Článek
Paní Jarmila by mohla být v rámci poetiky příběhu kastelánkou, ale víme, že je provozní vedoucí tamního hotelu. Ale je i nadšenou fotografkou (vzpomínky na dětství evokují i časy, kdy si sama vyvolávala fotografie v domácí černé komoře). Dnes často chodívá po areálu i v jeho okolí s digitálním fotoaparátem a snímky z jejího archívu se dostaly i na oficiální pohlednice z Hrubé Skály.
„Nejraději tu mám úžasná jara – čerstvá zeleň buků a borovic je nádherná kombinace! Jako dítě jsem tu prožívala tolik času, že mi ani nepřišlo, že jsme na nějakém zvláštním místě. V roce 1961 mi byly čtyři roky a otec tu byl správcem. Ale vždy se mi tu líbilo, a na tom se nic nezměnilo. Stačí zvednout hlavu a vnímat okolní přírodu. V každém ročním období! Pořád se kochám.“
Od rekreace po konference
Do práce to má z nedaleké obce Rovensko pod Troskami autem sedm minut. „Přivdala jsem se do rodinného baráku na vršku, ke kterému patřilo i větší hospodářství – pole, ovce, kráva, krůty, kachny. Seno se sušilo od května do září, dnes máme už jenom králíky, prase… Nedovedu si představit, že bych se po práci tady starala ještě o zvířata,“ usmívá se paní Jarmila a zve nás do další ze zámeckých komnat, ne vždy přístupných veřejnosti.
„Po mateřské jsem se sem vrátila a jsem tu už sedmnáctý rok.“
Srovnávání dob odborářských rekreací a dnešních tzv. teambuildingů se nabízí, ale na Hrubé Skále v tom prý až zas tak velký rozdíl není. Pravda, na dříve opomíjeného Valentýna měli letos zamilovaní zadány všechny pokoje. A stále více tu jsou oblíbenější, vedle různých konferencí, i svatební hostiny včetně obřadů na hradbách s výhledem do okolí.
„V místnosti, kam se rovnou z valníku sypaly brambory přivezené z nedalekého JZD, je dnes vinný sklípek a v prostorech s klenutými stropy, kde se skladovala zelenina, je dnes malá kavárna otevřená i pro ty, kteří se přijdou podívat jen na nádvoří.“
Na Hrubé Skále se postupně i dříve nevyužívané prostory zvelebují a modernizují. Jemně, při zachování původního rázu. V každém případě ozdobou každé místnosti zůstávají skvostné výhledy na blízké skály i malebné horizonty. Ach, ta panoramata, až se chce napsat!
Osobitý apartmánek byl zařízen i v bývalé dílně (opět s klenutými stropy) a skladu s okny pár metrů nad skálou. Výměnou okna za dveře vznikl vstup z ložnice na malou terásku nalepenou na skalní stěnu. Veliká romantika!
Jedinečnost místa
„Když jsem tu deset let nebyla – v době, kdy byly děti malé, tak jsem se sem ve vzpomínkách pořád vracela. Je to tu vlastně můj druhý domov. Znám to tu od půdy po sklep. Samozřejmě mám vztah i k filmovému Bajajovi. Pohádka se tu promítala rekreantům a viděla jsem ji snad každý týden. Pamatuji si, kde tu měli herci šatnu, maskérnu.“
Kameramani přijíždějí na Hrubou Skálu rádi i dnes. Nedávno se tu natáčel videoklip Kamily Nývltové.
„Zámek je zámek, není to obyčejná budova s hotelovými pokoji. Jestli jsem se tu někdy bála? Snad ani ne. I když se občas někdo zeptá, jestli tady straší.“
Před časem tu ale přece jenom měla jedna paní zážitek, že ji prý museli málem křísit: jisté je, že nešlo o žádnou duchařinu. Ve sklepení pod věží, kde je dnes i kotelna, sídlí kolonie stovky netopýrů. Ochránci přírody přesně přepočítaná a sledovaná. Jenže jednou si zvířátka popletla cestu domů, a otevřeným oknem vlétla do hotelového pokoje a zkušeně si ustlala pod stropem!
Romantický most přes minulost
Zámek byl původně hrad Skála, založený zřejmě v roce 1353 Hynkem z Valdštejna. Přístup k němu vedl pouze po padacím mostě – hrad byl důležitým správním i vojenským střediskem. Dnes je na jeho místě most kamenný, zdobený barokními sochami z roku 1725. Jedna z nich zobrazuje sv. Vavřince, patrona archivářů, cukrářů, hasičů, hostinských, knihovníků, kuchařů, pivovarníků, pradlen, sklenářů, správců a studentů. Ti všichni přicházejí na Hrubou Skálu i dnes. Takže zůstává na správném místě.
Majitelé se tu v historii často střídali. Až v roce 1821 od Valdštejnů hrad koupil hrabě Aehrenthal. Jeho rodina tu bydlela až do roku 1945.
V polovině 19. století získala Hrubá Skála vzhled dnešního gotického zámku. A dnes zase úplně jiného majitele. O využití prostor se stará společnost Hotelonline, a. s. A mezi jinými i paní provozní Jarmila Houšková, které se tu nepřestává líbit a už se těší, jak se okolní lesy a louky už brzy zazelenají.