Článek
Ve středu 2. října začíná tradiční přehlídka Designblok, jejíž téma letos zní Mládí. Čím v prostorách Jízdárny Pražského hradu překvapíte?
Připravili jsme divadelní scénu jako galerijní prostor, kde se naše nejnovější skleněné výtvory spojují jako výstřední postavy ve hře. Každý kus žije svým vlastním životem, vetkává se do vizuálního příběhu, který diváky ponoří do světa umění, řemesla a vyprávění příběhů. Naleznete zde také vzorky skel, pískovců, kovů a všeho, co se „potuluje“ u nás ve studiu a otisklo se do současných kolekcí.
Designér Martin Jakobsen: Teprve drink a uživatel dají sklenici finální barvu a výslednou siluetu
Nalákejte nás ještě více…
Návštěvníci uvidí světelnou instalaci zakomponovanou do intimního prostředí, kterou jsme navrhli na míru pro scénografa Marka Cpina. Dále naši novou kolekci svítidel Fizzy, kde pracujeme se sklem a bublinami, a nový konferenční stůl Messier M81. Moc nás těší, že představíme svítidla, která vznikla ve spolupráci s architektkou Lenkou Míkovou pro Rudolfinum, a svítidla Fragments collection.
Cesta na Designblok nebyla rychlá ani snadná. Kde jste se vnitřně „potkala“ se sklem?
Studovala jsem gymnázium a moc nevěděla, kam v životě. Cítila jsem ale silnou potřebu kreativně tvořit. Rozhodla jsem se pro sklářskou školu v Novém Boru, ale přiznám se, ta pravá vášeň pro materiál u mě tehdy ještě nebyla. Objevila se až na pražské UMPRUM. V závěrečné práci jsem se zajímala o propojení simaxového a křišťálového skla v lampách. A Jakub mi s tím pomáhal. Zjistili jsme, že je to cesta, kterou chceme jít. Mít studio, svoji svobodu, čas a společnou vášeň pro sklo.
Co vás na skle fascinuje?
Je mi sympatické, že pochází z přírody, na počátku je sypký písek. Čím jsem starší, tím více oceňuji, že znám původ materie. Vdechnete jí příběh a finální koncovkou je jedinečný skleněný objekt. S pískovci nyní i pracujeme v nástěnném objektu, který vznikl pro právě probíhající výstavu v bytové galerii Nookart studio.
Se sklem nikdy neustrnete, kreativně vás posunuje. Někdy uspokojí tvar foukaného skla, jindy zkoušíte různé jiné techniky. Je jich opravdu mnoho.
Neuvěříte, k čemu lze využít vázu na květiny
Organická příroda, nebo abstrakce? Kde cítíte větší inspiraci?
To je těžká otázka. Vnímám vše kolem sebe. V telefonu mám složku, kam si ráda zapisuji nápady a fotím, co mě zaujme. Architekturu, rozmanité detaily, cesty a chvíle, které jsme s rodinou prožili. Snažím se obklopit vším, co mě oslovuje, pozitivně nabíjí.
Když mám čas a kreativní impuls, skicuji si, navrhuji. V šuplíku mám spoustu nápadů, které dostanou dříve či později svůj prostor pro realizaci.
Žena a váza, to je krásná dvojice. Vaše váza s názvem Bandaska je už ikonická…
Ano, konkrétně ta pudrová je bestseller. Vázy vznikají technikou foukání skla do barevného gradientu, kdy se barva hezky profoukne a pomalu přelévá do křišťálového skla. Vázy jsou v mnoha barvách: opalescentní modrá, alabastr, mátová, již zmíněná pudrová… Pastelové odstíny i velmi extravagantní, sytě zbarvené krásky. Takové mohou vázy být.
K tvorbě používáte i barevné střepy. Proč?
Z úcty ke sklu, pečlivě vybíráme každý kousek zajímavého odpadového skla. Jejich vzájemným spečením pak vzniká nádherný deskový materiál. Za mě vizuální krása. Barvy střepů se neuvěřitelně promíchávají, vznikají rozmanité bublinky. Ty vůbec nevadí, naopak. Sklu vdechnou život a představí vám ho jako galaxii, svět sám pro sebe. Vidíte ve skle život, co se tam odehrává. Je to neuvěřitelné a nečekané.
Barvy střepů se neuvěřitelně promíchávají, vznikají rozmanité bublinky. Ty vůbec nevadí, naopak. Sklu vdechnou život a představí vám ho jako galaxii, svět sám pro sebe.
Ve studiu navrhujete i osvětlení do interiéru. To je trošku jiná práce, že?
Ano, spolupracujeme s architekty, potkáváme se s majiteli domů. Snažíme se s nimi rozehrát „světelnou“ hru a vymyslet, kam usadit v místnosti funkční osvětlení, kam naopak objekty pro atmosféru. Svítidla totiž komunikují s prostorem a umí ho dokonale proměnit.
Variant a otázek k zodpovězení je vždy mnoho: Bude designový objekt dominantní, či nenápadný? Světlo v něm rozptýlené, teplé, nebo chladné? Vynikne v prostoru čirý křišťál, nebo medově zabarvené ambrové sklo? Pracovat lze s horizontálou, vertikálou. Vše spolu necháváme „komunikovat“.
Poetický název vašeho studia Dechem je z vaší hlavy?
Najít jednoduché slovo, které se dobře vyslovuje, je smysluplné a souzní s vámi, není snadné. S Jakubem jsme o tom diskutovali hodiny. Vyslovíte ho každý den mnohokrát. Slovo „dechem“ se stalo součástí našeho každodenního života. Dech je život a s ním spojené příběhy. Dechem se na sklářské píšťale modeluje ručně foukané sklo. Tak proto. A navíc máme odjakživa moc rádi slova, která mají pět hlásek.
O designérce:
Michaela Tomišková vlastní s partnerem Jakubem Janďourkem studio Dechem. Společně navrhují a vyrábí kolekce unikátních svítidel vyrobených z kombinace ručně foukaného skla a ručně vyrobené mosazi. Mnozí je znají také díky originální technice foukání skla do barevného gradientu a spojují si jejich tvorbu se slavnou vázou Bandaska. Pro ni jsou typické svěží přechodové barvy a tvar tradičních nádob na mléko.
Ve studiu se Michaela s Jakubem zabývají i návrhy světelných objektů do interiéru na míru. Kreativně pracují s nekonvenčními materiály a neobvyklými kombinacemi, modelují světlem prostor. V hlavní roli je však vždy krásné sklo.
Tvůrce svítidel Ondřej Dörfl: Světlo umíme zapnout a rozpohybovat i pouhým dechem
