostali ode mne jako zadání nelehký úkol: byt by měl být elegantní, přitom útulný i veselý a hlavně nesmí stát moc peněz. Spolupráce s nimi byla skvělá a vzájemně jsme se doplňovali, i když mi nejednou dali nelehký úkol. Ve vizualizaci byly třeba měděné lampy a kde je má člověk sehnat?
Chodba vede středem bytu s okny na dvě světové strany.
Šikovnou úpravou a zmenšením místnosti vznikla tolik potřebná šatna.
Nebo mi předložili volbu barev, které jsem v interiéru nikdy nepoužívala. Dosud jsem vyznávala tóny béžové, bílé a šedé s decentními doplňky. Najednou jsem zjistila, že tyrkysové polštáře, vázy a skleněný obklad v kuchyňské lince – stejně jako v korespondujícím vybavení obývací části – jsou skvělé a s měděnými doplňky působí svěže. Nakonec jsem jim ráda dala za pravdu.
Podle svého limitovaného rozpočtu jsem vybírala i kuchyň a zjistila jsem, že u Oresi, které nabízí tři cenové kategorie, mi perfektně vyhovuje už ta střední. Stejně tak volba spotřebičů od Whirlpoolu přesně odpovídá mým požadavkům, nemluvě o varné desce v barvě šampaň, která se mi do bílé kuchyně velice hodila. Přiznávám, že větší vztah než k vaření mám právě k designu.“
Prostor zvětšují i zasunovací a průsvitné dveře, které tu původně vůbec nebyly. K bytu patří i garáž v přízemí, ale bez dodatečných úprav by v něm bylo málo úložného prostoru.
Detaily k nepřehlédnutí
Realizační tým vymyslel nejen úpravu dispozičního řešení daných prostor, ale i změny v umístění osvětlení. Ne příliš pěknou dlouhou úzkou místnost designéři zkrátili o novou šatnu, do prostorného WC přidali vestavěnou skříň, aby vznikla tolik potřebná komora.
Podsvícené obložení za postelí je z masivního dřeva – jinak by to nebylo ono. Prostorná lodžie propojuje ložnici s nejmenším pokojíkem.
A nejdůležitější je pojetí kuchyňské linky, která nenápadně vstupuje i do obývací části. Na protilehlé stěně s televizí jsou použité stejné moduly z kuchyně Oresi, takže celek působí příjemně a harmonicky. Zádveří vytvořili komornější. Do bytu se vstupuje nejen z domovní chodby, ale i druhými dveřmi – rovnou z výtahu!
Proti projektu dostala novou podobu koupelna i WC.
„Jsem nadšená hlavně ze svého jídelního stolu i podsvíceného velkého zrcadla nad pohovkou, kterému jsem se nejprve bránila. Když ale sedím v křesle zády k oknům, v zrcadle vidím stromy – jakoby dalším oknem! Oba kousky jsou originály od mých „objevených“ talentovaných designérů ateliéru Cadface.“
Vše zde působí přirozeně a patřičně. „To si cením ze všeho nejvíc. Je to jako s filmovou komedií, která taky působí, jako by vznikala jednoduše a lehce, a divák si ani neuvědomí, kolik je za výsledkem složité práce,“ konstatuje Marie Poledňáková, aniž by zapírala, jak je poznamenána svojí profesí.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
„S mladými designéry se mi spolupracovalo opravdu dobře. Pravděpodobně asi dodnes netuší, že jsem na place mívala přezdívku Železná lady,“ směje se autorka komedie století a pochvaluje si, že se podařilo vytvořit byt elegantní a také vypovídající o jeho majitelce. „A tak to má být.“
