Článek
„Hledal jsem bydlení v Holešovicích, kde bychom rádi jednou měli i kancelář, už někdy před šesti lety a náhodou objevil tento developerský projekt. To byla ještě doba, kdy si lidi kupovali byty a domy jenom na papíře a až za pár let se stěhovali.
Architekt Pavel Horák
Je zvláštní, že ještě za studentských let jsme tady - ve vybydlené fabrice - měli se spolužáky večírek a já jsem si během něho říkal, jak se budou mít lidi, kteří v těchto místech budou jednou bydlet. Pak, když jsem uviděl inzerát, tak mě nejprve napadlo, že to bude bydlení asi pro nějakou smetánku, ale je to tu finančně příznivé,“ konstatuje spolumajitel architektonické kanceláře a realizační firmy Prodesi/Domesi.
Bydliště i pracoviště: střední Evropa
S manželkou Anjou - Němkou - se Pavel poprvé potkal na ulici v Paříži. Ona pocházela z Hamburku, nyní pracuje jako právnička v Drážďanech. On - rodilý Pražák - věděl, že nyní potřebují jednoduchý a funkční byt.
Fotku opřenou o zeď si manželé pořídili sami během dovolené v kanadském národním parku.
„Na víkendy býváme jinde a já jsem také často mimo byt. Nebo to tu naopak mám i jako kancelář. Je to tedy pro mne spíše takový hotelový pokoj.“ Budoucnost je velká otázka a jak prakticky a s úsměvem autor nejednoho projektu na bydlení dodává: „Myslím, že rozhodne ta chvíle, kdy nás okolnosti donutí vybrat řešení. I ve firmě už máme poptávky nejen z Čech a se ženou vnímáme střední Evropu opravdu jako jeden stát, a je to pro nás otevřená hra.“
Kuchyň je součástí větší místnosti.
Poslední dobou s kolegou Václavem Zahradníčkem zaměstnávají ve studiu Prodesi/Domesi přes deset lidí a poskytují klientům kompletní stavební servis. „Specializujeme se na dřevostavby. Možná i proto nás krize nepostihla tolik, jako kolegy věnující se velkým projektům. Jak říkávám, my stavíme buď pro mladé, nebo mladé duchem. Zní to jako slogan, ale je to tak. Už jsme nejednou realizovali i domek pro mladé a vedle druhý pro jejich rodiče jako výminek.
Postavili jsme i domy s rovnou či šikmou střechou, ale mnoho míst je dáno regulativy a v každém prostředí se snažíme stavět čistě a nebýt exhibicionisty za každou cenu, to by bylo špatně. Vždy je důležité, kde a pro koho stavíme.“
Takový kompletní typizovaný dům, připravený k nastěhování, může stát už od dvou tří miliónů. Autorský projekt pak zhruba o milión výše.
Svatební a poznávací cesta
Severské země - Skandinávie - jsou pro architekta Pavla Horáka i kolegy z kanceláře silným inspiračním zdrojem. V Norsku byli už před lety na konferenci o dřevostavbách. A kde že byl kosmopolitní manželský pár na svatební cestě? Ve Švédsku!
Jídelní stůl se snadno promění v kancelářský.
„I když se snažím při společných chvílích se ženou nemyslet moc na svoji práci, tak mi povolila uzdu a zajeli jsme se podívat i do jednoho regionu, kde vyrábějí dřevěný nábytek. Velká romantika!“ usmívá se novomanžel.
„Je pravda, že jsme oba většinou v pohybu a já tu mám vlastně pořád připravený kufr. Naše dovolená, to je ježdění po Evropě, výjimečně i po jiných kontinentech. A s tak zvaným postižením architekta jsem se už snad narodil. Nevím, jak se mi to stalo, v rodině nikdo takový není, ale já jsem opravdu už v pěti letech chtěl být architektem (tehdy možná spíše stavitelem). Na zahradě jsem k sobě lepil staré cihly a vůbec jsem netušil, že mi to zůstane.“
„Pravda, nevěděl jsem ani to, že se budu zajímat hlavně o dřevostavby. Dnes by se nám líbilo postavit i velkou stavbu. Třeba školu, administrativní budovu… V Rakousku a Německu už je to běžné.“
Bůček a dřevostavba
O kvalitách pasivních a nízkoenergetických domů se všeobecně ví, nicméně každý je může vnímat jinak.
„My jsme jako firma dokonce postavili vzorový dům, který si můžete půjčit a bydlet v něm přes víkend nebo týden. Pak se rozhodnete podle sebe. To je náš argument a nemáme potřebu někomu říkat, že v tom a tom je ta výhoda. Nedávno jsem si sám pro sebe sepsal body, proč dřevostavbu. Protože už to pro sebe jinak nemám potřebu řešit, chvíli mi to trvalo, ale dal jsem dohromady deset důvodů.“
Ložnice je druhá, menší místnost. Je v ní ještě prostor na plánovanou a vestavěnou šatnu.
„Také je pravda, že nás vyhledávají lidi, kteří se už pro dřevostavbu rozhodli. Ale chcete-li slyšet jeden můj argument, tak je jím vnitřní klima. Prostředí bydlení přirovnávám k volbě mezi lehkým a těžkým jídlem. Když si dáte bůček, můžete si pochutnat, ale je vám po něm těžko. Když si dáte něco lehčího, tak si také pochutnáte, ale budete se potom cítit lépe.“
Světlo v bytě
A jak pan architekt volil zařízení vlastního interiéru? „Nábytek je tu poskládaný z toho, co jsem postupně a po letech posbíral po světě. Pod televizí je stolek, který chtěli rodiče vyhodit z chalupy. Má otočnou desku a myslím, že se tu hezky doplňuje s dalšími předměty.“
Předsíň má příjemný čtvercový tvar a panu architektovi nevadí, že lustr musí obcházet.
Pavel Horák do svého bytu „vstoupil“ před čtyřmi lety a ve chvíli, kdy se dům ještě stavěl. Mohl si vybrat podle svého vkusu podlahy, obklady v koupelně a třeba i zárubně a kliky ke dveřím.
„Pomalu jsme tu už zabydlení, svítidla jsou na svých místech a některé věci je třeba už opravit,“ konstatuje architekt Horák. Pod svícnem tedy nemusí být vždy tma!
