Článek
K zařízení a vybavení jednopokojového bytu s kuchyní ovšem nepatří počítač. Ten prý knihomol už používat nezačne.
Příjemný byt podruhé šťastně rozvedeného muže („A už na tom nic nehodlám měnit.“) je korunován prostornou terasou vedoucí ze dvou stran kolem bytu! Hluk Radlické ulice se zde stává jen doléhajícím šumem a výhled na zalesněný protisvah je na Prahu nebývalý.
„Ano jsem tu spokojený. I s hospodou na protějším rohu v dohledu. Na rohu zábradlí terasy mám už dlouho lucernu (pravda, její původní místo bylo na pohřebním voze) a často ji večer rozsvěcuji. Až mi nedávno kamarád ze vzpomínané hospody vyčinil, že jednou neviděl její světlo, takže se neorientoval a musel místo cesty domů pokračovat do nedalekého nonstopu,“ vzpomíná písmák, který sám v oné hospůdce usedává na místo - jako v další pracovně, kde sedával prezident Antonín Novotný, který bydlel za rohem.
„A sem chodil na mariáš a sbližovat se s dělnickým národem.“
Setkání a vzpomínky
Většina předmětů zdobících i druhou místnost - ložnici, knihovnu i pracovnu se šachovým stolkem - jsou dárky nebo suvenýry tvořící pestrou škálu, včetně zarámovaných fotografií Vráti s herci, spisovateli, básníky, lékaři…
V okénku do světlíku by vás mohla zaskočit visící ruka a hned v předsíni a pod stropem zavěšená - dárcem pečlivě vyrobená - replika středověkého pásu cudnosti. Ovšem mužského! Každá návštěva tak hned může odtušit, co ho při návštěvě známého literárního znalce a recesisty ještě může čekat.
A návštěvy mívá Vráťa Ebr často. Nebývají to jen jeho spolupracovníci na vydávaných publikacích, ale i přátelé umělci. Nad krabicí fotografií známých lidí z různých křtů a autogramiád člověka ani nepřekvapí, že náš hostitel právě mimo jiné žije přípravami další velké, až největší autogramiády plánované na sobotu 26. listopadu v Národním pedagogickém muzeu s knihovnou J. A. Komenského.
A protože bude mít autogramiáda tentokrát podtitul Největší setkání potomků, partnerů a příbuzných slavných, je už teď třeba oslovovat účastníky. Na celodenní akci s několika moderátory tak bude připomenuto na sedmdesát významných osobností. V čase dovolených obzvlášť komplikované organizování.
Ostatně tu si dopřává i hravý romantik, který nám přiznal další svoji životní lásku - stanování na samotě a na břehu Vltavy u Častoboře.
Návraty k Vltavě
„Nádherný kraj u Sedlčan - proti proudu od Slapské přehrady. Přírodní rezervace se samými lesy. Já tam mám místním úřadem odsouhlasené místo k táboření - jako honorář za to, že k nim jezdím dělat besedy do jejich slavné sedlčanské knihovny. Autem se tam dojet nedá. A ani tam tam nerybařím, jen stanuji a přehrabuji se v krabicích s rukopisy.
Občas za mnou dojde starosta s pár lidmi. Jedinou chybu dělá, že přinese nějakou tu lahvinku vína. Povídáme do rána a pak je na co vzpomínat. Jinak jsem tam úplně tichý. Řeku širokou tři sta metrů a dvacet metrů hlubokou mám hned u stanu.
Za zátokou jsou dva tábory a do jednoho můžu chodit každý den na obědy. Také tam mám přes rok uložené věci, které mi vždy pomohou převézt na pramičce - stan, stoleček, psací stroj, balíky knih. Nic mi tam nechybí a jinak mám na stromě pověšenou šišku salámu a kus sýra. Už se mi blběji zdolávají kopce, ale i letos tam vydržím několik týdnů.“
Na kouzelné místo u Častoboře poprvé Vráťu přivedli rodiče, když mu bylo pět let. Psal se rok 1947.
„Táta byl chemik a sám si ušil a hlavně naimpregnoval stan. Byl jsem z toho nadšený už jako dítě. Jezdil jsem tam, ke staré řece - ještě před zatopením. Dnes je to opravdu i nostalgie. Prý tam chtějí koupit pozemek Holanďani a postavit hotel i s přístavem. Ale to už tam jezdit nebudu.“
Plány v klidu a míru
Mezi knihami v bytě má na polici náš hostitel připravenu i vlastní urnu se jménem a datem úmrtí 29. února 2615. „Nejenže se návštěvy občas diví, jakže dlouho jsem si to tu naplánoval a jak se nešetřím, ale navíc mi kamarád a chodící encyklopedie Jiří Grygar, který mi - jak to viděl - z hlavy řekl, že v tom roce není přestupný rok. Takže tu budu asi věčně,“ směje se při vzpomínce na setkání s populárním astrofyzikem.
„K bydlení potřebuju vedle postele a kuchyňky opravdu jen knihovnu a prostor, kde by mohl místo mě někdo sedět u počítače, a pak ještě telefonistku, protože je někdy toho organizování na mě opravdu hodně.
Jsem rád, že úspěšně skončila rekonstrukce celého domu. I když jsem v podnájmu, tak bych tu rád nějaký čas ještě vydržel. Je tu nový výtah i koupelna. A starost o takovýto malý byt zatím zvládám sám. Jsem tady už pět let v klidu a míru. Občas mi sem chodí s něčím pomoci syn Michal s vnukem Tomášem. A naštěstí mám k dispozici ještě jednu pronajatou místnost na Letné. A ta je opravdu plná knih, které by se sem už nevešly.“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.