Designérka si navrhla byt, který není ani příliš moderní, ani historizující

Při tvorbě nového domova se Jana Pařízková odmítla svézt na vlně střídmého minimalismu, který se jí k charakteru starého činžovního domu stejně nehodí. „A ani to není můj šálek kávy. Volili jsme proto s partnerem řadu prvků, které odkazují k historii domu – například kazetové dveře, dřevěnou parketovou podlahu a litinové radiátory,“ vyjmenovává návrhářka.

Výsledný interiér se nebojí přiznat, že to „staré“ je sice fajn, ale nebere se příliš vážně. Bylo třeba přidat trochu rozruchu, aby vznikl hravý, kreativní a pulzující prostor, který koresponduje s dynamikou designérčiny rodiny.

„Obecně mám ráda, když vlastně ani není poznat, co je nové a co ne,“ přiznává návrhářka a pokračuje: „Je mi celkem jedno, zda je něco trendy, a nebaví mě, když interiér urputně ‚křičí‘, já jsem zrekonstruovaný, moderní, ale vlastně nemá žádnou duši a působí banálně.“

V první řadě návrhářka odstranila náležitosti, které dle jejího názoru bytu příliš neprospívaly. Kupříkladu chodbu tvořila malá vstupní část oddělená sádrokartonovou příčkou od zbytku dlouhé chodby s privátní částí bytu. Po odstranění sádrokartonu působí předsíň vzdušněji a ve finále je i praktičtější.

„Dveře do malé koupelny vedly původně z dětského pokoje. Předělali jsme tedy dispozici těchto dveří tak, aby se do koupelny vstupovalo z chodby. Dále mému oku esteticky neladila různá výška dveří a průchodů, takže jsme zarovnávali do jedné výšky,“ doplňuje Jana Pařízková.

V bytě je ještě koupelna tzv. en-suit, do níž se vstupuje z ložnice. Ta zaujme poměrně vysokými stropy. Bylo jasné, že pro zútulnění a prostorové ukotvení postele bude potřeba vypořádat se s velkou stěnou za ní. „Nechtěla jsem použít jenom tapetu, přišlo mi to příliš ploché. Požadovala jsem trošku více hloubky, a proto jsem se rozhodla vrstvit,“ objasňuje designérka. A tak vznikla myšlenka dřevěného obložení za čelem postele, jehož součástí jsou i noční stolky. V horní části nad ním zdobí stěnu jednoduchá jemná grafická tapeta v modrém odstínu.

„Samotná postel je vyrobena na míru dle mého autorského návrhu. Její spodní část je čalouněná stejnou látkou, z které je vyrobena pohovka v obýváku, a čelo je z kůže,“ říká Jana Pařízková s tím, že dřevěné obložení v ložnici stylově navazuje na obložení za sedačkou v obývací části.

Kuchyň, jídelna a obývací pokoj jsou situovány do jedné velké místnosti. Zóny s velmi odlišnou funkcí sjednocuje opakování materiálů, například dubová dýha tmavého odstínu na části kuchyně, za televizorem a pohovkou. V obdobném odstínu, ale tentokrát z masivního dřeva, je vyroben také stůl a lavice. Optické sjednocení podporují plynulé přechody, kdy TV stěna přirozeně navazuje na kuchyň, podobně obložení za jídelní částí pokračuje obložením za pohovkou. „Celému prostoru a jeho útulnosti napomohlo i to, že část kuchyně či jídelní části nebyly příliš předimenzované na úkor vzdušnosti nebo na úkor obývací niky,“ vysvětluje bytová designérka.

Věří, že bohatost materiálů, jejich zajímavé struktury a barvy dotvářejí zabydlenost a jedinečnost interiérů. Proto je třeba na umyvadlových skříňkách či nočních stolcích frézované dýhování. Nechybějí tapety či obklady se vzorem nebo kombinace zvláštní zelenohnědé barvy koupelnové a televizní skříňky, růžového obkladu za kuchyňskou linkou a taktéž obkladu v jedné z koupelen či tapety v odstínu modré v ložnici a na chodbě.

Veškeré dřevo v bytě je buď dubový masiv jako třeba jídelní stůl, lavice, pracovní stůl v ložnici, nebo dubová dýha – v případě vysoké skříně v kuchyni, obložení za TV, pohovky, postelí, skříní v chodbě.

Dubové parkety do vzoru tzv. chevron (fr. stromeček) jsou ve vstupní chodbě a v obývacích částech interiéru. „Vím, že u většiny klientů by mi to neprošlo, protože vždy jsou zde samozřejmě obavy o praktičnost. Ale jsem přesvědčená, že dělit chodbu na dlažbu a parkety harmonii prostoru nesmírně uškodilo. Ano, určitě je na podlaze znát nějaké opotřebení, to je prostě součást hry. Dřevo stárne, ale do krásy,“ líčí návrhářka.

Kovové podnoží veškerého dřevěného nábytku zůstává surové, ošetřené bezbarvým lakem, což interiéru dodává lehce industriální atmosféru a oslavuje krásu neuhlazenosti.