Hlavní obsah

Jak bydlí herečka a zpěvačka Jana Vaculíková

Právo, Zdeněk Smíšek

Herečka, zpěvačka (a také skladatelka, tanečnice a malířka) Jana Vaculíková pochází ze Bzence. Na jižní Moravu, odkud je i její manžel, se ráda vrací. Ale doma se už cítí ve vesnici s brdskými kopci za plotem a s drsnějším klimatem. „Když je tu bouřka, tak to opravdu stojí za to! Počasí se tu často mění.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Přízemní dům je příjemně posazený do rovného terénu. "Už je nám ale trochu líto, že půda není pochozí, takže zůstane nevyužita," říká Jana Vaculíková.

Článek

„Už to tu opravdu vnímám jako domov a nedovedla bych si ani představit, že bych se vrátila třeba do Prahy. Dojíždění například do divadla Kalich mi nevadí. Pravda, pořídili jsme si dvě auta s náhonem na všechna čtyři kola. Jsme tady šestým rokem. Je tu nádherně a naprosto mi to vyhovuje.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Garáž je dvojdomek se sousedy a její jižní strana si časem řekla o zasazení keře révy. Petr Fučík je z Mikulova, Jana Vaculíková z Bzence.

Nejenže bydlí nedaleko od Berounky i Berouna, ale ještě na kraji vesnice s podobnými domy ze tří stran (u sousedky – kamarádky a výtvarnice – natáčeli jeden ze dvou klipů doprovázející novou desku). Na té čtvrté straně by už mělo zůstat pole a volná příroda – malebný výhled! „Opravdu uklidňující i podnětné prostředí,“ pochvaluje si Jana.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Posezení před domem

Dny jako malované

„Rok a půl po narození dcerky, dnes pětileté, jsem se vrátila do divadla Kalich a asi tři roky intenzivně hrála v několika titulech. Až se změnou dramaturgie divadla jsem se začala více věnovat činohře a asi přišla i ta pravá chvíle na vydání desky s mými písničkami.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Jana Vaculíková říká: Návraty. Název byl nakonec jasný, celé je to pro mne návrat k muzice. Poté, co jsem patnáct let prezentovala jako herečka představy jiných, jsou toto (většinou) moje texty i vzpomínky.

Přátelé se tak dlouho ptali, kdy nahraji písničky, které jsem si tady hrávala na kytaru, až mě k tomu vyhecoval i manžel. Tak teď ještě to malování,“ ohlíží se i plánuje jedním dechem absolventka brněnské JAMU i pedagogické fakulty – obor výtvarná výchova a bohemistika.

„Malování je ještě jeden z koníčků, který jsem si až tak nenaplnila, ale jak jsem se tady dostala i s rodinou do pohody, už jsem si splnila nejedno přání a teď si užívám i určitého zklidnění. Už mi to před časem s pracovním vytížením přišlo vše dost uhoněné. Zpomalila jsem tedy a přitom přišla na to, že v zažívaném klidu se mi hezky skládá muzika. Dělám si, co mě baví, tak jak to čas přináší. A právě zdejší klid uprostřed přírody mě inspiruje k tvorbě.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Tři okna vedle sebe tvoří příjemný a jednoduchý architektonický prvek, rozbíjejí plochu obvodové stěny a z interiéru umožňují velkorysý výhled.

Návraty k hudbě i ke kořenům

Deska Návraty je tedy na světě, a jak Jana říká – kdy jindy, když ne teď. Později se možná už k nahrávání hned tak nedostane. Své všestrannosti využila i při natáčení klipu, ve kterém tančí.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Jídelní stůl je připraven i na početnější návštěvy.

„Jako malá jsem dělala sportovní gymnastiku a skoky na trampolíně. I dnes se ráda pohybuji a sedět na sedačce u televize bych nevydržela. Dcera Anička mi nedá moc zahálet. A manžel je také nesmírně aktivní, ten nás nenechá válet ani na dovolené. Tady je jeho zálibou zahrada. Od té okrasné až po užitkovou. Pěstuje rajčata, jahody, bylinky… Je advokát, takže je to pro něho velká relaxace. Z dětství byl zvyklý doma pomáhat na vinohradu, tady si spíš při péči o zahradu užívá té estetické stránky. Znáte to: muž má zasadit strom, postavit dům… Tak uvidíme,“ usmívá se Jana trošku tajemně, jako by skrývala nějaké tajemství.

Zvětšování mezi stěnami

Zkušenost s obýváním příjemného přízemního domu dovedla zatím tříčlennou rodinku k poznání, že ve stavení chybí úložný prostor.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Francouzské dveře z terasy vedou do obývací části přízemí. Nad televizí je jeden z obrazů vytvořených paní domu.

„Chtěli jsme velký obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou, nezarovnaný skříněmi. Samostatná šatna se nám tehdy zdála jako ideální a perspektivní řešení – dnes je přeplněná. A také jsme byli první roky spokojeni. Ale zrovna touto dobou už s architektem probíráme, jak to tu uzpůsobit současným i budoucím potřebám, a jsme před poměrně velkou rekonstrukcí interiéru,“ dodává naše hostitelka.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Jeden kout pozemku je dětský.

„Zahrada je tu prostorná, přes tisíc metrů čtverečních a takto nám vyhovuje – možná to chce ještě malé jezírko pro pejska, aby nám nezáviděl bazén. Ovšem přízemí dispoziční změny čekají. Dokonce uvažujeme i o tom, že bychom vedle domu přistavěli dřevěnou saunu, do které by se vstupovalo přímo z koupelny novými dveřmi. Takže jestli k nám zase jednou přijedete, bude tu možná zase něco jinak, a budete kdykoliv vítáni.“

Foto: Václav Jirsa, Právo

Druhý kout je vyhrazen zeleninové zahrádce.

Výběr článků

Načítám