Bydlení stvořené hlavně k relaxaci podle primáře a textaře Ivana Huvara

Být primářem gynekologie a členem (skladatelem, textařem, zpěvákem a kytaristou) brněnské skupiny Folk Team zabere Ivanu Huvarovi téměř všechen čas. Odpočinek doma na terase je pak zasloužený, stejně jako obdiv jeho ženě za péči o kvetoucí zahradu.

Ta vlastně navazuje na městský park, takže z většiny oken mají výhled do zeleně. Vše ještě vylepšují nejen muškáty v mnohých květnících. Na parapetech, na zábradlí, i v závěsech pod stropem terasy. Radost posedět a ptáky poslouchat! Nebo vyprávění hostitelů.

Huvarovi si prostorný byt s velkými okny zařídili v opuštěném a nevyužívaném objektu dříve patřícímu městu. Při jeho pořizování bylo kvůli jejich dceři důležité, že je v přízemí a bezbariérový. V klidné části města a přitom nedaleko centra.

Ivan Huvar se muzice věnoval už za studií medicíny. Dnes je primářem gynekologického oddělení Městské Nemocnice Milosrdných Bratří. Na moderním pracovišti vybudovali jednotku pro operování ženské inkontinence a v současnosti se soustřeďují i na operace sestupů rodidel podle metodiky, kterou se náš hostitel naučil v Barceloně a v Brně ji úspěšně zavádí. Kromě toho mají se ženou společnou privátní praxi.

„Je pravda, že i doma se spolu hodně bavíme o našem oboru. Praxí na sebe navazujeme. Majka dělá hlavně diagnostiku a konzervativní léčbu a já operativu.“

Po té, co nám paní domu nabídla kávu – za slunečného dne jsme rádi přijali pozvání k posezení ve stínu na terase – chválí manžela, který o výsledcích své práce až tak mluvit nechce, a dodává: „Ivan patří k těm, kteří mají kompenzační prostředí v muzice, v kultuře vůbec. I s naší postiženou dcerou chodíme často na výstavy. Obzvlášť na operačním sále je práce hodně stresující záležitost a je potřeba to něčím vyvážit.“

„Je pravda, že celý život jsem se muzice věnoval. Jinou parketu vedle práce skutečně potřebuji. Ale může jí být opravdu i ta zeleň tady kolem nás. Ne, že bych byl zahradník, ale příroda je báječný relax. Pravda, na podzim tady z javorů padá tolik listí, že už si na jejich odklízení najímáme firmu. I tak tu zůstává tolik práce, že manželka kolikrát zahradničí ještě večer. Návštěvy chválící naší zahradu si možná ani neuvědomují, kolik je za tím práce. Mojí tedy opravdu moc ne.“ Ruce si Ivan Huvar musí přece jenom šetřit nejen pro hru na kytaru.

Jeho královstvím doma je pracovna – stůl s počítačem a knihovna. „Nemohl bych se soustředit, kdybych slyšel televizi nebo rádio...“

Domovský Folk Team vydal nedávno výroční trojalbum (CD a DVD) Měsíční dítě a sám Ivan má také radost ze své spolupráce s Městským divadlem Brno, které nedávno uvedlo Baladu o lásce (mystický muzikál) s jeho písňovými texty.

„Volné chvíle jsou pro mne občas o víkendu a hlavně o dovolené. A taky někdy souvisí s prací. Když už vycestuji někam do ciziny na sympozium, tak toho využiji a zůstaneme déle, abychom si prohlédli zemi. Ušetříme tak čas i peníze za cestování (vracet se z Mexika, po pár dnech na sympoziu, by byla škoda). Cestujeme rádi. Ale zásadně doma nehromadíme suvenýry. Opravdu si raději vozím, jak se říká, zážitky. Nechci zaplavovat byt lasturami s barevnými nápisy a malými Eiffelovkami (navíc vyrobenými v Číně), což by se za deset let asi totálně podařilo.“

Interiér bytu je opravdu střízlivě a vlastně i střídmě zařízen. Možná tomu dojmu opticky napomáhá prostor ještě umocněný velkými okny. Nepostrádá však zdobné prvky a cit pro barvy.

Tón obývacímu pokoji udává dědictví po rodičích i prarodičích. Kousky starožitného nábytku, porcelánu i obrazů vytvářejí atmosféru salonu z minulého století. Klavír v rohu místnosti se tu opravdu jen nekrčí. Je také využívaným kouskem.

Původní a pro rodinné bydlení atypická dispozice prostoru byla šikovně zúročena, takže stavební úpravy nebyly až tak velké a výhodou bydlení jsou vstupy na zastřešenou terasu z kuchyně i z obývacího pokoje. V patře takovou výhodu nemají. Slunce si tu mohou dávkovat takříkajíc po metrech. Stačí vyjít ze stínu.

Případně už tradičně odjet s celou kapelou do Strážnice na Festival Slunce (10. ročník Černohorského Festivalu Slunce od 17. do 18. července). I toto místo má pro Ivana Huvara osobní pouto.

„Ke Strážnici mám opravdu osobnější vztah, až rodinný. Matka byla z Veselí a ve Strážnici studovala gymnázium. Po letech se tam vracím já jako muzikant, i když ne v kroji. Tu lokalitu mám opravdu rád kvůli muzice. Je to centrum slovácké muziky se slavnými primáši. Mám tento folklór rád a poslední roky je Festival Slunce pro Folk Team tak trochu domácí scéna. Navíc je ve velice pěkném areálu. V republice jich tak příhodných není zase tolik. Ostatně, amfiteátr byl pro tyto účely postaven. Uprostřed zeleně – v zámeckém parku.“

Ivan Huvar si prostě na stromy a zeleň potrpí nejen doma, ale i na cestách. A v básnických textech nakonec také.