Článek
V rodinné vile na Hanspaulce, kde bydlí i rodiče a jedna z dospělých dcer, paní Eva vyrůstala od dětství.
„Nikam jinam by se mi stěhovat nechtělo, už proto, že se tady pořád potkávám s kamarádkami z mládí. Dům nám všem poskytuje soukromí, a když nechceme, tak se ani nemusíme vidět. Navíc malovat odjíždím do ateliéru a sem se ráda vracím, je tu klid a zeleň,“ pochvaluje si paní Eva staronové bydlení.
Žena z Marsu
V době naší návštěvy vlastních obrazů na stěnách moc neměla (i proto, že putovaly z pražské Galerie Nová síň na další výstavu Žena z Marsu do krásné Kadaňské galerie, kde výstava zrovna skončila), ale i tak se bylo čím kochat!
„Když jsme přistavovali obývací pokoj, šlo mi hlavně o přímý kontakt se zahradou a tomu také odpovídají velká francouzská okna,“ vypočítává paní Eva, která zdědila talent po otci Karlu Frantovi, známém malíři.
Ona typické čertíky a hudebníky sice nemaluje, ale rodinnou hravost a fantazii nezapře. Pozitivní energie a magie je v její tvorbě patrná a nápaditost potvrdila i při přestavbě přízemí vily.
„Schválně jsem tu zvolila světlé barvy a jednoduché tvary. Předtím jsem byla už dlouho obklopena těžkými i starožitnými věcmi. Cítila jsem potřebu změny. Nepřekonatelnou touhu zrealizovat rekonstrukci jsem dostala po zhlédnutí návrhu krásného dispozičního řešení mé známé architektky.
Design a úprava interiérů mě moc baví. Nebýt toho, že bych už toho měla moc, dovedu si představit, že bych se navrhování interiérů věnovala i profesionálně. Mám tady spoustu, i zahraničních, časopisů a knih a pečlivě jsem pro zařízení bytu hledala inspiraci.
Překvapivě jsem ty nejhezčí nápady viděla v katalogu firmy na podlahové krytiny, kde jednotlivé prvky interiéru byly na fotografiích jen jako doplňky záběrů na podlahy,“ usmívá se výtvarnice a hned dodává, že tady ještě není vše dotaženo do konečné podoby.
„Interiér musí působit vzdušně, světle a zároveň útulně a teple, s použitím hlavně přírodních a ekologických materiálů! Hrůzu ve mně vzbuzují narůstající kvanta výrobků a zbytečností z umělých hmot, která nás obklopují.“
Hlavní role oken
Hotova je kuchyň, kde se opravdu vaří. A taky hezky kouká do zahrady. Od jídelny a obývacího pokoje je oddělena širokým barovým pultem, u kterého se příjemně sedí. A třeba i kreslí. Důležitost denního světla v interiéru potvrzuje i velké střešní okno nad jídelním stolem. Roleta má elektrický pohon.
Ilustrátorka mnoha pohádek (i afrických) vpustila bytosti z říše fantazie i na stěnu v ložnici, kterou si sama vyzdobila malbou. Většinou bílou na stěnách tady vystřídaly odstíny šedé.
Do nového bytu v přízemí se vstupuje z centrální domovní chodby, která zůstala zachována, ale samotný vstup do domu je nový – na opačné straně, do ulice. Zklidnila se tak zahradní část. Byt má i vlastní přímé vstupy na zahradu z obývacího pokoje. Dům a hlavně přízemní byt byl pečlivě odizolován od vlhkosti a izolován tepelně.
Klid v nitru i venku
Stěna oddělující předsíň od nově vystavěného obývacího pokoje je vlastně původní obvodová zeď domu. O tolik se přízemí zvětšilo na úkor zahrady, která i tak poskytuje dostatek soukromí s travnatou plochou lemovanou vzrostlými stromy.
Zeleň vlastně „prorůstá“ do obýváku. Je to patrné na první pohled. Hned jak do interiéru, vyzařujícího klid, vkročíte.
„Na přírodě jsem závislá. Potřebujeme ji všichni a přitom si ji lidé ničí. Například tady na Hanspaulce se tak mohutně rekonstruují domy, až z přilehlých zahrad vznikne vždy jen jakýsi zoufalý záhonek.“
Paní Eva klid a pohodu nachází sama v sobě i díky józe, které se věnuje. „Pomocí vinyasa jógy objevuji své fyzické možnosti, o kterých jsem dříve ani netušila. Dodává mi to v životě jistotu. Také je to skvělý relax a zábava i doplněk k mým dalším sportovním aktivitám, jako je pilates, v zimě běžky a v létě jízda na kole v přírodě. Cesta voňavým lesem mě naplňuje štěstím! Cítím blízkost všudypřítomné, ukryté zvěře. Toto všechno mi dodává sílu i inspiraci k práci, kterou tak miluji.“