Článek
Pozemek za domem je opravdu vyšperkovaný a navíc by našemu hostiteli dvaašedesát nikdo nehádal! V kondici ho jistě drží i jeho druhá žena a dva synci školáci. Větší část trávníku je brankami vymezena pro fotbálek. Na návštěvu jezdívají i dvě dospělé dcery z prvního manželství a pohoda v pět let obývané novostavbě na kraji vesnice Chlumčany u Plzně je patrná.
Žár a kameny
Daří se i kapele, která nyní (po šesti letech) vydala novinkové album Žár. A na nezájem posluchačů při koncertech si také nemohou stěžovat. „Zpíváme všichni, což dnes u kapel není až tak běžné, a hlavní zpěvák Mirek Chrástka už deset let (v květnu to bylo devět let, co zemřel Richard Kybic - hráli jsme spolu třicet let!) potvrzuje svou kvalitu. Jen mě dnes mrzí, že rádia nezařazují do vysílání i naše nové písničky.“
Náš hostitel přiznává, že je pořád hračička, baví jej zařizování domu, ale třeba i vymýšlení obalu na novou desku. Nechali ho vytisknout vlastně trojrozměrný.
Před lety se Jiří vyřádil i při zařizování plzeňské hospody Bumerang (názvem odkazující na jednu z jeho úspěšných kapel). „Při hraní v cizině jsem v hospodách viděl nad pípou třeba příď lodě s pannou… Tak já tam nechal dát žebřiňák a bar byl udělaný z klavíru. Bavilo mě to, ale nedávno jsem ji celou pronajal. Už kvůli tomu, že teď žijeme tady. Hospoda je zase v našem domě, který patřil pradědovi, a děda tam hospodu míval.“ Dlouholetá popularita skupiny Turbo Jiřímu dopomohla i k získání ozdobných balvanů na zahrádku - fanoušek kapely je totiž bagrista v lomu!
Další kamarád se postaral o odborný dozor při zakládání zahrady a je to znát. „Máme vyvrtanou vlastní studnu a denně se zahrada zavlažuje. Bude-li voda z vodovodu pořád tak drahá, tak si na studnu napojím i barák. Máme tak silný pramen, že mi spočítali přítok dvou kubíků za hodinu.“
Design za úplatek
„Výběr místa pro dům byl jednoduchý. Odtud je moje žena a tchán prohlásil, že chce, aby tu vyrůstali i jeho vnuci. Pomohl nám s opatřením parcely i se stavbou domu. Výhodou bylo i to, že máme v dohledu továrnu, odkud jsme vozili bílé tvárnice, obklady i dlažbu,“ usmívá se muzikant vyznávající přírodní materiály a anglický styl. „Nevadí mi ani umělý kámen a na částečné obklady fasády jsem je použil - objevil jsem je v Praze na For Archu. Vedle kamene tu mám i kovové prvky od kováře.
Bytový design mě vždycky bavil a už za komunistů jsem si v jediném pražském obchodě kupoval zahraniční magazíny o bydlení - stály padesát korun a padesát se přidávalo jako úplatek za podpultové zboží.“ Z ulice dům až tak prostorně nevypadá, ale stavba do rovnoramenného „L“ poskytuje velkorysé společné prostory v přízemí i útulné pokoje v podkroví, ozvláštněné trojúhelníkovými okny v arkýřích.
„Je to typový dům, ale doladěný podle našich představ. Od začátku jsem například věděl, že stavbu budeme orientovat tak, aby terasa byla na jihozápad.“
Vzpomínky na budoucnost
„Tady mám vlastně první místo, kde můžu v klidu cvičit. Ze začátku jsem měl ze stěhování i obavy, protože jsem byl pořád zvyklý být mezi lidmi a v centru dění. Ale málo platné, roky jdou, teď si tu nemůžu vynachválit klid a zahrada mě opravdu taky baví. Řekl jsem profíkovi vlastní představu a on už přesně věděl, kam který stromek dát a co se musí respektovat,“ připomíná po zkušenostech mimo jiné i celoživotní sportovec a fotbalista.
Kapelníkův devítiletý syn už také bubnuje (starší má spíš talent na zpěv), takže mají bicí soupravy proti sobě.
„Hraje zrcadlově obráceně, jako já (a Phil Collins). Když jsem si poprvé všiml, že rád bubnuje měchačkami na hrncích a akcentoval pravou ruku, tak jsem se úplně chytil za hlavu. Přece jenom jsem mu později koupil bicí a dnes chodí do lidušky. Jednou ze zkušebny v přízemí udělám ložnici a budu to mít bez schodů tři kroky do vedlejší koupelny. Ale to až opravdu na stará kolena.“