Článek
Majitelé pracují jako galeristé, a protože jejich stálá galerie ve Španělsku byla teprve ve výstavbě, rozhodli se svůj nový letní byt dočasně přizpůsobit k vystavování uměleckých děl. To znamenalo vytvořit ve vyhlédnutém historickém domě, jenž byl dílem architekta Francisca Prieta Morena, nejen dostatek místa pro sbírky současného umění, ale i technické zázemí a rekonstruovat sociální zařízení. V první řadě pak bylo nutné zachovat velké otevřené prostory, díky kterým vystavená díla lépe vyniknou. Na druhou stranu se místnosti musely přizpůsobit i budoucímu rezidenčnímu účelu.
Architekti z místního ateliéru Annona Arquitectura + Ana Frías se snažili historické prvky využít v aktuálním kontextu. Nově vestavěné boxy proto nedosahují až ke stropu, aby byla stále patrná původní dispozice. Koncept úpravy bytu má tedy komplexní, byť provizorní charakter.
Klíčová byla záchrana podlah
Velmi důležitou roli hrají v celém prostoru použité materiály a najdou se mezi nimi i výjimečné dekorativní prvky, ať již jde o řezbářské, či štukatérské práce. Nové úpravy zručnost někdejších řemeslníků proto pouze doplňují a nijak jejich dílo nenarušují.
Ústředním bodem práce s nimi byla záchrana, obnova a doplnění cenných mozaikových podlah Nolla. Architekti po zvážení všech možností se nakonec rozhodli doplnit mozaiky nově vyrobenými dlaždicemi všude tam, kde to bylo možné, tj. kde byl zřejmý původní vzor. Tam, kde se nezachovalo dostatečné množství dlaždic a obnova vzoru nebyla možná, byla plocha vyplněna dlaždicemi jedné barvy.
Mozaiky Nolla
Mozaiky Nolla jsou specifický typ keramické podlahové mozaiky, která pochází ze Španělska, konkrétně z 19. století. Jsou pojmenovány po Josepu Mariovi Nollovi, který je v Barceloně začal vyrábět kolem roku 1860 ve své továrně. Jsou skládané z odolných a kvalitních keramických dlaždic nejenom čtvercového, ale i trojúhelníkového či šestiúhelníkového tvaru. Charakteristické je pro ně živá barevnost a komplikované geometrické vzory připomínající orientální motivy. Dodnes je možné je objevit na podlahách v historických vilách, měšťanských domech, palácích a ve veřejných budovách, zejména v Katalánsku. Jsou velmi ceněné pro svou řemeslnou hodnotu i estetiku.
Spojili se proto s původním výrobcem a domluvili se s ním, že jim vyrobí všechny chybějící dlaždice za použití tradiční technologie. Bylo třeba zjistit složení a zhotovit identickou směs základního materiálu a pigmentů, jaké se používaly na počátku minulého století.
Tak se architektům povedlo získat věrné reprodukce dlažeb a obkladů. Díky tomuto inovativnímu přístupu tedy bylo možné doplnit chybějící části mozaiky a zároveň přidat nové, tentokrát ovšem monochromatické plochy, které příjemně oživily podlahy i stěny. Prostor tak osvěžují moderní akcenty, přesto si zachovává historický ráz.
Setkání historie se současností
Kontrast v tomto bytě nevzniká jen dvojím využitím jednoho prostoru, tj. galeristickým a později klasicky obytným. Vidět je i v nové interpretaci a využití původních historických prvků. Dokonale zde funguje propojení minulosti s dnešní dobou, které spolu vedou vzájemný dialog o více než staleté historii domu, ale také o životě a umění.
