Článek
Budova z roku 2020 je nejnovější pobočkou Deichmanovy knihovny – nejstarší a zároveň největší sítě veřejných knihoven v zemi. Pojmenovány jsou po filantropovi a sběrateli Carlu Deichmannovi, který v 18. století odkázal norskému hlavnímu městu svou rozsáhlou knižní sbírku.
Monumentální stavba ve čtvrti Bjørvika byla postavena jako náhrada za původní hlavní budovu v Hammersborgu z roku 1933. Neoklasicismus tak ustoupil těm nejmodernějším trendům současné architektury.
Autory nové hlavní budovy jsou architekti ze studií Atelier Oslo a Lund Hagem Architects, kteří na šesti patrech definovali nová pravidla pro knihovnu 21. století.
Paneláky vs. umění: Zdánlivě nesourodá dvojice v kontextu bratislavské Petržalky
Ohromující, přesto umírněná
Že se jedná o unikátní architektonickou realizaci, je zřejmé už z dálky. Fasáda totiž není jednotná a vyšší patra knihovny různě vyčnívají z půdorysu. Mohou za to především městské regulace, což architekty vedlo k neobvyklým řešením.
Knihovna například nebrání při průhledu na sousední budovu Opery, další významnou moderní stavbu Osla. Díky tomu, že architekti měli povolen jen nižší počet pater, můžete se při nepřízni počasí schovat v blízkosti hlavního vchodu. Páté patro zde totiž přečnívá o úctyhodných 20 metrů, což vytváří unikátní formu zastřešení.
Světlo na prvním místě
Když vstoupíte dovnitř, možná vás překvapí, kolik denního světla budovou proniká. Celé první patro (ještě se nachází jedno pod ním, s kinosálem a velkým hledištěm) má zcela průhlednou fasádu. Návštěvníkům tak neunikne, co se děje venku. Můžete si zde vyzvednout nebo vrátit půjčenou knihu, posedět v kavárně nebo si něco koupit v obchodě se suvenýry.
Pokud si ale ještě nechcete kupovat vzpomínku na místo, které jste doposud neprobádali, svezte se po pohyblivých schodech napříč patry a objevujte. Při jízdě po prvním eskalátoru si nelze nevšimnout rozsáhlé neonové instalace od Larse Ø. Poté vás od svítivě žluté barvy odtrhne pohled nahoru.
Architektonické členění jednotlivých pater může působit, jako byste se přenesli do utopického filmu. Celý vnitřek je otevřený a vzdušný, dostává se sem dostatek denního světla, ať už skrze fasádu, či tři speciálně navržené světelné šachty, kterými ze světlíku proudí světlo a dává návštěvníkům možnost nahlédnout do vyšších podlaží.
Každá světelná šachta připadá k jednomu ze tří vchodů. Ať už do budovy vstoupíte kterýmkoli z nich, uvítá vás šikmo vedený průhled až k samotné střeše.
Vrátím knihu a odcházím s vinylovou deskou
Ten, kdo si v Deichmanově knihovně zřídí členství, má v této konkrétní pobočce přístup ke 450 000 knižním titulům a k řadě dalších předmětů a služeb. Například ve třetím patře se dají vypůjčit různé hudební nosiče norských i zahraničních interpretů. Zároveň je zde zřízena sekce deskových a počítačových her. K dispozici jsou i hudební nástroje či 3D tiskárna. Napříč patry jsou pak umístěny expozice a umělecké instalace.
V knihovně se rovněž nachází tzv. Silent room (Tichá místnost), tedy prostor, ve kterém se až do roku 2114 budou postupně uchovávat původní nezveřejněné texty vybraných spisovatelů. Jedná se o projekt Future library od skotské umělkyně Katie Patersonové ve spolupráci s Deichmanovou knihovnou.
Pod jeho hlavičkou roku 2014 nedaleko Osla vysadili tisíc nových stromů, ze kterých se 100 let od počátku projektu vyrobí unikátní rukopisy. První přispěvatelkou byla kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová, každý rok pak v Silent room přibývá jeden nový text. Kdo se za 89 let stane posledním přispěvatelem celého projektu, je už otázkou příštích generací.
Z nudného domku na Nymbursku se stala moderní dřevostavba
