Jak bydlí Ája Agnerová ve starším panelovém domě

V posledním patře staršího panelového domu v pražských Čimicích je čtyřčlenné rodince natolik dobře, že už se těší, jak se z podnájemníků stanou majiteli bytu v domě patřícím družstvu vlastníků.

„Do bytu jsme se – k naší spokojenosti – nastěhovali, když už v něm byly hotové stavební úpravy a byl celkově zmodernizovaný. Od podlah po okna, nové dveře i koupelna a hlavně s odstraněnou stěnou mezi kuchyní a obývacím pokojem. Mám ten propojený prostor ráda, protože mě těší vařit návštěvám a být s nimi pohromadě,“ vypočítává klady paní Ája a dodává další: blízkost školky, obchodů, ale i rybníčku v nedalekém parku, kam chodívají s dětmi krmit kachny.

Připomíná jí to i dětství v Sadské u Prahy, kde to bylo vlastně podobné. Včetně bydlení v paneláku. Ale dnes to mají patnáct minut do centra metropole!

Pravidelná páteční relace na Streamu.cz má už tolik diváků, že netrvalo dlouho a Ája Agnerová vydala i pestrou knihu Vychytávky – jde o výběr tipů a nápadů, jak vylepšit svůj domov, balkón, zahradu, jak si vytvořit dekorace, dárky, tematickou výzdobu apod.

„Nedávno mi Ježíšek splnil přání a dostala jsem šicí stroj, který jsem si do té doby půjčovala. Tak jsem se hned pustila do šití nových potahů a polštářů. Změny, to je moje! Sama nevydržím dlouho v klidu a na jednom místě. Manžel si už myslí, že nábytek stěhujeme zbytečně často. Ale jinak máme stejný pohled na věc i vkus, shodneme se i při výběru barev. Malovali jsme si tady sami.“

David je kameraman, a tak má cit nejen pro prostor, ale i světlo včetně umělého, které v bytě také hraje nepřehlédnutelnou roli a dotváří příjemnou atmosféru.

„Rád fotografuji, ale to se snažím udržet jako koníček,“ dodává a jeho slova dokládají i bytové doplňky – aparáty jako artefakty v poličkách i černobílé fotky mimina – dnes šestileté dcery Lilien.

Souhru sympatického páru dokládá i vzpomínaná – zatím jediná – kniha, ke které David pořizoval ilustrativní i žánrové snímky (na chatě u přátel).

A během naší návštěvy mu nedělalo problém ani přebalení právě ročního synka Marvina. Tak jsou sehraní!

Celý interiér zmodernizovaného a prakticky zařízeného bytu působí jako bydlení v rodinném domku. Příjemný pocit umocňuje výhled z oken i fakt, že jsou v posledním, tichém patře.

Z jedné strany třípokojového bytu vidí původní čimickou, vlastně venkovskou, zástavbu v zeleni a z druhé strany nový bytový dům. Při posezení v křesle nic neruší výhled na volné nebe přes korunu stromu. Takže i lodžie je v létě dalším příjemným prostorem.

„Přistěhovali jsme se sem z malinkého bytu, kde už jsme byli tři. Takže jsme po dlouhém hledání vděčni, že nám majitel bytu takto vyšel vstříc. Teď už jsme ve fázi, kdy jsme tady zařízeni a už si hraji jenom s doplňky a těšíme se, až doladíme i balkón a budeme tu ve svém.

Už proto, že po splacení hypotéky budeme mít co nechat dětem, ale to je opravdu vzdálená budoucnost. Ta bližší možná bude o tom, že budeme mít třetí dítě, a to už bychom se sem až tak nevešli.

Bydlení v domku se zahradou za Prahou bychom si jednou uměli představit, ale teď jsme tady opravdu rádi a spokojení. Taky si umíme představit, že si na důchod koupíme karavan a budeme jezdit po světě – jako němečtí důchodci. Ale to je asi opravdu jen sen,“ usmívá se Ája a ještě dodává, jak bylo legrační i milé, když manžel poprvé vstoupil do tohoto bytu a za chvíli si uvědomil, že je to vlastně stejný, jen zrcadlově obrácený, byt jako ten, ve kterém vyrůstal. Náhody neexistují, chce se dodat.

„Máme tady kolem sebe přírodu a je kam chodit i na procházky. Kousek to máme i na bohnické hřiště, kam Lilinka chodí na softballovou přípravku týmu Joudrs. Navíc tam děti trénuje manžel. Prostě paráda!“