Co vše zkontrolovat na domě po povodni

Jako v mnoha jiných situacích, i v případě náprav škod po povodni platí, že kdo nesloží ruce do klína a pustí se hned do práce, vydělá na tom, protože zbytečné prodlevy se mohou nepříjemně prodražit.

Po likvidaci hrubých naplavenin je třeba odstranit ze zdí, které byly zasažené vodou, omítku a důkladně vydezinfikovat místnosti, v nichž byla povodňová voda. Je důležité postupovat co nejpečlivěji a v jistém smyslu nemilosrdně. „Vlhkou omítku je nutné odstranit zcela kompletně až na zdivo, a z objektu ji odvézt, aby se nestala zdrojem sekundární kontaminace,“ upozorňuje Petr Müller ze společnosti Weber, Saint-Gobain. Pokud by totiž vlhká omítka v místnostech zůstala, mohla by následně kontaminovat zdivo zejména vodorozpustnými solemi, které jsou v ní obsažené.

Poté už nic nebrání tomu snažit se co nejrychleji vysušit provlhlé zdi. K tomu slouží nejrůznější odvlhčovače a vysoušeče. Tato zařízení není nutné hned kupovat, na trhu jsou firmy, které potřebnou techniku půjčují.

To, zda jsou zdi skutečně již vysušené, odhalí stavebně-technický průzkum a diagnostika zdiva. Při nich se zjistí aktuální množství vlhkosti ve zdivu, jeho kontaminace vodorozpustnými solemi a případné biologické napadení. Obzvláště u budov z nepáleného zdiva je nutno ověřit i pevnost samotných zdicích prvků.

Pokud se ve zdivu objeví praskliny vzniklé po zatopení stavby, je nezbytné, aby objekt posoudil statik. Ten určí, zda je konstrukce domu bezpečná a jaké opravy bude třeba provést, aby byl dům stabilní.

Do sanace se pusťte teprve na základě výsledku průzkumu a diagnostiky. V každém případě používejte kvalitní sanační materiál, který se dokáže vyrovnat s vlhkostí. Opatrní buďte při výběru nových omítek. Na trhu je hned několik sanačních typů.

Do exteriéru volte tradiční hydrofobní, které dobře odolávají srážkové vlhkosti. Do interiéru naopak volte omítky hydrofilní, které neomezují difuzi vlhkosti do vnějšího prostředí.

Na trhu jsou rovněž sanační omítky s tepelněizolačním účinkem. Ty dokážou pomoci s izolací obálky domu. Speciální protiplísňové sanační omítky jsou zase navrženy tak, aby synergickými vlastnostmi použitých materiálů pálily kořínky spor, a ty tak neměly šanci se uchytit, a současně likvidovaly i zárodky plísní.

Jestliže povodeň poškodila hydroizolaci objektu, je nutné ji opravit nebo dodatečně aplikovat novou, zde pouhé nové omítnutí zdí stačit nebude. Při porušení vodorovné izolace pod patou zdiva se podle odborníků v posledních letech dobře osvědčuje řešení v podobě krémových injektáží. Ty mají vysokou účinnost i v moderním „děrovaném“ neboli voštinovém zdivu a v případě nutnosti si je člověk dokáže zrealizovat i sám.

U podsklepených domů je samozřejmě třeba věnovat pozornost škodám, které povodeň napáchala také na zdivu ve sklepě. Hrozí tu totiž riziko, že dlouhotrvající vysoký sloupec vody mohl porušit svislé hydroizolace. „Řešení je několik od bitumenových přes cementové po polymercementové stěrky. Pro izolování z venkovní strany objektu, kdy je nutné obnažení suterénního zdiva, však je vždy třeba zvolit silnovrstvou stěrku na bázi bitumenů. Pokud budeme naopak aplikovat dodatečnou izolaci v interiéru, jsou vhodnější izolace na cementové nebo polymercementové bázi,“ doporučuje Müller.

Sanace domu po povodních je náročný proces, který vyžaduje pečlivý přístup a dodržení správného postupu. Některé firmy tak nabízejí bezplatný průzkum a následné zpracování technologického postupu sanace i s upřesněním vhodných stavebních materiálů.

Mezi nejčastěji používané izolanty v českém stavebnictví patří minerální vata, expandovaný polystyren a extrudovaný polystyren. Každý z těchto materiálů však na zaplavení reaguje jinak, což ovlivňuje jejich schopnost plnit izolační funkci po povodni.

Expandovaný polystyren (EPS) má velmi nízkou nasákavost, i při delším ponoření do vody. Vysychání polystyrenu trvá několik týdnů až měsíců, přičemž si zachovává většinu svých tepelně izolačních vlastností i mechanickou odolnost. Nevýhodou však je, že EPS je neprodyšný, a pokud je ponechán na fasádě, může uzavřít vlhkost uvnitř budovy a zabránit jejímu vysušení. To vytváří ideální podmínky pro vznik plísní, které mohou představovat zdravotní riziko.

Extrudovaný polystyren (XPS), často používaný v soklových částech budov, má ještě nižší nasákavost než EPS. Pokud nedošlo k jeho mechanickému poškození, zůstává XPS po povodni plně funkční a není nutné jej měnit. Nicméně je třeba zkontrolovat stav lepidel a omítek, které nemusí být dostatečně voděodolné a mohou se poškodit.

Minerální izolace jsou z výroby hydrofobizované, což znamená, že odpuzují běžnou vlhkost. Snadno si poradí s deštěm i vlhkostí, avšak povodňovou vodu nezvládnou – po nasáknutí ztrácejí své izolační vlastnosti. Během záplav nasáknou vodou a ani kvalitní omítka je nedokáže ochránit. Hydrofobizační přísady však snižují množství vody, které izolace absorbuje.

Pokud nejsou minerální izolace vodou příliš zasaženy, vysychají poměrně rychle – obvykle během několika dnů až týdnů. Rychlost vysychání závisí na množství vody v izolaci a typu omítky. Platí, že čím je omítka prodyšnější, tím rychleji izolace vyschne, ale zároveň umožní větší průnik vlhkosti do materiálu.

„O tom, zda je možné ponechat izolanty na domě, by měl rozhodnout odborník. Pokud bylo zasažení menší a expozice vody krátká, mohou být dostačující lokální opravy. V případě rozsáhlých záplav a výrazného poškození je však obvykle nutné fasádu a izolanty kompletně odstranit. Nejde pouze o samotné poškození materiálů, ale také o nutnost nechat stavbu důkladně vyschnout a následně provést chemické ošetření proti plísním, které by mohly ohrozit zdraví a stabilitu budovy,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Po odstranění vody a vysušení interiéru zkontrolujte stav podlah. „U plovoucích podlah poznáte potřebu demontáže podle nabobtnalých, zvlněných nebo uvolněných lamel. Tyto deformace naznačují, že voda pronikla do podkladu. U lepených podlah je odstranění nezbytné, pokud se podlaha odlepuje od podkladu, zvedají se její okraje nebo je povrch nerovný. Oslabené lepidlo ztrácí pevnost vlivem vlhkosti, což může vést k dalším škodám. Při odstraňování podlahy postupujte opatrně podle pokynů výrobce nebo se obraťte na odborníka, abyste předešli poškození podkladu či okolních konstrukcí,“ radí technik podlahových krytin ze společnosti Fatra Petr Polášek.

Po odstranění podlahy neopomeňte zkontrolovat stav podkladu. Je-li dřevěný, může být stále ještě nasáklý vodou nebo vlivem vlhkosti zkroucený, nabobtnalý. Beton bude potřebovat více času na vyschnutí. Proto je třeba nechat podklad řádně vyschnout, nejlépe opět za použití vysoušeče, který nechte běžet několik dní. I v tomto případě je rovněž třeba použít dezinfekci, která zabrání vzniku plísní a bakterií.

K pokládce nové podlahy lze přistoupit až ve chvíli, kdy je podklad zcela suchý. Pokud původní podlaha není vlivem povodní nijak poškozená, zdeformovaná, je opět třeba, aby byla zcela suchá. Pokud je poškozená, je nutné ji nahradit.

V některých případech mohla povodeň zasáhnout také důležité systémy domu, zejména tepelná čerpadla nebo i části domácích fotovoltaických elektráren.

„Po povodních je potřeba provést revizi primárně u baterií a solárních střídačů, ale neměla by se podcenit kontrola ani u případného poškození solárních panelů, například když na ně spadnou větve. Revizi by měla udělat firma, která fotovoltaiku realizovala, pokud zajišťuje servis. Ideální je, aby zákazníci měli od svojí firmy připravený návod, jak postupovat s možností servisní prohlídky,“ uvádí Petr Kaplan ze společnosti SOMI Aplications and Services.

Odborníci obecně doporučují provést kontrolu všech elektroinstalací před jejich uvedením do provozu, zejména těch částí, které byly pod vodou. Nejde totiž jen o škody způsobené vodou, ale i bahnem, možným mechanickým poškozením nebo uvolněním spojů.

„Pokud došlo pouze k dlouhodobému výpadku elektřiny, ale vaší elektroinstalace v bytě nebo domě se záplava nijak netýkala, nemusíte dělat nic. Je to stejné, jako když na chatě nejste celou zimu a v rámci zazimování vypnete jističe a na jaře je zase nahodíte,“ poznamenává Libor Holub ze společnosti bezDodavatele.

U tepelných čerpadel je situace obdobná jako u fotovoltaiky. Pokud povodeň zasáhla některé části systému, apelují odborníci na majitele, aby nechali vypnutý přívod elektrického napájení a zajistili si co nejdříve výjezd servisního technika. Ten posoudí, v jakém stavu tepelné čerpadlo je a co vše bude třeba nechat opravit či nahradit.

Ačkoli náklady na opravy škod budou pro mnoho majitelů rodinných domů obrovské, vyplatí se při jejich realizaci myslet raději rovnou do budoucna. Odborníci v této souvislosti doporučují zvážit instalaci systémů pro zachytávání dešťové vody, které snižují přetížení kanalizačního systému. Zároveň také poskytují ekologické řešení pro opětovné využití vody.

„Zejména v oblastech náchylných k záplavám se vyplatí investovat do prvků umožňujících efektivní odvodnění pozemku. Jsou to zejména drenážní dlažba a drenážní potrubí doplněné vhodnými terénními úpravami. Drenážní dlažba pomáhá odvádět vodu od domu a zabraňuje jejímu hromadění v jeho okolí,“ radí Adam Kratochvíl ze společnosti Wienerberger.