Článek
Stožáry velmi vysokého napětí jsou dnes vnímány spíše jako rušivé elementy v krajině. Příklady úspěšné realizace švédského studia No picnic a ideové soutěže z Islandu, kterou v roce 2007 vyhrálo německé studio Arphenotype, však dokazují, že i výrazné průmyslové konstrukce mohou s krajinou splývat nebo ji doplňovat. Právě těmito projekty se inspirovala pětice českých designérů.
Návrhy vycházejí z fantazie a zkušenosti
Miriam Holeščáková, Štěpán Kuklík, Maja Rašková, Filip Cvrček a Martin Přibík spolu již dříve spolupracovali během Imperial Design Symposia. Nyní se zaměřili na vztah stožárů s krajinou a měnící se tvarosloví přenosových soustav, které budou její ráz i v budoucnosti výrazně ovlivňovat. Stávajícími technologiemi se však jejich návrhy neomezovaly a vycházejí tedy pouze z představivosti a profesní zkušenosti.
Štěpán Kuklík a Maja Rašková, kteří tvoří ve studiu Artcore, připravili pro projekt dva návrhy, organicky tvarovaný stožár Lily připomínající rašící obilí a křehký Timber. V návrzích karlovarského designéra Martina Přibíka je patrná jeho zkušenost s tvorbou porcelánu, nejzajímavěji působí tzv. Ježek připomínající uzel ostnatého drátu.
„Typo-stožáry“ Filipa Cvrčka vypovídají především o jeho citu pro grafický design. Subtilní stožáry Miriam Holeščákové zase připomínají obilné snopy a jejich koncepce je umožňuje podle potřeby kombinovat a sestavovat.
FOTO: Archiv, Novinky