Do malého panelákového bytu dostali větší jídelní stůl i pohodlnou šatnu

Panelákové dispozice vznikaly v letech, kdy samostatná kuchyně bývala samozřejmostí. "Špinavý" provoz při vaření a mytí nádobí považovaly hospodyňky za nedůstojný, a tak se oficiální návštěvy vodily do odděleného "parádního" obývacího pokoje. V běžném životě se pak celá rodina – ve snaze sdílet čas společně – stahovala za matkou do kuchyně, a největší místnost v bytě sloužila jen ke sledování televize.

Také návštěvy blízkých přátel se odehrávaly častěji v kuchyních, protože u jídelního stolu mají lidé mnohem těsnější kontakt, navíc konzumace jídla a pití je tu pohodlnější než na hlubokých sedačkách kolem nízkých společenských stolků.

Oddělené vstupy do kuchyně a pokoje (přitom samostatný přístup i do hygienické části) ale vyžadovaly větší chodbu, a to na úkor prostoru, který se využíval pro vlastní bydlení. Zvláště citelně se špatný poměr mezi obytnou plochou a komunikacemi projevoval u nejmenších bytů.

Současný životní styl, který dává přednost kuchyni těsněji propojené s obytným prostorem, umožňuje mnohem lépe fungující dispozice. Chodby je možné minimalizovat, případně úplně vyloučit, a vyšetřenou plochu využít účelněji.

Malý byt 1+1 v jednom brněnském paneláku ze 70. let minulého století trpěl klasickými neduhy: bytové jádro s malou koupelnou, kolem něj ze dvou stran jinak nevyužitelná chodba, pro umístění skříní příliš úzká.

Chodba vedla také do kuchyně, kde se do sestavy s malou pracovní plochou nevešly žádné spotřebiče, bez nichž si dnes vaření nedokážeme ani představit.

Největší místností v bytě je poměrně prostorný obývací pokoj, do kterého se ale muselo začlenit spaní, samostatná ložnice chybí.

Architekti Radko Květ a Verena Dickmann navrhli přestavbu, po které dispozice mnohem lépe odpovídá potřebám majitele bytu. Změnila se především poloha koupelny nově propojené se záchodem.

Těsnější spojení kuchyně a obývacího pokoje zase umožnilo vyloučit samostatný přístup do kuchyně. Odsunutím koupelny se tedy mohla chodba zcela zrušit, a prostor se tak uvolnil pro novou průchozí šatnu.

Vhodnějším uspořádáním dispozice se kuchyň zvětšila, linka se přemístila k podélné stěně a získala delší pracovní plochu. Na protější stěně zůstal dostatečný prostor pro umístění vysokých skříní s chladničkou a spíží.

Jídelní stůl stojí v návaznosti na obývací pokoj, kde k němu mohla být přistavena lavice, takže se kolem stolu usadí až pět osob.

Obývací pokoj je funkčně rozdělen na dvě zóny, relaxační část se sezením je umístěna poblíž okna, prostor při vstupu slouží v noci jako ložnice.

Výklopnou konzolou se televizor natáčí podle potřeby směrem k pohovce, nebo k posteli. I před spaním si majitel – natažený na pohodlném dvojlůžku – může pustit příjemný film ke sladkému usínání.

Sklopná postel při denním provozu zmizí a nepřekáží, obývací pokoj tedy působí velmi vzdušně, není zahlcen nadměrným množstvím nábytku. Detailní návrh celého interiéru následně zpracoval architekt Radek Sládeček.

Doladil dispozici koupelny tak, aby byl zachován přístup k dešťovému svodu, do koupelny a šatny doplnil nadsvětlík, navrhl vestavný nábytek pro zakázkovou výrobu a společně s Radko Květem vybral materiálové provedení všech prvků v bytě.

Po realizaci přestavby se z bytu stalo moderní a funkční bydlení, které umakartový styl "Husákových dětí" už naprosto ničím nepřipomíná.

V interiéru obytné části převládá kombinace dřeva a bílé barvy. Na barevnost podlahy navazují zakončující desky úložného nábytku, jídelní stůl nebo obklad dveřního otvoru mezi kuchyní a obývacím pokojem.

Zajímavým prvkem této části je lemování dveřního nadpraží dlouhou dýhovanou policí, která se vizuálně uplatňuje v obou místnostech.

V obývacím pokoji lícuje se zabudovanou knihovnou a obkladem otvoru, na straně kuchyně přesahuje do prostoru a překrývá méně hluboké skříně doplňující z obou stran chladničku.

Dvířka skříní a skříněk kuchyňské sestavy, ale také velká skříň se sklopným lůžkem jsou čistě bílé, stejně jako police knihovny. Navazují na většinu stěn v celém bytě, bílá barva totiž interiér prosvětluje a opticky zvětšuje.

Protože si však klient nepřál interiér zcela bílý, některé stěny navrhl Radek Sládeček během realizace a pojednal je netradičně – beton panelů se obrousil a jeho syrový povrch zůstal pohledově odkrytý.

Základní barevnou kombinaci doplňují kontrastní tmavé kusy nábytku: šedivá pohovka, černý společenský stolek či kostra křesla v obývacím pokoji, v kuchyni zase židle nebo korpus lavice kolem jídelního stolu.

Tmavé jsou také vnitřky úložných výklenků v nově vyzděné hmotě kolem instalačního jádra.

Obývací pokoj je vybaven jen nezbytným množstvím nábytku pro pohodlný život majitele.

Na skříň s vyklápěcí postelí navazuje řada nízkých skříněk s úložnými prostory pro různá využití. Vedle skříně je hluboká truhlice na lůžkoviny, na ni navazují velké zásuvky, do nichž je zabudována i elektronika pod televizorem.

Pohovka proti obrazovce má dostatečný odstup, při stěně za ní už nestojí žádný nábytek, který by prostor zužoval.

Knihovna se čtvercovým rastrem bílých polic totiž stojí až v druhé části místnosti. Přes den se pohledově uplatňuje jako přímá součást pokoje, večer jsou knihy po ruce také u postele.

Pocit zabydlenosti celého prostoru navozují průsvitné šedivé závěsy, které při prudkém slunci propouštějí příjemně rozptýlené denní světlo.

Nejvýraznější změnou prošlo hygienické zázemí společně se vstupním prostorem.

Malou předsíň a novou navazující šatnu opticky zvětšují bílé stěny a dveře úložných skříní, zbytek příčky oddělující šatnu se navíc pohledově "ztrácí", byl překryt v celé ploše zrcadlem.

Do šatny proniká trochu denního světla z kuchyně díky prosklenému pruhu nad skříněmi. Nemusí se tedy rozsvěcovat při každém průchodu do koupelny, pro snadnou orientaci je tu světla dostatek.

Stejným způsobem je přisvětlena také koupelna nad sprchovým koutem. Sprcha odděluje zadní část s toaletou a instalační šachtou.

Na protější straně koupelny jsou na celou výšku stěny umístěny úložné skříňky, které prolamuje jen nasvětlený výklenek se zabudovaným umyvadlem a mělkou zrcadlovou skříňkou na kosmetiku. Ve skříni je ukryta také pračka.

Podobně jako v obývacím pokoji a kuchyni je i tady jedna stěna ponechána s odhaleným obroušeným betonem. Vedle ní krásně vyniknou bílé plochy skříněk a sanita, stejně tak předsazená část stěny překrývající nové rozvody odpadu a vody od umyvadla k šachtě. Ta je nahoře ukončena dřevěnou deskou (navazující na styl celého bytu) a spolu s malým výklenkem tvoří odkládací plochy na toaletní nebo čisticí potřeby.

Barevně s betonem korespondují kovové prvky: rám sprchy, sušák na ručníky, baterie nebo ovládací deska splachovací nádrže. Barevnou kombinaci podtrhuje tmavě šedivá dlažba z přírodní břidlice.

Nová podoba panelákového bytu plně odpovídá modernímu stylu života, její upravená dispozice má vyšší kvalitu než mnohé byty v domech postavených před nedávnem.

Potvrzuje, že panelové domy nemusíme odsuzovat jako podřadné "králíkárny", při rozumném přístupu k rekonstrukci se mohou stát plnohodnotným bydlením.

Interiér bytu je také ukázkou kultivovaného zařízení a velmi citlivého barevného ladění vzhledem k prosvětlení prostoru a jeho optickému zvětšení. V tomto směru architekt Radek Sládeček prokázal mimořádné schopnosti už ve svých předchozích realizacích.

Za přidanou hodnotu můžeme považovat odkaz na konstrukční podstatu domu - odhalené obroušené povrchy panelů.