Článek
Půvabná vesnička lemovaná pastvinami mívala ještě na počátku 20. století téměř tisíc obyvatel. Po 2. světové válce byla většina původních německých obyvatel nuceně vysídlena, a protože nových obyvatel sem přicházelo málo, řada domů zůstala opuštěná.
Část z nich byla později zbořena, některé se využily k rekreačním účelům. Zřejmě díky chalupářům se tu dodnes několik lidových roubených domů zachovalo.
Majitelé jedné z roubenek si přáli využívat ji celoročně, ale potřebné zateplení by zničilo původní vzhled. Rozhodli se proto roubenku citlivě zrekonstruovat a za jejími zády postavit dům nový, který by poskytoval veškerý komfort bydlení také v zimě.
S náročným programem se obrátili na autorskou dvojici Ivanu Dombkovou a Rostislava Černíka z architektonického studia I. D. Architektura, jehož realizace je nejvíce oslovily.
Rozhodli se proto roubenku citlivě zrekonstruovat a za jejími zády postavit dům nový.
Zděná část starého domu se využívá jako vstupní prostor s úložnými skříněmi; za chodbou, která propojuje nový dům s roubenou částí, je umístěna ještě koupelna.
Vlastní roubenka slouží především v létě pro rozšíření obytné plochy, oddělené soukromí tu mohou mít i návštěvy.
Přízemí nového domu navazuje na původní stavbu přímo, střecha je ale nasazena s odstupem, přiznává existenci dvou zcela odlišných objektů.
Kromě trámů, oken a krovu se v interiéru dochovala také zajímavá stavba zděných kamen s kamennou klenbou. Přestože se nedala zprovoznit k původní funkci, využil ji projekt alespoň jako „rám“ krbové vložky.
Všechny nové prvky – krb, schodiště do podkroví, vestavěné skříně nebo příčka koupelny – mají záměrně současné tvarosloví, aby byla zřejmá doba jejich vzniku. Svou jednoduchostí navíc původnímu stavení nekonkurují.
Tradice v novém pojetí
Podobnou logikou se řídil také návrh nového domu. Dodržuje místní regulace, podélným půdorysem, objemem i sedlovou střechou respektuje tradiční venkovskou zástavbu, také materiály zapadá do okolního prostředí, přesto je dům už na první pohled současný.
Zděná část starého domu se využívá jako vstupní prostor s úložnými skříněmi.
Přízemí domu navazuje na původní stavbu přímo, ale střecha je nasazena s odstupem, přiznává existenci dvou zcela odlišných objektů. Dřevěný obklad materiálově s roubenkou souzní, ale nekopíruje ji, šedivá plechová střecha je přirozenou současnou náhradou lehkých eternitových střech, dříve běžných ve zdejších krajích.
Zatímco staré roubenky musely chránit teplo domu maličkými okny, dnešní okna s izolačním zasklením mohou být velká, aby poskytla těsný kontakt s exteriérem a panoramatické výhledy do krajiny.
Vlastní roubenka slouží především v létě pro rozšíření obytné plochy, mohou tu mít oddělené soukromí i návštěvy.
Minimalistické pojetí nového domu se propisuje také do půdorysného řešení: hlavní obytná místnost s kuchyní zabírá značnou část domu včetně podkroví, do kterého se otevírá.
Obytný prostor v přízemí doplňuje pouze ložnice s průchozí koupelnou, na kterou navazuje malá sauna, ve špičce krovu nad ložnicí a koupelnou je umístěna ještě ložnice dětí, propojená s hlavním obytným prostorem přes vzdušné dřevěné zábradlí schodiště.
Technické údaje
- Architekt: Ivana Dombková, Rostislav Černík – I. D. Architektura
- Dodavatel stavby: I. D. Architektura
- Dodavatel interiéru: I. D. Architektura
- Stavebník: soukromá osoba