Článek
Bydlí s rodinou v moderní řadovce ve Stodůlkách, ale krátká vzdálenost do Nemocnice Na Homolce při výběru nového bydlení roli nehrála. Navíc byl Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., primář kardiologického oddělení, které je součástí zdejšího Kardiocentra, mírně nešťastný z toho, že se z rodných Vršovic stěhuje na periférii, kde se vůbec neorientoval.
Petr Neužil je poctěn, že má své heslo v americkém vydání encyklopedie Who’s Who.
Pionýrské osidlování Stodůlek
„Z bývalého bytu jsem chodil na nákupy tzv. v pantoflích do sámošky, která byla v domě, a na tatarák do bývalé vinárny Jaro přes ulici. Pátá generace naší rodiny je z Prahy… Tam, kde nejsou chodníky, tam se trošku bojím!
Po první obhlídce tady jsem prohlásil, že to tedy asi ne a moje žena téměř nechápala, kam jedeme. Vůbec mě nezajímalo, že je to blízko naší nemocnice. A dokonce i po necelém roce bydlení tady jsem zabloudil autem tak, že jsem volal manželce, jak se vymotám z nedalekého sídliště plného jednosměrek, abych vůbec dojel domů.“ Ve Vršovicích Neužilovi obývali byt 2+1 o ploše necelých 70 m2.
Na konci řadovky si Neužilovi užívají větší zahrádky.
„Měli jsme už devítiletého kluka a do toho se nám narodila holka. V době, kdy já už byl nastartovaný a musel jsem být hodně v práci, doma psát, publikovat, připravovat přednášky a psát odborné články… Bylo to šílené a jednu dobu pomalu na rozvod.
Naštěstí se ozval kamarád, který si rozmyslel stěhování do rozestavěného - tohoto - domu. Když sledoval naši rodinnou idylu, tak jestli prý sem nechceme jít my. Manželka rozhodla, že ano, kromě jiného i proto, že metro je i pěšky na dosah,“ usmívá se pan docent při vzpomínce na pionýrské osidlování Stodůlek před osmi lety.
Světová špička na Homoli
„Nestydím se říci, že dnes na Homoli (jak pan primář přezdívá svému pracovišti - pozn. aut.) děláme výkony jak v oboru invazivní, tak i neinvazivní kardiologie, na světové špičce. S využitím nejnovějších technologií umíme pomaloučku nahrazovat při mnoha výkonech i kardiochirurgy, a abychom nemuseli řezat, tak katetrizujeme, provádíme poměrně náročné intervenční zákroky, ale pomocí počítačové obrazovky a dalších moderních technologií je to mnohem snazší než před lety.
Z elegantně a přesto nápaditě zařízené kuchyně se vstupuje na terasu.
Troufáme si na složitější arytmie, na opravování velmi postižených srdečních tepen, děláme to jinak než kardiochirurgové, ale v řadě případů se srovnatelnými výsledky, nicméně samozřejmě vnímáme kardiochirurgy jako kolegy. Kardiologie je nepochybně oborem technologií.
Pouhá, byť velmi moderní a špičkově vybavená rentgenová angiografie již nestačí. Abyste nemuseli provádět výkony na otevřeném hrudníku, musíte mít co nejlepší, řekl bych virtuální trojrozměrnou vizualizaci, takže se různé technologie dokonce propojují a využíváme hned několika zobrazovacích technik najednou, aby byl výkon pro nemocného co nejbezpečnější a nejšetrnější,“ vypočítává primář Neužil a přiznává, že (pokud zrovna nelyžuje) je jeho jediným pohybem pro udržení dobré kondice chůze po schodech v Nemocnici Na Homolce. I některé porady s kolegy prý často probíhají jako zrychlený přesun po chodbách.
I na relativně malé ploše je možné zařídit pohodlný obývací pokoj - spojený s jídelnou a kuchyní.
„Už umíme získat obraz srdce ve 3D i se zobrazením zaváděného katetru. Někdo by se mohl mylně domnívat, že si tady hrajeme hry na počítači. Když jsme před pěti lety nainstalovali systém pro magnetickou navigaci katetru, kterou se řídí pohyb katetru na dálku, tak jsem doma syna přestal vyhánět od počítačových her. Trojrozměrná představivost je pro moji práci nezbytným základem - abychom mohli zastoupit chirurgické přístupy - a pro novou, řekl bych počítačovou generaci i v jiných oborech bude nezbytná také.
Bez uzardění mohu říci, že tvrdá práce se vyplatila - po dvaceti letech jsme se dostali mezi světovou špičku, jezdí se k nám učit kolegové z oboru i ze zahraničí, provádíme klinický výzkum těch nejnovějších technologií a nových postupů měnící i dosavadní principy. Proto se také snažím koncentrovat se na obor samotný a mnoho se nevěnovat přebytečným pseudoproblémům.“
Malé jen zdánlivě
Na svůj obor se Petr Neužil soustředil i při dokončování domu a stavební dohled velmi rád přenechal manželce, která našla navíc v architektuře a designu zalíbení.
Pracovna byla původně lodžií.
„S rodinným přítelem - architektem - promýšleli každý detail. Já, když jsem se tady na staveništi zastavil, byla už má pověst u řemeslníků taková, že si na mě schválně vymýšleli otázky, na které jsem nemohl nalézt odpověď a pak to volali manželce a společně se náramně bavili tím, že jsem zase nevěděl. Například ani to, kam má přijít plynový kotel.
Na druhé straně, když jsme Na Homolce modernizovali katetrizační sály, tak tam jsem zase do všeho mluvil a hlídal, kde budou jaké příčky a jak mají být široké kanálky v podlaze, kudy povedou silové a optické kabely. V moderní medicíně musíte být připraveni na další technologie a umět je integrovat do stávajících prostor, musíte stavět jako opravdoví vizionáři. Ale jak bude vypadat náš dům, to věděla manželka.“
Pan primář je pro informaci do archivu schopen i na žebřík vylézt!
Architekt Čestmír Huf prý také brzy pochopil, že dílo je třeba dotáhnout do konečné podoby co nejdříve. „Přitom se velmi dobře dokázal vcítit do našeho životního stylu.“
Sehraný tým z Podkrkonoší
„Na dokončení stavby jsme nanominovali kamarády z Podkrkonoší, kteří odvedli vynikající práci při rekonstrukci naší chalupy a ti už byli z dřívějška s manželkou dokonale sehraní. Když jsem se náhodou objevil na stavbě, tak jsem stejně třeba hodinu telefonoval při plánování nějakého výzkumného projektu, až to jeden řemeslník nevydržel a manželky se zeptal, jestli už operuji i po telefonu,“ vzpomíná náš hostitel a krátce před odjezdem na zahraniční sympozium ještě sarkasticky dodává:
„Manželku Ivanu dodnes vytáčím otázkou, proč stavěla nejmenší barák na světě. Ale na druhé straně je v interiéru spousta skvěle vychytaných detailů a poskládaných tak, že ani nemáte pocit, že by tu chybělo místo. Někdo má dneska takovou garáž, jako my máme půdorys celého baráku. Čestmír to tu udělal úžasně vzdušné a nám se to tak moc líbí. Jediný problém je, že vzhledem k velkému počtu oken není v přízemí moc možností, kam dát skříně. Úložné prostory tak máme hlavně v patře.“
Gril umocňuje pohodu při zahradním posezení hned u domu.
Pan docent je nadšen i z regálu - jakési knihovny odborné literatury - na který dosáhne jen z pojízdného žebříku. Mimochodem - originální designový kousek!
