Článek
Ocitli jsme se v suterénu činžáku u stanice metra Hradčanská, a tak trochu si připadali jako v kajutě ponorky nebo prostě v podpalubí lodě. Trubky odpadů pod stropem a místo oken jen světlíky.
Podpalubí činžáku na Hradčanské nechybí kouzlo s romantikou dálek.
.: Podpalubí činžáku na Hradčanské nechybí kouzlo s romantikou dálek.
„Trávím tu většinu dne a často tu i spávám. Alespoň mě tu neruší vnější prostředí a nejlépe se tu pracuje,“ konstatuje autor několika ceněných filmových dokumentů a knih. I o pověstném bílém žralokovi.
„Rád sem vodím návštěvy - kolegy a i vědecké kapacity ze zahraničí, protože i pro ně to tu má jedinečnou atmosféru. Luxusní dům je neosloví, ten mají doma taky, ale tady je to baví. Taky to více odpovídá mému bohémskému životu,“ dodává náš hostitel po desetileté zkušenosti s bydlením na Floridě i jinde. Třeba na moři.
"Pud sebezáchovy mám zakrnělý a to je špatně. dobře je, že to neřeším. ve vodě je mi dobře a žraloci jsou prima. Nejhorší je čekání na ně," tvrdí Lichtag. za tuto fotografii - skoro poslední záběr - obdržel Steve v New Yorku titul fotka roku.
.: "Pud sebezáchovy mám zakrnělý, a to je špatně. Dobře je, že to neřeším. Ve vodě je mi dobře a žraloci jsou prima. Nejhorší je čekání na ně," tvrdí Lichtag. Za tuto fotografii - skoro poslední záběr - obdržel Steve v New Yorku titul fotka roku.
Brzy se zase vrátí do Indonésie pokračovat v natáčení - zřejmě celovečerního - filmu o domorodcích, posledních lovcích vorvaňů pouhými harpunami z bambusu s kovovým hrotem (z malých lodí skáčou na hřbet velryby, aby do ní zapíchli harpunu…).
Obrázky z dálky i blízka
Zázemí původem vystudovaného herce zdobí i hodně obrazů. Nepřehlédnutelné jsou ty z pralesů od akademického malíře Antonína Stojáka. „Je to můj kamarád, který se před časem trochu zbláznil a odjel malovat do džungle, takže to má všechno krásně zelené. Také žil půl roku v jeskyni nad mořem, kterou si našel na Korsice, protože se rozhodl žít ekologicky.
Maloval i tam a obrazy rozmisťoval na skálu, takže je viděli rybáři z loděk.“ S artefakty připomínajícími moře kontrastují i další - staré obrazy středoevropských krajinek. „Mám rád obrázky. Evokují představy a krajinky zvlášť. Mám rád, když má obraz příběh - třeba o autorovi. Také je dobré mít kolem sebe pozitivní věci.“
Mořský svět doplňují obrazy z džungle od akademického malíře Stojáka. hlídá je osvědčená členka týmu (vlevo). Originální hroty domorodých harpun zakrývají hodiny umístěné do lodního okénka (vpravo).
Mořský svět doplňují obrazy z džungle od akademického malíře Stojáka. Hlídá je osvědčená členka týmu (vlevo). Originální hroty domorodých harpun zakrývají hodiny umístěné do lodního okénka (vpravo).
Mezi nepřehlédnutelnými předměty (zde i potápěčské helmy) je také akvárium s utopenými fotoaparáty. „Připomínají noční můru všech, kteří fotí pod vodou a představují si, jak vyplavou nahoru a uvidí v boxu malou kapičku, takže ho chtějí rychle otevřít a v tu chvíli, přestože šlo naopak jen o poslední bublinku vzduchu, foťák utopí. V akvárku jsou takové aparáty od mé účetní, která se pro focení pod vodou také nadchla.“
Většina vystavených předmětů vzbuzuje vzpomínky na konkrétní zážitky jejich majitele. Některé zážitky byly málem poslední. „Taky se tu potřebuji kvůli práci trochu izolovat od okolního světa a modrého nebe si užiju na cestách.“
Indonéští lovci ho změnili
„Práce na filmu se skládá z toho, že někde v tramtárii točím, a pak následuje ta méně příjemná část stříhání a dalšího zpracování natočeného materiálu... A to děláme právě tady a teď. Ve vedlejší místnosti máme docela slušně vybavené studio.
Moderní design pohodlného sezení u stolu kontrastuje s "muzejní expozicí" převládající v celém interiéru.
.: Moderní design pohodlného sezení u stolu kontrastuje s "muzejní expozicí" převládající v celém interiéru.
„V Indonésii existuje vesnice Lamalera (u Timoru), kde žijí vzpomínaní a jediní harpunáři. Když jsme tam byli poprvé, tak je peníze nezajímaly. Dneska už také natahují ruku a už někdo přišel na to, že jim může prodávat pivo... Jejich filozofie a způsob života jsou zajímavé samy o sobě i bez onoho lovu. Určitě je to inspirace i pro nás, a tak ovlivněn se sem vracím. Od té doby, co tam jezdím, jsem se sám zásadně změnil. A to jsem, myslím, nebyl nijak rozmazlený a prošel jsem už různá místa. Nejsem úplný dobrodruh, mám rád spíš moře a lodě než prosekávání se s mačetou pralesem.“ (V době vydání tohoto rozhovoru už je náš hostitel na opuštěných místech v Guineji, pozn. aut.)
Návrat do civilizačního blázince
„Když se vrátím, tak si říkávám: potřebujeme tohle všechno, čím jsme obklopeni? Nepotřebujeme. Koneckonců - máme tady krizi a ta je výsledkem našeho rozcapení. Každý rok nové auto, nové modely všeho. Přijedete do Lamalery a vážíte si pitné vody i té na umytí. Bohužel už i oni jsou infikováni naší přítomností a rozmáhajícím se turismem. Přesto je pak návrat návratem do úplného blázince plného faktur a nefungujících blinkrů u aut.“
Synové jako kotva
„I když mám nahoře Svatou Bábu, a ta mě hlídá - co se má stát, to se stane - nejsem úplně neodpovědný. Hlavně kvůli dětem. Cítím k nim zodpovědnost a potřebu být jim poblíž a neztratit s nimi kontakt. Naštěstí jsem ten tatínek, který svoje děcka fakt miluje a jsou pro můj život zásadně důležitý."
Akvárium s rybičkami a utopenými fotoaparáty je trochu žertem a trochu mementem.
.: Akvárium s rybičkami a utopenými fotoaparáty je trochu žertem a trochu mementem.
"Udělal jsem z nich obou potápěče -preventivně. Byli se mnou i na lodi. Ale dvaadvacetiletý Tomáš je po mamce muzikant (skupina Air Fare - loni objev roku, letos skladba roku) a já mu to přeju a budu ho podporovat, dokud budu dejchat. V jeho oboru to také není jednoduché. A co čtrnáctiletý Míša, to ještě uvidíme - zájmů má hodně. Zatím prokazuje cit pro vizuální věci. Samozřejmě pro sebe samého mám pud sebezáchovy trošku posunutý někam jinam, ale v zásadě si myslím, že jsem docela zodpovědnej,“ připouští Steve.
Neodříká se ani nemovitostí a kořeny si pojistil koupí a rekonstrukcí domu v Ďáblicích.
„Prošel jsem hodně domovů. V Americe to bylo opravdu o teple. Bylo to tam krásné, blízko moře a taky se dalo chodit naboso. Ale už i Florida se zastavěla téměř na každém metru, takže se z toho stal přeplácaný Ráj na Zemi, který pro mne ztratil kouzlo.“
Domáckou atmosféru dotváří i starožitný nábytek.
.: Domáckou atmosféru dotváří i starožitný nábytek.
Důvod k návratu z emigrace byl pro našeho hostitele jasný a jednoduchý. „My, co jsme zůstali tak trochu srdcaři a pupeční šňůru úplně neukousli, jsme se vrátili. Navíc mým řemeslem je jazyk. Tady můžu normálně mluvit, potkávat se s kamarády z mládí... Mám tu vše, co potřebuji. Včetně zdroje inspirace. Můžu si dovolit mít tu i tuhle tvořírnu. Jsem v Praze a za hodinu na Moravě. A hlavně tu mám dva syny. Kořeny neoblafnete.“
Hvězda a přimhouřené oči
„Postavit dneska dům není těžké. Namalujete ho a on vám ho někdo postaví. Vyrobit film je opravdu těžší. Já jsem koupil ruinu, ale na úžasném místě! Vždy je to o místě. Tohle je v Ďáblicích kousek od hvězdárny a parku. Moc lidí přede mnou to nechtělo, protože to bylo ošklivý. Já jsem přimhouřil oči a viděl úžasný místo.“
Součástí "tvořírny" je i pohodlné pod moderními i starými obrazy. Tady Steve Loveček Lichtag píše i knihy.
.: Součástí "tvořírny" je i pohodlné pod moderními i starými obrazy. Tady Steve Loveček Lichtag píše i knihy.
Práce na zařízení domu je hotova, ale Steve si stále umí představit, že by takříkajíc lovil i v jiných vodách. „Určitě by se mi líbilo mít velké stavení. Jsem staromil, což kolem nás vidíte, a líbil by se mi nějaký statek. Ale v Praze ho nenajdu a zatím si neumím představit, že bych byl někde daleko od ní. A od kluků, kteří zatím jdou ve stopách svého tatínka - dělají to, co je baví.“
