Článek
Dispoziční řazení místností u staveb architekta Žáka s rozdělením domu na dvě samostatné a oddělené bytové jednotky s vlastním vstupem a vybaveností, stejně jako konečná nautická podoba architektury připomínající prvky z lodního průmyslu, jsou jistými základy české cesty ke stylu modernismu. Taková architektura patří k tomu nejlepšímu, co ve 20. století bezpochyby máme.
Karel Babka, vrchní magistrátní ředitel, požádal v roce 1938 Ladislava Žáka o vypracování plánů vily v Neherovské ulici, v blízkosti usedlosti Špitálka.
Žák navrhl podle Babkova zadání asymetrickou dvojvilu s jedinečným výhledem na město a se zvláštními vstupy do větší části pro Karla Babku s manželkou a pro Lídu Baarovou, jejich dceru, do části menší. Z vnějšku je toto řešení prakticky nepostřehnutelné. Jen v plánech se objevily dvě identické koupelny vedle sebe.
Dům má hodně jednoduchou dispozici s podélným umístěním jednotlivých, menších místností, pouze obývací pokoj rodičů Babkových měl okolo 30 m².
Vila byla postavena za krátkou dobu, její výstavba trvala necelý rok, dostavěna byla v roce 1938. Charakteristické řešení vily, výrazně horizontální s průběžnými okny, má předsazené terasy. Jedna z nich, nacházející se na střeše, tvoří s původně navrhovanou zimní zahradou, dnes pracovnou, jakoby opravdovou palubu zaoceánského parníku včetně všech venkovních klempířských detailů.
Nautický charakter autor podpořil užitím kruhových oken na celé severní – přístupové fasádě, která se v takovéto minimální podobě objevuje prakticky ve všech jeho realizacích.
Dědicové pražského primátora Černého, který vilu od Babkových koupil, ji prodali novému majiteli s velkým zaujetím pro tuto architekturu. Ten přizval ke spolupráci na rekonstrukci domu architekta Ladislava Lábuse, jenž vypracoval návrh celkové rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2008. Citlivá ruka architekta tak pomohla předat významné dílo moderní architektury jako důležité svědectví dalším generacím.
Zdroj: Publikace Slavné pražské vily, Petr Urlich