Článek
Možná překvapivě zase tolik květin po bytě v době naší návštěvy nebylo. „Míváme to tu různě. Ale například dneska ráno jsem byl v lese sbírat, šetrně, mech,“ usmívá se milovník Vinohrad i přírody.
Příjemná energie
„S dispozicí bytu jsme vůbec nehýbali. Takzvaně. Jen je tu téměř všechno nové – omítky, elektroinstalace. Původní, ale přebroušené, jsou parkety. Rekonstrukce nám tu dělal k naší spokojenosti kamarád mající stavební firmu. Jak to tak bývá, i tady zůstávají drobné nedodělky, jako třeba uvolněná lišta na podlaze. Vadí mi to, ale nějak s tím nejde zatím moc dělat. Hlavně, že tady sám cítím příjemnou energii."
Majitel květinového ateliéru Pavel Hruška
"Příjemně se lidi cítí i u mě v ateliéru ve Štěpánské ulici, kde jsem si to také zařizoval sám a je to tak říkajíc o mně. Alespoň návštěvy to tak říkají. Je nám tady dobře. Třeba i díky obrazu, který maloval přítel František Stodola – je to takový pohled do hlubiny, ale přímo cítím, jak tam rotuje energie. Při malování prý na nic nemyslel a šlo mu to samo.“
Nalezená parketa
Pavel Hruška je rád, že se mu podařilo najít vlastní bydlení právě na Vinohradech, které se mu vždy líbily. „Jsem tu od té doby, kdy jsem přišel do Prahy z Hradce Králové. Pocházím z Nechanic, ale moje teta bydlela tady nedaleko v Bělehradské ulici a návštěvy u ní jsem miloval. Ještě si dovedu představit, že bychom jednou bydleli v centru, v domě s výtahem a v bytě s terasou.“
Parkety umocňují „zámeckou“ atmosféru dvou největších místností. V předsíni a kuchyni je na podlaze kvalitní linoleum, těžko rozeznatelné od dřevěné podlahy.
Své první designové studio, kde se věnoval tvorbě interiéru, architektuře, návrhu barev, si Pavel založil v Pardubicích. „Pak už mi to nedalo, také jsem překopal celý dosavadní život (včetně rozchodu s partnerkou) a odešel do Prahy. Jsem rád, že jsem tady, jezdit na venkov jsem ale nepřestal. Mám rád les, přírodu. V Nechanicích máme chalupu, kde makáme na přípravě dřeva, sekáme trávu, pěstujeme zeleninu…“
Vysoké stropy mají své kouzlo, přesto je opticky snižuje bordura na zdi. Obraz vpravo maloval partner našeho hostitele.
Nepochybně odborně, protože Pavel Hruška vystudoval zahradnickou školu. Maturoval v roce 1984 a od té doby pracuje „na své firmě“.
Komnata zařízená jako ložnice je čistě v historizujícím stylu.
„Podnikám hned od devadesátého roku. Předtím jsem dělal, po dvouleté vojně, v zahradnictvích a technických službách. Okopával jsem záhonky a z podřepu sledoval i namyšlené kolemjdoucí, zjevně si říkající, co jsem to zač. Určitě nevěděli, jak je zahradnická škola náročná a co vše se tam učí. Měli jsme devět maturitních předmětů a dodnes jsem rád, že mám při své práci z čeho těžit.“
Květiny a design
Pavel Hruška je možná první, kdo u nás použil slovní spojení design květin. „Florista je aranžér květin, úplně správně – člověk zabývající se určitým uskupením botaniky, rostlin. Floristika je dnes moderní obor na vysoké úrovni s množstvím materiálů. Dříve jsme měli k dispozici jen tulipány a karafiáty, gerbery a asparágus.“
Dřevěná dvířka ve skříňce nahradila ozdobná mřížka ladící s osvětlovacími tělesy.
V přírodě se Pavel Hruška rád odreaguje, a i když mu v ateliéru květiny dodávají pozitivní energii, přiznává, že bývá někdy unaven. „Pokud jste majitelem obchodu, ateliéru a musíte uživit nejen sebe a zajistit veškerý chod, je to kolikrát stres. I v našem oboru se potýkáme s tím, že nás válcují supermarkety, kde prodávají svazek růží v ceně, za kterou my je ani nenakoupíme."
V kuchyni – jídelně nechybí poctivý dřevěný stůl, ale jinak dominují i moderní prvky potvrzující invenci i zručnost majitelů.
"Někdy jsem z toho všeho hodně unavený, ale pořád mě tvorba, o kterou zájem je, nabíjí a těší. Kytky mi dodávají novou sílu. Vše jsem si musel vždy prošlapat sám a o to více si úspěchu vážím. I proto dnes můžu předávat zkušenosti i studentům a připomínám jim, že nemohou být hned třeba tam, kde jsem dnes já. Každý si musí projít svojí cestou a zkušenosti jsou mnohdy nepřenosné.“
Pestrá praxe a příroda
Ke své praxi si započítává i tři roky, kdy hrál divadlo a chodil na rétoriku. Rád i zpívá. „Baví mě i moderovat a pomohlo mi to třeba i při natáčení pořadů v televizi. Pestrost mě baví.“
Také koupelna je tu místem pro hravé a nápadité zabydlení.
Čím je Pavel Hruška starší, tím více vnímá spojení s přírodou, které si váží. „Ale také víc myslím na sebe. Ještě donedávna jsem si říkal: Hlavně ať mají radost ostatní a já to už nějak zvládnu. Přeji jiným i nadále, ale začínám víc poslouchat svoji intuici. Týká se to třeba i zařízení bytu. Nakonec se ukazuje, že když jsem já v pohodě, a mohu tak předávat pozitivní energii, jsou nakonec v pohodě i ti kolem mne. Možná jsem naivní, ale zdá se mi lepší, když se k sobě chovají lidi slušně a s úsměvem. Ale také už vím, že jsme – málo platné – lidi soutěživí a pořád se pereme.“
