Článek
Než začneme plánovat stavbu domu, vezmeme v úvahu, kolik peněz máme vlastních a kolik si budeme muset půjčit u některé z bank či stavebních spořitelen. Možná nás překvapí, že dosáhneme na relativně vysokou částku. O konečné výši by ale měla rozhodnout spíše výše měsíční splátky. Musíme pečlivě zvážit, kolik jsme skutečně schopni splácet, aby nám zbylo dost peněz na všechny ostatní běžné výdaje. Nemalé peníze bude stát také zařízení domu.
Cena samotné stavby vyjde v celé republice přibližně na stejné peníze. Dům s užitnou plochou 90 m2 lze orientačně postavit za cenu od 1,5 miliónu korun, horní hranice je samozřejmě pohyblivá.
Velikost domu
Nejdříve si sepíšeme nároky jednotlivých členů rodiny a podle toho se bude rozhodovat o velikosti domu. Od toho se odvine nejen jeho architektura, ale hlavně počet místností. Představy mohou výrazně ovlivnit již zmíněné finanční možnosti. Pak bude nutné hledat kompromisy. Třeba budou muset být pokoje menší nebo jich bude méně. S tím dokáže nejlépe poradit architekt.
Počet místností by měl odpovídat velikosti rodiny. Standardním vybavením je obývací pokoj, kuchyně a příslušenství. Dále by rodiče měli mít ložnici a v ideálním případě každé dítě svůj vlastní pokoj. Dalšími požadavky navíc bývají např. pracovna či pokoj pro hosty.
Je však potřeba si uvědomit, že každý pokoj navíc zvětšuje obytnou plochu. Přímou úměrou tím pádem rostou také náklady na výstavbu. Totéž platí i o technických místnostech, sklepě či garáži.
Z čeho stavět?
Neméně důležitým faktorem pro rozhodování je, za jak dlouho se chceme nastěhovat. Většina stavebníků se snaží napěchovat stavbu do co nejkratšího času, nejlépe v řádu měsíců. To ovšem vede zákonitě k následným poruchám a závadám plynoucím z těchto krátkých termínů. Jde především o závady vzniklé dotvarováním stavby a jejím vyschnutím, tedy odpařením veškeré technologické vody ze zdiva a z betonu. Naši méně uspěchaní předci dobře věděli, proč dokončili hrubou stavbu na podzim, přes zimu ji nechali tzv. vymrznout a dokončení s fasádami provedli až za vlídného jara. Jestliže se tedy rozhodneme pro stavbu klasickou technologií, ať už z cihel či betonových tvárnic, počítejme raději s dokončením až v dalším roce.
Kdo by přece jenom pospíchal, a přesto chtěl zděný dům, vyplatí se mu investovat do moderních technologií. Jedná se o tzv. kalibrované (broušené) zdivo, např. broušené cihly Porotherm Profi nebo broušené cihly HELUZ Superther SB nebo betonové broušené tvarovky Liapor KSL či Liatherm K. Vrstva speciální tenkovrstvé zdicí malty nebo zdicí pěny činí pouze 2 až 3 mm. Proces vysychání je tudíž mnohem rychlejší než u běžné malty.
Opravdu rychle lze bydlet, jestliže zvolíme stavbu montovanou - z keramického betonu či ze dřeva. Ty se standardně stavějí 3 až 6 měsíců, v krajním případě ale mohou být postavené i za měsíc.
Individuální, nebo typový projekt?
Nakonec už zbývá se jen rozhodnout, zda budeme stavět podle typového projektu, nebo se pustíme do stavby individuální. V průběhu procesu projektování je nejdůležitější komunikace mezi zpracovatelem projektu, architektem a klientem - investorem. Komunikace má za cíl co nejlepší naplnění našich představ za pomoci znalostí a zkušeností architekta.
Vše se urychlí a zjednoduší typovým nebo katalogovým projektem. Stavba domu je ale věc natolik individuální, že většinou i typové projekty je nutno v určitém okamžiku upravovat, a tak vzniká nebezpečí jakéhosi hybridu, spojujícího nevýhody obou forem.