Horko a sucho ničí v metropoli stromy

V průběhu loňského podzimu a letos na jaře bylo v ulicích centra Prahy vysazeno téměř pět set nových stromů. „Byly vysázeny místo starých a nemocných, ale i do nově zřízených stromových míst tam, kde to umožnily podzemní inženýrské sítě,“ uvedl mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek.

Výsadba nových stromů včetně mříží financovaných magistrátním odborem životního prostředí, technickou správou komunikací a městskými částmi v centru Prahy představuje podle jeho informací asi 12 miliónů korun. Například jen výsadba na Vinohradské třídě stála téměř 5 miliónů. Některé z nich ale letní horka nepřežily.

„O nově zasazené stromy je třeba se starat. Pokud jsou stromy v dlažbě, její součástí má být zavlažovací systém a stromy je třeba průběžně zalévat a hnojit asi tři roky od výsadby, aby dobře vyrostly,“ řekl Právu Jaroslav Čuba, zástupce ředitele Střední zahradnické školy v Praze 9. „V posledních pěti letech jsou léta enormně suchá a teplá a stromy tím trpí. Zasychají nejen pro nedostatek vody, ale i proto, že jim horký vzduch s teplotami nad 33 stupňů způsobí úžeh,“ dodává botanik a zahradník.

„Technická správa komunikací nové výsadby pravidelně zalévá, a to pokud delší dobu neprší nebo jsou vysoké teploty. Náhradní výsadby mají zalévat cizí investoři, pokud tak nečiní, odbor životního prostředí je k tomu vyzývá,“ uvedl Mrázek.

Jednou z mála výjimek, kde se o park starají a průběžně trávník i stromy zalévají, je areál Národní kulturní památky Vyšehrad. Voda je sem vedena z řeky. Zalévání se dlouhodobě vyplácí, trávník zůstává zelený a obyvatelé Prahy tak mají možnost si zde v horkých dnech odpočinout.

Osamělé stromy ve městě mají podle botaniků větší význam než v lese. Je na ně vyvíjena také mnohem větší zátěž. Pohlcují prach, absorbují hluk, udržují mikroklima a vlhký vzduch, produkují kyslík. Pro město je nebezpečné, aby s narůstajícími teplotami byl v ulicích nedostatek zeleně. Zhoršuje to zdravotní potíže lidí, přibývá alergiků, obzvlášť u dětí.